Před pár dny citovala agentura TASS údajný výrok českého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který měl v rozhovoru pro ruskou agenturu zaznít: “Česká republika prosazuje co nejrychlejší zrušení ekonomických sankcí (proti Rusku -pozn.) ”. Tuto formulaci později ministr Jan Mládek popřel s tím, že došlo k hrubému zkreslení jeho slov. Skutečné vyjádření, týkající se rušení sankcí, zní podle toho, co předal médiím, takto: “Sankce nepovažujeme za optimální a rozumné řešení. Věříme v jejich postupné rušení, protože přinášejí problémy oběma stranám.” Podobným způsobem se k zavedeným sankcím dlouhodobě staví i prezident Miloš Zeman. Stojí však taková argumentace na reálném základě? Tuto otázku si položil i německý deník Zeit – překlad textu vám nyní přinášíme.
Absence ekonomické síly
Kdo požaduje zrušení sankcí EU vůči Rusku, argumentuje často obchodními zájmy. Avšak tak důležitý ruský trh doopravdy není. Celá řada politických představitelů EU a zástupců průmyslu (v neposlední řadě z Německa) vyzvala v nedávné době k částečnému či plnému zrušení sankcí EU vůči Moskvě. Ovšem z jejich prohlášení není jasné, zda by měl Kreml za tímto účelem splnit nějaké podmínky.
Takové výzvy odporují oficiální pozici Evropské Rady, jež v roce 2014 vydala jednotné stanovisko 28 členských států EU, podle kterého je zrušení ekonomických sankcí spojeno s „plným provedením minských dohod“. Čímž je myšleno plné stažení ruských jednotek, vojáků, poradců a dobrovolníků z ukrajinského Donbasu.
Podporovatelé shovívavého postoje vůči Rusku se většinou pokoušejí směr debaty o sankcích poněkud pootočit a posunout od mezinárodního hlediska, otázek evropské bezpečnosti a jednoty Západu, směrem k obchodním zájmům.
Představují sebe jako pragmatiky a realisty, na rozdíl od svých až příliš idealisticky smýšlejících soupeřů.
Ale jaké jsou vlastně skutečné škody, které doposud ekonomické sankce evropskému průmyslu způsobily? Jak významný je v současnosti ruský trh pro zahraniční obchod EU? Jaké významnosti by dosáhl po částečném nebo plném zrušení sankcí?
Méně obchodu, méně zisku
V posledních dvou letech zaznamenaly ekonomické vztahy mezi EU a Ruskem silný propad. Podle statistiky obchodní bilance Eurostatu dosáhl vývoz zboží EU do Ruska svého vrcholu v roce 2012, a to hodnoty 122,1 miliardy EUR, oproti tomu v roce 2015 činila jeho hodnota pouze 73,1 miliardy EUR – to znamená pokles o 40 %. V roce 2013 činil vývoz služeb EU do Ruska nejvyšší hodnoty – 30,1 miliardy EUR. Do roku 2015 klesl o 19 % na 24,4 miliardy EUR. Příliv kapitálu z Ruska do EU klesl za stejné období o 28 %, v absolutních číslech z 26,7 na 19,1 miliardy EUR.
Na první pohled by bylo možné na těchto číslech doložit negativní dopad sankcí (protisankcí) na hospodářství EU. Avšak pouze na první pohled.
Hospodářství EU se daří
Zavedení sankcí ekonomiku EU totiž z celkového pohledu posílilo. Celková hodnota vývozu zboží EU vzrostla mezi roky 2013 a 2015 z 1,692 miliardy na 1,785 miliardy EUR. Ve stejném časovém období stoupl vývoz služeb ze 700 miliard na 811 miliard EUR a příliv kapitálu z 541 miliard na 580 miliard EUR.
Západní sankce nebyly navíc hlavním důvodem poklesu obchodu mezi EU a Ruskem. Příčiny poklesu hledejme totiž spíše v recesi ruské ekonomiky a propadu rublu, který je následkem silného propadu cen ropy od konce roku 2014.
Ruské ekonomické problémy strukturálně souvisí s vysokou závislostí země na vývozu surovin (především nafty, olejových produktů a zemního plynu) stejně jako s chybějící konkurenceschopností ruského zpracovatelského průmyslu. To vše je posíleno institucionálními slabostmi, nepředvídatelnými zásahy státu do ekonomiky, korupcí a stálým poklesem obyvatelstva v produktivním věku.
Popisované rozdílné vlivy na obchodní výměnu lze v tvrdých číslech měřit jen velmi složitě. Existují však odhady, z nichž většina pochází z Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze srpna 2015. MMF v nich konstatuje, že ruský HDP poklesl vlivem sankcí za první rok o asi 1 – 1,5 %. Ve stejném roce, 2015, klesl reálný HDP o 3,7 %. Při stabilní ceně ropy činí ruské tempo růstu okolo 1,5 %. Relativní pokles ruské ekonomiky tak v roce 2015 činil dohromady okolo 5 %.
Z těchto čísel tedy vychází, že ekonomické sankce stojí za čtvrtinou až třetinou celkového poklesu ruské ekonomiky.
Zvládnutelné ztráty pro EU
Jak ukazuje vzestup celkového vývozu EU a zahraničních investic, zavedení sankcí se na ekonomice EU nijak výrazně nepromítlo. To znamená, že význam ruského trhu pro EU není nijak velký, což je zcela v rozporu s rétorikou prokremelských lobbistů. Statistika celosvětových ekonomických vztahů EU (bez vnitrounijního obchodu)
to dokládá.
Jen 4,1% příjmů z vývozu zboží EU pochází z Ruska, 3 % příjmů z vývozu služeb a 3,3 % z kapitálových výnosů. Srovnání s ekonomickými vztahy mezi EU a USA ukazuje, jak málo to je: 21,3 %, 21,6 % a 28,5 %
Je otázkou, zda ruský trh může do budoucna získat na významu. Většina ekonomických prognostiků počítá se zrušením sankcí ve střednědobém časovém horizontu. MMF vychází například ve svých celosvětových ekonomických výhledech implicitně z toho, že se tak stane v roce 2018.
Ruský význam zůstává nízký
Ekonomický rozvoj Ruska závisí především na cenách ropy. MMF ve svých aktuálních prognózách z října 2016 odhaduje, že barel ropy bude v příštím roce stát v průměru 42,96 $ a v následujícím roce vzroste na 50,64 $. Poté bude cena ropy ještě pomalu růst, až do roku 2020, kdy bude barel ropy stát 60 $.
Na základě prognóz ruského ekonomického růstu podle MMF a kurzu rublu jsme učinili hrubý odhad toho, jaký význam pro EU budou mít ekonomické vztahy s Ruskem v roce 2020. Považovali jsme za nepravděpodobné, že by ekonomické vztahy mezi EU a Ruskem dosáhly úrovně roku 2012 a 2013, a to i při plném zrušení sankcí od roku 2018.
Učiněné výpočty naznačují na silný pokles významu Ruska na ekonomiku EU v roce 2020. Lze je shrnout do níže uvedených závěrů. Přirozeně ale pro takové předpovědi platí určité rezervy. A v nadcházejících pěti letech se může samozřejmě mnohé změnit.
- V 2013 dosáhl ruský trh díky vysokým cenám ropy (přes 100 $ za barel) a silnému rublu svého vrcholu, i přesto však byl jeho význam na hospodářství EU poměrně omezený.
- Ruský podíl na hospodářství EU v každém případě oslábl , především kvůli propadu cen ropy, ale také kvůli západním sankcím v kombinacis ekonomickými následky agrese Kremlu na Ukrajině, ruskému angažmá v Sýrii, dočasnému konfliktu s Tureckem stejně jako dalším jiným ekonomiku poškozujícím činnostem.
- Podstatné oživení ruské ekonomiky z nízké úrovně roku 2015 je ve střednědobém horizontu možné, nelze ho však garantovat.
- Při srovnání ruského podílu s významem jiných zahraničních trhů pro ekonomiku EU lze říci, že význam Ruska bude relativní, a to nezávisle na tom, zda nastane citelné oživení ruské ekonomiky či nikoliv; po mnoho let nebo dokonce i déle zůstane ruský podíl pod úrovní, kterou měl před vypuknutím krize na Ukrajině.
Neexistující ekonomické příležitosti
Západní politici a podnikatelé by měli těmto závěrům věnovat náležitou pozornost. Včerejší zkušenosti nelze jednoduše extrapolovat do budoucnosti, povede to pouze k iluzorním očekáváním. Zahraničně-politická doporučení by neměla setrvávat na hlasitě šířených, avšak zcela chybných ekonomických prognózách.
Velikost Ruska a jeho významná role v mezinárodní diplomacii by neměla západní činitele přivádět k mylným představám o ekonomických příležitostech na ruském trhu, přinejmenším v nejbližší budoucnosti tyto příležitosti nepřijdou.
Případné zrušení sankcí by mělo být učiněno na základě hodnotově orientovaných argumentů, jež se budou opírat o mezinárodní právo a bezpečnostně-politické zájmy EU, namísto argumentů, které se zakládají na údajně naléhavých ekonomických zájmech. Vysoké ceny ropy a zemního plynu v posledních více než deseti letech umožnily Kremlu zastírat hluboké strukturální potíže ruského průmyslu. Tato doba je však pryč. Ruský trh známý z minulosti již neexistuje. A v dohledné době nelze očekávat jeho obnovení.
Zdroj: zeit.online 11. 10. 2016
