Gajdarské fórum je každoroční mezinárodní konference pojmenovaná po ruském ekonomovi, ministru financí a ministerském předsedovi Jegoru Gajdarovi. Zveřejňujeme překlad textu Dmitrije Butrina pro deník Kommersant, který se věnuje hlavním tématům posledního ročníku Gajdarského fóra.
Hlavní téma Gajdarského fóra – vyhnout se scénáři roku 1998. Nejvíce se diskutovaly rozdíly současné ekonomické situace od té v období léto – podzim 1998. Nicméně, jak přiznali zástupci Centrální banky, Ministerstva financí, ale i bývalý vicepremiér a ministr financí Alexej Kudrin, diskuze na toto téma vypadaly zvláštně, zejména přípustnost zvýšení veřejného dluhu již v roce 2016 na 500 – 600 miliard rublů. Oponenti teorie zvyšování deficitu a jeho následného krytí dluhopisy zůstávali raději v anonymitě.
Možnost opakování stejné krize v Rusku, jako v roce 1998 se nečekaně stala hlavním tématem letošního Gajdarského fóra, kterou organizuje Ruská akademie národního hospodářství a veřejné správy při prezidentovi Ruské federace RANEPA.
Premiér Medveděv zahájil své vystoupení vyjmenováváním rozdílů současné situace v ekonomice od té v roce 1998. “Nyní se učíme žít v realitě levné ropy,” prohlásil například. Přitom “asijská chřipka” v roce 1998 byla doprovázena propadem ceny ropy až do začátku roku 2000. O potřebě vyhnout se scénáři roku 98, kdy břemeno krize ve formě vysoké inflace leželo “hlavně na bedrech občanů”, mluvil také ministr financí Anton Siluanov a další účastníci fóra.
Z představitelů ruského Bílého domu se tomuto tématu vyhnul pouze první vicepremiér Igor Šuvalov. Jako první ale potvrdil desetiprocentní škrty ve schváleném rozpočtu na rok 2016 , představil také “ambiciózní program velké privatizace” s odkazem na rektora RANEPU Vladimíra Mau oznámil, že vláda v roce 2015 neudělala žádnou “velkou chybu”.
Šuvalov dále uvedl, že na základě hodnocení ruského Bílého domu, je situace na začátku roku 2016 “trochu stabilnější”, než v lednu 2015: podle zdrojů Kommersant.ru jsou ve vládě velmi silně přesvědčeni o relativní stabilitě kursu rublu při natolik silné volatilitě ceny ropy.
Vystoupení členů vlády na fóru obsahovala mnoho drobných, ale o to důležitějších sdělení, dovolujících předpokládat, že situace je o něco lepší, než bylo možné při ceně ropy Ural pod 30 dolarů za barel. Deficit loňského rozpočtu tak podle vyjádření ministra financí činil 2,6 % HDP proti odhadu 2,9 – 3 %. Lednová meziroční inflace byla podle odhadů Ministerstva financí a Ministerstva ekonomie 10%, a to dokonce se započtením “efektu převodu” kursu. B
ohužel jsou i nepříjemné novinky. Hlavní z nich bylo oznámení Antona Siluanova, že výdajové škrty přinesou do ekonomiky pouze 500 mld. rublů. Dříve vládou odhadovaná úspora činila více než 700 mld. rublů. Přitom při průměrné roční ceně ropy 40 dolarů za barel a cíli nepřekročit deficit rozpočtu vyšší než 3 % HDP, vyžaduje škrty výdajů ve výši 1,1 bil. rublů.
Připomeňme si hlavní důvod státního bankrotu v roce 1998 – rychlý nárůst domácího dluhu se stále rostoucími výnosy. V roce 2016 se především riziko rychlého růstu vládního dluhu jeví hlavním problémem pro financování deficitu rozpočtu. Tématu státního dluhu byla věnována speciální sekce Gajdarského fóra za účasti první víceguvernérky Centrální banky Xenie Judajevové, náměstka ministra financí Maxima Oreškina a předsedy Komise občanských iniciativ Alexeje Kudrina (na fóru bylo jedním z témat diskutovaných v kuloárech jeho možný návrat do vlády, on sám to považuje za málo pravděpodobné. Popřel, že by takovou nabídku obdržel).
Polemika v této sekci byla neobvyklá. Při absenci přímých příznivců řešení problému deficitu státního rozpočtu dluhopisy, zastupovali měkké argumenty pro mírný růst dluhu ti, kteří věří, že tato metoda je obecně méně výhodná, než strukturální reformy. Podle názoru Xenie Judajevové, je strop státního dluhu neohrožující makrostabilitu 25 až 30 % HDP, s nutností vzít v úvahu rozsah „mimobilančních“ rozpočtových závazků, například finančních prostředků na podporu regionů a dokapitalizace rozvojové banky. Politolog Oreškin konstatoval, že čistě technické možnosti růstu rozpočtového dluhu Ruské federace jsou menší, než se všeobecně věří. Alexej Kudrin ohodnotil růst rozpočtového dluhu nejodvážněji ze všech: připustil, že v letošní složité situaci může být čistá zadluženost zdvojnásobena na 600 miliard rublů. Ostatně doplnil, že tempo růstu dluhu je od roku 2012 už tak dost vysoké. Pohybuje se v rozmezí 10 % až téměř 15 % HDP.
Zastánci zachování rozpočtových výdajů, emise federálních dluhopisů v roce 2016 v hodnotě více než 1,5 bilionu rublů a opakování scénáře 1998 se na Gaidarském fóru neprofilovali, to však neznamená, že neexistují.
Dmitrj Butrin
Další články na téma ekonomických problémů současného Ruska: Protikrizový plán: 20% položek bez financování, Chudoba Rusů dosáhla nejkatastrofálnější úrovně od dob Perestrojky
