Ve dnech 15. – 20. května 2016 proběhla návštěva delegace Výboru pro zdravotnictví českého parlamentu v Ruské federaci. Haló noviny se na návštěvu ptaly místopředsedkyně výboru, poslankyně Soni Markové (KSČM), a zveřejnily dlouhý rozhovor s ní, pod titulkem „V Tule jsem dokonce dostala garmošku…“.
Soudružka poslankyně je teď kolegy vyzývána, aby se na garmošku naučila hrát. Zatím se zdá, že se poněkud zdráhá, ale pokud se naučí, tak jistě na repertoár zařadí sovětské masové písně z dob Velké vlastenecké války. Nehynoucí vděk za osvobození by pak mohla vyjadřovat nejen slovy, ale i písní.
Na případné vystoupení si čtenáři HaNo, natož pak širší veřejnost, budou muset počkat, ale soudružka poslankyně se neopomněla svěřit i se svými názory na ruské zdravotnictví. Níže uvádím její slova tak, jak byla prezentována ve zmíněném rozhovoru (včetně redakčních mezititulků):
Co vás nejvíc v Ruské federaci v oblasti zdravotnictví zaujalo a co naopak zajímalo Rusy?
Uvědomili jsme si, že mnohé problémy máme skutečně společné. Asi největší jsou v oblasti financování zdravotnictví – jak »financovat« nárůst potřebné zdravotní moderní péče, nové technologie a inovativní léky. Jak se vyrovnat s negativními dopady civilizačních chorob, které jsou způsobeny současným nezdravým způsobem života, v jehož důsledku roste počet nemocných především v oblasti nádorových onemocnění. Proto jsme také navštívili, kromě jiného, velké Onkologické centrum v Petrohradě. V Rusku nyní zaznamenávají nárůst rakoviny plic způsobený nadměrným kouřením jak mužů, tak žen. Obdobné problémy jako u nás jsme zaznamenali i v oblasti nedostatku lékařů a zdravotních sester, především na venkově. Stejně jako u nás se lékaři a sestry soustřeďují spíše do velkých měst, na venkov chce málokdo.
A jak to Rusové řeší?
Možná jsme se trochu poučili. Ruská federace má speciální program Venkovský doktor, kterým se snaží finančně stimulovat mladé lékaře, aby odcházeli i mimo velká města. Přispívají skutečně velkou částkou na to, aby si zřídili novou praxi, nebo nahradili dosluhující lékaře na venkově. Pokud jde o nedostatek středního zdravotního personálu, především sester, lákají je především země na sever od Ruska, ale odcházejí i na Západ.
Jedním z největších problémů Ruské federace je pak fakt, že co do rozlohy je to obrovská země. A i když je velmi lidnatá, hustota obyvatelstva je mnohem menší než u nás. To jsou problémy, které neznáme. Potýkají se s tím, jak zajistit potřebnou zdravotní péči pro všechny občany této rozlehlé země. Mají zákony podobné, jako platí u nás – tj. povinnost zabezpečit zdravotní péči všem stejnou. Zvládnout to ale na tak obrovském území pro tak obrovské množství lidí je samozřejmě mnohem složitější než v ČR.
Dovedou, či nedovedou si s tím tedy poradit?
Pochopitelně hledají schůdná řešení. Navíc tam mají ještě jeden systém, který v ČR neznáme – systém felčarů. Jde o lidi odborně připravené, kteří svou kvalifikací stojí mezi zdravotní sestrou a lékařem. Představují jakýsi mezistupeň lékařské péče. Na určitých územích jsou vybudována centra, v nichž právě působí felčar. Ten má na starosti distribuci pacientů a umí posoudit, jakou zdravotní péči nemocní potřebují.
Zajímavé otázky jsme diskutovali i na První moskevské státní univerzitě I. M. Sečenova, a zároveň jsme ocenili systém, který u této lékařské univerzity je. Je to velmi moderní klinika, která zabezpečuje vysoce kvalifikovanou lékařskou péči na nejvyšší úrovni, včetně robotické chirurgie, nejen pro občany Moskvy, ale 50 procent pacientů je z území celé federace.
Rusko také dlouhodobě řeší problém dětské úmrtnosti. V minulosti už začal a nyní je dokončen program, který zřizuje perinatální centra, v nichž pečují o matku a dítě před i po porodu. Soustřeďují se právě na snížení novorozenecké a kojenecké úmrtnosti. Česká republika je v této věci na prvním místě na světě, takže jsme rádi předali naše zkušenosti.
Seznámili jste se třeba i s tím, jak to mají v Rusku se zdravotními pojišťovnami?
Česká republika má podle mého názoru zbytečně velké množství zdravotních pojišťoven, celkem sedm. V Ruské federaci je jich kolem 50 až 60. Ale vzhledem k tomu, že i oni mají systém povinného zdravotního pojištění a mají zákony zajištěnou bezplatnou zdravotní péči, tak financování jde ze zdravotního pojištění. Je to však menší procento, než se platí u nás, v Rusku je zdravotní daň kolem pěti procent (u nás je to 13,5 %). Zdravotnictví se pak větší měrou »dofinancovává« ze státního rozpočtu a také z regionálních peněz. Určitým vybraným profesním skupinám lidí, například vojákům, je veškerá zdravotní péče placena ze státního rozpočtu.
Zajímavé je, že se poslankyně ani slovem nezmínila, že ruští komunisté, tedy strana, kterou KSČM dlouhodobě vnímá a logicky prezentuje jako svého přirozeného partnera v Rusku, mají na ruské zdravotnictví názor jiný. Zásadně jiný…
Gennadij Zjuganov, šéf ruských komunistů, 7. června 2016 na tiskové konferenci představil, jako část stranického programu „10 kroků k důstojnému životu“ i část, věnovanou zdravotnictví s názvem „Ať medicína slouží lidu!“. Kdo má zájem, může si program nejen přečíst, ale tiskovku sledovat i na videu. Pro ty, kdo nemají čas, nebo neumí rusky, si dovolím uvést následující (mezititulky zachovány z originálu):
Kořenem zla je kapitalismus!
Zástupce předsedy ÚV KSRF D. G. Novikov připomněl, že problémy v sociální sféře a oblasti poskytování zdravotní péče jsou přímo svázány s průnikem kapitalistických vztahů. Od té doby začala být tato sféra považována za další zdroj zisků….
Je třeba obnovit státní zdravotní péči!
Generální ředitelka Federálního výzkumného centra tělovýchovy a sportu, E. R. Jašinová připomněla, že během posledních dvou let bylo uzavřeno 300 poliklinik, zaniklo více než 100 tisíc lůžek. Během pětadvaceti let bylo zlikvidováno přes 20 tisíc zdravotnických zařízení.
Došlo k uzavření více než 3000 zdravotnických a hygienických zařízení na závodech. Nedostává se léčeben, ze 400 jich zůstalo zhruba 80. Je zlikvidována lázeňsko-léčebná péče, skoro úplně zmizela letecká přeprava pacientů a letecká záchranka.
Je nezbytné skoncovat s likvidačními reformami a obnovit systém státních zdravotnických zařízení, bez jakéhokoli účasti soukromých zprostředkovatelů.
Vražedné „reformy“
První tajemník výboru KSRF v Uljanovské oblasti, lékař A. V. Kurinnyj se k problematice vyjádřil na základě konkrétních příkladů ze své oblasti. Zdůraznil, že hlavním problémem je nedofinancování. 25% nákladů na poskytnutou péči není proplaceno z oblastního rozpočtu, léky, které jsou poskytovány se slevou nejsou propláceny ze 70%.
Vedle toho stoupají ceny na zdravotní techniku, léčiva, stravu. Zhruba každý čtvrtý rubl, který je poskytnut na zdravotní péči, je utracen neefektivně.
A. V. Kurinnyj předložil strašlivou statistiku. V důsledku všemožných „optimalizací“ se zdravotní zařízení a péče stávají pro občany nedostupné. V loňském roce z 18 tisíc zemřelých v Uljanovské oblasti 11 tisíc zemřelo doma, přitom 2 tisíce z nich byli v produktivním věku. Je evidován růst všech základních chorob a onemocnění. V důsledku zločinných „reforem“ oblast prakticky vymírá.
Investice do lidí
Zástupce předsedy výboru pro zdravotní péči Státní dumy, O. A. Kulikov, poznamenal, že program KSRF se nazývá „Obnova efektivního státního řízení za účelem naplnění ústavních práv na ochranu zdraví a bezplatnou zdravotní péči“. Připomněl, že článek 41 ústavy stanoví, že občané Ruské federace mají právo na poskytnutí bezplatné lékařské péče ve státních a municipálních zdravotních zařízeních. Ale dnes podíl placené lékařské péče dosahuje 60%. Pouhých 15 – 20% občanů dostává léky bezplatně. Mezitím léky z dovozu zdražily o 50 – 60% a pro většinu obyvatel jsou nedostupné. V důsledku těchto skutečností se 30% nemocných vůbec na lékařská zařízení neobrátí. Občané jsou nuceni věnovat se samoléčení, které způsobuje 100 – 150 tisíc úmrtí ročně.
O. A. Kulikov připomněl, že v Rusku jsou nejnižší státní výdaje na zdravotnictví. V roce 2016 představovaly 3,5 – 3,6% HDP. V roce 2015 výdaje klesly o 18% a letos o dalších 15%. Během posledních dvou až tří let tedy došlo k jejich snížení o třetinu.
O. A. Kulikov zdůraznil, že lstivý termín „optimalizace“ fakticky maskuje likvidaci zdravotních zařízení. Komunisté v Dumě předložili iniciativu zákona, podle kterého by k uzavření zdravotního zařízení mohlo dojít pouze na základě hlasování na setkání občanů. Návrh byl z programu odstraněn díky vládní většině.
Aby došlo ke změně navrhl O. A. Kulikov přejít k politice urychlených investic do lidského potenciálu, ke každoročnímu 10% růstu výdajů na znalostní ekonomiku, vzdělávání a ochranu zdraví. „Domníváme se, že realizace našeho programu by mohla přinést zásadní změnu situace.“ Je přesvědčen, že pak se následně podaří i prodloužit průměrný věk (dnes Rusko zaujímá 122 místo ve světě).
Na závěr dovolte krátké zamyšlení. Zajímavé je, že se ruští komunisté o pozitivech, která v Rusku viděla jejich česká kolegyně, nezmiňují, ale místo toho jsou schopní identifikovat tolik, a tak zásadních, problémů.
Poslankyně Marková uvedla, že „mnohé problémy máme skutečně společné, asi největší jsou v oblasti financování – jak financovat nárůst potřebné zdravotní moderní péče…“ Proč její ruští souvěrci, místo nárůstu moderní péče, řeší zabezpečení alespoň základní péče pro všechny?!?
Mezi další společné problémy patří nedostatek lékařů a středního zdravotního personálu. Přiznám se, že bych chtěl být u toho, až naší lékařské veřejnosti – protože se delegace „možná i částečně poučila“ – bude navrženo zavést systém felčarů. Dovedu pochopit, že sestřičky z Ruska odcházejí na Západ, ale podle slov paní poslankyně je prý „lákají především země na sever od Ruska“. Jenže na sever od Ruska už nic není…
Je pozoruhodné, že tak často diskutované téma, jakým jsou stoupající ceny léků, se v Rusku neřešilo. Připomeňme tedy, že dle ruských komunistů jsou zahraniční léky nedostupné pro většinu populace, a pro 30% obyvatel je nedostupná jakákoliv lékařská péče. Proto se lidé uchylují se k samoléčení, v důsledku čehož 100 – 150 tisíc Rusů ročně umírá!
Chápu, že našim poslancům ukázali dvě moderní zařízení, ale je velká škoda, že jim neukázali nějaké „standardní“. Úroveň ruských zdravotních zařízení je stále sovětská (svého času tam prý vyvolala šok naše Nemocnice na kraji města), ale chování některých lékařů je tak „ruské“, že by skvěle zapadlo do příběhů z klasické literatury (například v ruském městě Belgorod lékař ubil pacienta, v Kamčatské oblasti zase bývalý gubernátor, invalida na vozíčku, musel k lékaři do třetího patra po čtyřech, o katastrofálním stavu zdravotnické péče se ve svém pořadu vyjádřila Marija Londonová)
Kdyby se soudružka Marková s ruskými komunisty setkala, mohla jim však jednu starost ubrat. Nedostatek léčebně-lázeňských kapacit přece zcela jistě vyřešilo připojení Krymu, jenž byl proslulým centrem lékařsko-lázeňské péče!!! Je zajímavé, že na to nepřišli sami, protože připojení Krymu je spolu s nutností čelit možné agresi Západu, tím jediným, na čem se ruští komunisté shodnou s jinak zcela neschopnou a zkorumpovanou vládou.
Záhadou největší však je, proč se soudružka Marková tak raduje z garmošky, místo toho, aby spolu s ruskými komunisty konstatovala, že kořenem zla je kapitalismus! Leda, že by si tohle „poučení“ zatím nechala jen pro sebe…
