V pondělí 21.3.2016 zveřejnilo nezávislé centrum monitoringu veřejného mínění v Rusku, centrum Levada, nový průzkum popularity současného ruského prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina. Výsledky šetření si ale čtenář mohl prohlížet jen pár minut. Krátce po zveřejnění totiž server spadl. Následně se potvrdilo podezření, že nejde o závadu nebo přetížení, ale o záměr – webové stránky Levada centra byly totiž zablokovány. Co mohl čtenář zjistit v těch několika málo minutách před zablokováním webu? Že popularita ruského prezidenta klesla o 10 %. Představa, že zablokováním webu bude zabráněno zjistit výsledky průzkumu, odpovídá myšlení z dřevních dob internetu. Centrum Levada nečekalo na to, až budou stránky „odblokovány“ (to by se taky nemuseli dočkat, že?) a výsledky šetření byly promptně zveřejněny na Google.
Přinášíme překlad těch nejdůležitějších informací
Průzkum byl proveden ve dnech 11. – 14. března 2016 na reprezentativním vzorku celostátního městského a venkovského obyvatelstva v počtu 1600 lidí ve věku 18 +. Průzkum byl prováděn ve 137 městech a vesnicích ve 48 regionech země. Výzkum byl prováděn v domácnostech respondentů formou osobního pohovoru. Distribuční rozdělení odpovědí je uváděno v procentech z celkového počtu respondentů. Statistická odchylka se pohybuje v rozmezí do 3,4 %.
Oblíbenost a důvěra prezidenta v průběhu času ve výseku duben 2000 až březen 2016. Z grafu vyplývá nejčastější oblíbenost mezi 75-80 %. Prudký pokles popularity byl zaznamenán v srpnu 2013 (pod 50%). V únoru 2016 dosahovala důvěra v prezidenta k hranici 85 %, a popularita nad 75 %, v březnu byl zaznamenán výrazný pokles obou veličin – důvěra pod 75 %, popularita až k 65 %.
Výsledek šetření důvěry a oblíbenosti prezidenta Putina se zakládal na několika otázkách, na které respondenti odpovídali spektrem odpovědí. Na otázku “Jakými slovy byste mohl popsat svůj postoj k prezidentu Putinovi?” byly nejčastější odpovědi “sympatie” a “nemohu o něm říci nic špatného”. Takto odpovědělo 60 % respondentů. V přechozím šetření (březen 2015) na tuto otázku odpovědělo stejně 67 % respondentů . Negativní odpovědi (averze, antipatie a nemohu o něm říci nic dobrého) byly zaznamenány u 8 % respondentů (v minulém šetření se jednalo o 6 %).
Další otázka se týkala míry důvěry v prezidenta Putina. Spíše vyšší důvěru v něj vkládá 73 % respondentů, spíše nižší či žádnou důvěru vykázalo 19 %. Při posledním šetření v březnu 2015 přitom prezidentovi důvěřovalo 83 % a opatrný či negativní vztah v otázce důvěry mělo 14 %.
Součástí průzkumu byla i otázka “Co se vám na Vladimiru Putinovi nelíbí”. U této otázky nejvíce lidí (34 %) poukázalo na jeho spojení se zkorumpovanými politiky, nebo jeho spojení s velkým byznysem. V dalších odpovědích zaznělo: nezajímá se o běžné občany (11 %); nezvládá vést zemi (6 %); nemá jasnou politickou linii (5 %). Na spojení se zkorumpovanými politiky či velkým byznysem v minulém šetření poukázalo 40 % respondentů.
A jak je to s ochotou volit Vladimira Putina i v dalším volebním období za prezidenta Ruské federace? 65 % respondentů se vyjádřilo souhlasně, 22 % by dalo přednost jinému jménu. Oproti minulému šetření se souhlasně vyjádřilo o 7 % respondentů více.
Poslední otázka šetření se týkala dokumentu BBC Skryté bohatství Vladimira Putina. Podle odpovědí respondentů tento film viděla pouze 3 % z nich, 29 % o něm četlo, ale nevidělo ho a 68 % o něm vůbec neví. Přesto se 32 % vyjádřilo, že jde o nepřátelskou propagandu, namířenou proti celému Rusku a 22 % vnímá film jako pomluvu, namířenou proti Vladimiru Putinovi osobně. Pouze 7 % se domnívá, že dokument je pravdivý a 20 % připouští, že se dokument může pravdě přibližovat.
Jak je to obecně s důvěrou Rusů směrem k médiím, si můžete přečíst v tomto článku.
Zdroj dat: centrum Levada