Internet je fantastický nástroj, který zcela změnil svět informací, a tím i celou západní civilizaci. Pamatuji si články, jež to před dvaceti lety předpovídaly, a dneska tu budoucnost dávno žijeme. Díky internetu se můžeme dostat k médiím, k nimž jsme se dříve jednoduše dostat nemohli, a pokud, vyžadovalo to obrovské množství energie. Díky Googlu nebo Facebooku ožívá celosvětová informační síť a skrz to, jak ji lidi ládují dalším a dalším obsahem, se neustále urychluje informační tok. A teď je důležité, jakými informacemi je tento tok tvořen.
Pamatuji si, jak se vyvíjelo mé myšlení a jakým vlivům bylo vystaveno, tedy vím, jak radikálně se změnila mediální situace v době, kdy Vladimir Putin napadl Ukrajinu. A po vzoru manévru nacistického Německa, které pod falešnou vlajkou napadlo Gliwice a svedlo to na Poláky, Rusko vytvořilo konspiraci o Američany placeném a organizovaném převratu – Majdanu. Prosím, všimněte si, že tento argument zaznívá i u nás, v České republice. Američané platí neziskovky, neziskovky šíří západní propagandu, tedy alespoň slovy lidí vystavených ruské propagandě. Obojí je samozřejmě absurdní a ničím nepodložený nesmysl, který se ovšem periodicky objevuje na českojazyčných serverech šířících ruskou propagandu (naopak je historický fakt, že bez Spojených států by Československo ve své hranici nikdy nevzniklo a Podkarpatskou Rus jsme ztratili ve prospěch Sovětského svazu!). Víme, že ukrajinská revoluce vznikla jako zcela mírové hnutí Majdan, potažmo Euromajdan, které spočívalo v permanentní demonstraci, nepřetržitém občanském protestu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Na milion (!) Ukrajinců vyšlo do ulic, protože byli naprosto vyděšeni, jakým směrem vede zemi prezident Janukovyč, a sice čím dál blíže k Rusku. Ačkoli nominálně hovoří o evropských vazbách a předstírá, že aktivně naplňuje vztahy k západním spojencům, ve skutečnosti jeho činy hovoří o něčem úplně jiném. Opět, všimněte si prosím, koho vám to připomíná (a je jistě na místě se ptát a pečlivě ověřovat, což by mělo být cílem práce tajných služeb, zda není možné, že RF přímou politickou korupcí ovládá ústavní činitele v některých státech východní Evropy a možná celé EU, jež tak hrají roli jejich agentů). Prosím, představte si revoluci, kdy máte milion lidí v ulicích. To zkrátka z principu nemůže být organizovaný puč. Na to nemá žádná tajná služba ani ambasáda na světě kapacitu, ti lidé tam byli ze své vůle, protože měli za to, že mají sakra dobrý důvod. Posléze se na Majdanu začalo střílet a Janukovyč poslal proti protestujícím policejní jednotky Berkut. Brzy se objevili první mrtví a já si pamatuji, jak jsme tady v České republice byli v šoku, že vláda takto zasahuje proti vlastním lidem. To je něco, co žádná vláda na světě nesmí dělat.
Když demonstrantům došla trpělivost a veřejně deklarovali, že Janukovyče fyzicky svrhnou, Janukovyč utekl vrtulníkem ze země. Do Moskvy. Byly vyhlášeny nové volby, v nichž ti domnělí fašisti, jejichž puč to podle ruské propagandy údajně byl, získali naprosto nepatrné procento. (Nerozporuji zde fakt, že neonacisté využili v době chaosu příležitost a provedli dost nechutných věcí. Obávám se, že tato situace by za podobných okolností nastala v každém státě.)
Takřka okamžitě po revoluci se objevili na poloostrově Krym patřící Ukrajině maskovaní muži v plné polní, kteří byli později identifikováni jako příslušníci ruských ozbrojených složek. Tlak na místní obyvatele zesílil a Krym byl anektován Ruskem prostřednictvím loutkového referenda. Ve stejnou dobu ruští agenti jako je například Igor Strelkov nabackovali separatisty na východní Ukrajině, kteří byli podporováni přímo regulérní ruskou armádou a dostávali ruskou výzbroj. V ten samý čas se v České republice rozrostlo množství serverů, které začaly šířit „zpravodajství“ Sputnik News, oficiální hlas ruské propagandy, o němž sami ruští režimní politologové říkají (volná citace z diskuzního pořadu na kanálu Rossija) „Rusko začalo být aktivní v informační válce“. Připomínám, že informační válka je součástí doktríny hybridní války, případně nelineární války, adaptované Valerijem Gerasimovem, současným náčelníkem ruského generálního štábu, tedy hlavním Putinovým vojenským stratégem. Není bez zajímavosti, jak na tuto situaci reagovali někteří čeští ústavní činitelé: Miloš Zeman zpochybňoval ruskou intervenci na Ukrajině, ačkoli máme přímá data od svých spojenců, která ji prokazují. Zhruba v této době v české společnosti výrazně zesílily protidemokratické, protizápadní hlasy, začala silně sílit nostalgie po totalitním režimu, a dokonce se objevil nefalšovaný sentiment vůči ruské okupaci. Není bez zajímavosti zmínit, že se v této zemi, v svobodné České republice, objevili ozbrojení lidé, kteří veřejně deklarují ochotu padnout za Rusko, pokud by se západ (tedy i my) s Ruskem dostal do ozbrojeného konfliktu. Hovořím například o organizaci Českoslovenští vojáci v záloze, jejichž páteř je tvořena lampasáky, tedy bývalými příslušníky Československé lidové armády.
Když se začali na březích Evropy topit první uprchlíci z válečných zón a migranti ze zemí trpících enormní mírou chudoby, což je sociální jev, jemuž mimochodem budeme čelit tak dlouho, dokud nebudeme bojovat proti totalitním režimům v daných lokacích (to jsou ty bohužel často zvorané západní intervence, na které tak často plivem) a jestli nebudeme řešit globální ekonomické a ekologické problémy (pokud se tedy shodneme na tom, že fašismus bezprostředně ústící ve války přímo na našem kontinentě není úplně dobrá alternativa), tlak propagandistických serverů notně zesílil. Začaly se objevovat absurdní hoaxy (poplašné zprávy ústící v uvedení v omyl o stavu obecného ohrožení), které byly velmi často sdíleny těmi samými servery, co předtím šířily dnes již dávno vyvrácené lži o fašistickém puči na Ukrajině. Není bez zajímavosti sledovat, že spolu s tím sílí tlak na demokratické instituce a právní a demokratický stát je pod útokem. Jednak samozřejmě ze strany našich vlastních občanů, politiků z antisystémových stran, které však pozoruhodně také naskočili na ruskou vlnu (Bartoš a Okamura), nebo ruskou hrozbu zcela ignorují (Konvička), a jednak ze strany našich ústavních činitelů, kteří koncentrovali mediální moc (index svobody tisku v ČR o tom dost vypovídá) jako Babiš (byť navenek předstírá něco jiného), nebo moc politickou (jako Zeman, míra jehož vlivu na společnost je alarmující, a proto naprosto odmítám názor, že bychom toho člověka měli ignorovat). Pokud sledujeme vývoj na Ukrajině, nelze než konstatovat, že jsme vystaveni podobnému druhu hybridní války. A samozřejmě nikoli jen my, ale také Slováci či Maďaři a pochopitelně i Poláci, kteří však mají s Rusy daleko hlubší historickou zkušenost než zbývající země V4.
Dlouho jsem se domníval, že tato hybridní válka slouží primárně k odvrácení pozornosti od toho, co se děje na Ukrajině. S tím, jak neustále sílí tlak na demokratické a právní prostředí v této zemi, na samotnou podstatu naší Ústavy a hodnoty demokratického právního státu, si to již nemyslím. Často je v posledních dnech citován ruský troll, jež v nějaké diskuzi napsal: „A zasloužíte si, vy, Češi vůbec svobodu? Bojovali jste za ni snad?“. A nutno odpovědět, že na těch slovech něco je. Dokud existují dynastie, jako je dynastie mezinárodních bolševiků, kteří vyrostli na Leninovi a zamořili celou hromadu států sociálním morem v moderním věku, tak je nutno za svobodu bojovat. A až vymřou, bude za ni nutno bojovat stále. A my, Češi, jsme za ni prostě asi bojovali málo. S tím, jak se mění globální ekonomické těžiště a Čína hraje čím dál větší roli na geopolitické šachovnici (přičemž roli čínského sluhy de facto hraje i Putin, byť si tak svou image rozhodně nestaví, Rusové by ho sežrali zaživa), nastává to, co je ve skutečnosti válkou hodnot. Pokud rezignujeme na hodnoty lidské svobody, z níž pochází vše dobré, co kdy v naší civilizaci vzniklo, budeme pohlceni totalitními režimy, které se nás snaží neustále korumpovat a zastrašovat. Zatím těmi klacky jenom hrozí. Je jasně deklarovaný akt nepřátelství již válka? Dle mého ano. Jistě není na pořadu dne válčení zbraněmi v ozbrojeném konfliktu. A také není na pořadu dne představa, že by někomu závratně šlo o teritoriální zisky, byť Putinova politika fakt občas vypadá jako z 19. století. Primárně jde o ekonomický vliv, který může být zajištěn jen šířením hodnot systému, z nichž tento vliv vychází. A z východu přichází představa o člověku jako o poslušném kolečku ve stroji, které se bude točit tak, jak nakáže systém. A pokud by sis snad chtěl vzít svůj podíl na moci skrz demokratické volby, na nějž máš právo, zastrašíme tě. A pokud to nepůjde jinak, zabijeme tě. To, co nám hrozí a co je v procesu, je nová forma otroctví pod staronovými pány, kterým slouží čeští kolaboranti. Někteří hloupě, podle starých symbolů, jako členové KSČM. Jiní prostě přiznali barvu napříč partajemi a se Zemanem v čele.
Tento proces nemusí vůbec končit revolucí ani konfliktem. Může skončit tím, že ohrožení demokracie odmítneme ve svobodných volbách. Pokud toto neuděláme, pokud budeme nadále slepí a nebudeme za svobodu bojovat právními nástroji, které nám odkázali naši předci, abychom již válčit nemuseli, budeme muset tuto historii opakovat.
Publikováno 13. 5. 2016 na janvrobel.com.
Na podobné téma jsme již dříve publikoval text od Andreje Šipilova s názvem Máme tu válku. Třetí. Světovou. Vy jste si toho nevšimli? Brusel byl jen začátek. Doporučujeme.
