Novinářka Olga Grekovová shrnula ve svém článku pro MK.ru, stav ruské ekonomiky i společnosti, který silně ovlivnily zejména poslední dva roky. S jejím textem pracoval také Ilja Varlamov ve svén článku Dva roky sankcí: jak se změnil život v Rusku.
Rusové s konečnou platností ztratili víru v lepší budoucnost. Za pouhý rok se optimismus našich občanů rozplynul jako dým, životní úroveň dosáhla úrovně konce 90. let. Sociologové provedli rozsáhlý průzkum a získali neuvěřitelné údaje: více než polovina Rusů nemůže odolávat krizi a domnívají se, že bude jen hůř.
“Minulý měsíc 55 % obyvatel odpovědělo, že krize se jich osobně dotkla (ještě v listopadu roku 2015 jich bylo 45 %). 16 % uvedlo, že jim byl snížen plat, 12 % – že jim výplatu začali odkládat. Z toho vyplývá, že téměř třetina obyvatel přišla o značnou část příjmů,” říká generální ředitel Mezinárodního institutu marketingového výzkumu Alexandr Děmidov.
Dalším projevem krize je zvýšení podílu výdajů na potraviny v rozpočtu Rusů. V rozvinutých zemích utrácejí lidé za potraviny 12 až 28 % příjmů. U nás je to 46 %.
Jedním z faktorů, který se možná nezdá být tak důležitý, ale ve skutečnosti odráží kritickou situaci, je pěstování zeleniny a ovoce na vlastních zahrádkách. Od roku 2001 se množství Rusů ohýbajících záda nad řádky zeleniny stabilně snižovalo. Ale nyní opět roste. V roce 2014 aktivně pěstovalo zeleninu 39 % Rusů, v roce 2015 to bylo už 46 %.
Chudoba Rusů dosáhla nejkatastrofálnější úrovně od dob perestrojky. Ke dnu je ale ještě daleko – obyvatelstvo bude chudnout následující 3 až 4 roky.
Do první pětice zboží, které lidé budou nakupovat v každém případě, patří potraviny, léky, internet a další prostředky komunikace, komunální platby a, byť se to zdát podivné, krmivo pro domácí zvířata (jeho prodej za poslední rok vzrostl o 38 %). Ale podivnou se poslední položka jeví jen na první pohled: podle všech výpočtů je hotové krmivo pro domácí mazlíčky levnější než krmení běžnými potravinami.
Za rok lidé začali méně utrácet za nákup pracích prášků, šamponů, mýdla – v první řadě kvůli nákupu levnějších značek. To samé platí i o potravinách. O 8 % spadly prodeje čerstvých i tvrdých sýrů. Zato levný salámový sýr je populárnější o 24 %, tavený o 10 %. Klesla spotřeba masa, ryb a mořských produktů. Vzrostla spotřeba různých druhů obilovin, těstovin, mouky a cukru. Zvýšila se láska Rusů k červené řepě, zelí a bramborám (ne z vlastní vůle, to je jasné).
V poslední době dávali lidé stále častěji přednost dobrému servisu před nízkými cenami. Nyní je ale zase, jako v 90. letech, důležitější cena. Lidé si vybírají místa, kde lze nakupovat levněji. Trh s výprodeji a na promoakcích za rok vzrostl o 39 %. Obrat supermarketů ve vztahu k cenám vzrostl o 13 %, diskontů o 23 %. Jestli to tak půjde dál, lidé budou zboží nakupovat jen ve slevách a zapomenou na běžné obchodování.
55 % Rusů zaznamenalo zjevné převládáni ruského zboží nad dovozem a 77 % z nich tuto tendenci podporuje. Mimochodem, přechod k “vlasteneckým” spotřebitelským náladám proběhl ještě před krizí a před zavedením sankcí.
Za pouhý měsíc vzrostl podíl strádajících o 13 %, na 60 % celé ruské dospělé populace.
Generální ředitel VCIOM Valerij Fedorov vypráví, že stálým sledování chování Rusů od roku 2014 zjistili odborníci čtyři základní tendence.
První: společnost stále pociťuje vliv krize. Materiální postavení obyvatelstva se znatelně zhoršilo. Emocionální stav obyvatelstva charakterizuje deprese, dominují negativní emoce.
Druhá: společnost si ihned neuvědomila rozsah krize. Ale nyní toto uvědomění probíhá.
Třetí: rozkol vnímání. Lidé celkově správně odrážejí krizové jevy, nicméně se nadbytečnou dramatizaci?
Čtvrtá: společenské vědomí se ukazuje být samostatným krizovým faktorem. Je možné ho ovlivňovat v rámci protikrizového programu.
“Rozdělili jsme Rusy na tři skupiny,” vysvětluje Valerij Fedorov. “První, to jsou lidé žijící v blahobytu. Zatím v odpovědích neuvádějí, že by se s nimi odehrávalo něco špatného. Druhá skupina jsou bojovníci: ti, co říkají, že je hůř, ale ještě mají možnosti se tomu postavit. Třetí skupina jsou strádající: ti, co současně pociťují jak rozšíření krize, tak neschopnost s ní bojovat. Těmto lidem chybí prostředky.”
Rusové přestali brát vážně jakákoli prohlášení činitelů. Například 55 % respondentů nevěří, že vláda má plán na záchranu ekonomiky.
Od podzimu roku 2014 se krize dvakrát ocitla na velmi nebezpečné úrovni. Poslední skupina – strádající – vzrostla z 16 % v listopadu 2014 na 47 % v lednu 2015. Následující gigantický skok se odehrál v září – říjnu 2015. Za pouhý měsíc vzrostl podíl strádajících o 13 %, na 60 % celé ruské dospělé populace.
A přitom ještě v květnu – červnu roku 2015 lid zažíval euforii. Důvodem bylo prohlášení ministra ekonomiky, že země už dosáhla dna, což znamená, že teď už je před námi jen šťastná budoucnost. Bohužel, nestalo se tak. Důvěra lidí byla oklamáná lživými přísliby. V důsledku toho Rusové přestali brát vážně jakákoli prohlášení činitelů. Například 55 % respondentů nevěří, že vláda má plán na záchranu ekonomiky.
Analytici vyvozují velmi varující závěry. Poprvé za celé období sledování krize se lidé snaží neutrácet průběžné příjmy, nedělají velké nákupy, nepůjčují si peníze a hromadně vybírají našetřené peníze z bank. Taková situace vede k nejvíce nebezpečnému jevu, se kterým si neumí poradit žádný ze světových ekonomů: zkrácení výdajů vede k poklesu prodeje, snižuje se výroba, zmenšují se platy a současně se snižují stavy zaměstnanců, banky nemohou vydávat kredity a krachují… a tak do kola.
Olga Grekovová
Zdroj: MK.ru 14. 3. 2016
