Novaja gazeta je sice list, který stojí v opozici k Putinovu režimu, ale čas od času se na jeho stránkách objevují materiály, které stylem, zaměřením i načasováním podněcují podezření, že jde o cílené úniky ze skupiny patřící k mocenským strukturám.
Bylo tomu tak po vraždě Borise Němcova, kdy Novaja gazeta otiskla materiál, v němž zaznívalo varování ruských bezpečnostních složek Putinovi, že může ztratit jejich podporu, půjde-li i nadále na ruku čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi.
Stalo se to i koncem minulého týdne, kdy list přinesl obsáhlý text, jehož překlad vám přinášíme – a který odkrývá nuance nálad v ruských špičkách.
Musíme ale poznamenat, že text vyšel ještě před vražedným výbuchem v petrohradském metru. I tento výbuch ovšem může být nahlížen v kontextu variant, které text předkládá.
Země nepřijme povel „Sedni!“
Státní moc hledá odpověď na konflikt mezi elitami a společností. Probíhá velmi nebezpečný spor mezi “umírněnými” a “jestřáby”.
Ti druzí se domnívají, že nejlepší reakcí bude zahájit druhé “bolotní řízení”, které by svým rozsahem mohlo zastínit perzekuce aktivistů po roce 2012 a také by zajistilo práci stovkám operativců a vyšetřovatelů po celé zemi. Zastánci silového řešení jsou přesvědčeni, že tento scénář jim umožní zakonzervovat stabilitu ještě na několik let, že prodlouží kontakt moci s většinou společnosti, izoluje aktivisty a ostatní nespokojené zastraší.
Scénář masového trestního řízení s opozicí v celostátním měřítku jde proti zájmům hlavních skupin elit Ruska a přínos může znamenat jen pro úzkou skupinu siloviků. Přitom přípravné práce k realizaci takového postupu už probíhají: části aktivistů, kteří byli po akci zadrženi, sice byly uloženy jen správní tresty, ale operativci už vyslýchají další účastníky a připravují si důkazní podklady.
Vyšetřovací komise vzápětí po protestech z 26. března oznámila zahájení trestního řízení pro trestné činy výtržnictví, násilí na příslušníkovi policie a násilí na úřední osobě. 1. dubna byla ke spisovým materiálům doplněna ještě jedna kvalifikace podle části třetí, paragrafu 212 trestního zákoníku – vyvolávání nepokojů velkého rozsahu. Nicméně zatím nemají žádné podezřelé, což znamená, že je ještě čas stroj trestního řízení zarazit.
Scénáře: nula, light a Bolotné 2
Státní moc si může vybrat mezi třemi scénáři.
První scénář (nula) předpokládá, že si aktivisté odbudou správní tresty, prověřování útoků na policisty v Moskvě proběhne a tím se to celé uzavře. Pokyn k dalšímu pronásledování opozice vydán nebude. Tato varianta s sebou ve střednědobé perspektivě přináší nejméně rizik a obě strany skončí na současných pozicích.
Druhý scénář (light) je motivován požadavkem na vyvození trestní odpovědnosti alespoň u části Navalného skupiny a některých dalších jednotlivců, které by mohli obvinit z výtržnictví s politickými motivy (paragraf 213 trestního zákoníku RF, podle tohoto ustanovení byly odsouzeny členky akce Pussy Riot). Tato skutková podstata připouští trest odnětí svobody s horní hranicí do sedmi let, ale ponechává dostatečný prostor pro uvážení a případ může skončit i tak, že obžalovaný vyvázne jen s pokutou. Riziko tohoto scénáře spočívá v tom, že nelze dopředu odhadnout, jak důrazně by byl uplatňován.
A nakonec třetí scénář (Bolotné 2), který znamená pronásledování zatím neznámého počtu předem neurčených osob, které jsou podezřelé z organizace nepokojů velikého rozsahu. Podle prvního odstavce tohoto paragrafu (§ 212 TZ RF) pachateli hrozí trest odnětí svobody v trvání 8 až 15 let. K masovým nepokojům v žádném z ruských měst 26. března nedošlo. To ale jen stěží orgánům činným v trestním řízení zabrání aplikovat § 30 TZ RF, který hovoří o pokusu dokonat trestný čin. Specifikem této varianty nejsou jen potenciálně velmi dlouhé tresty odnětí svobody, ale také možnost obvinit téměř kohokoli, třeba i velmi nepřímo spojeného s protesty z 26. března. Tento scénář může skončit katastrofou.
Bolotné 2 udeří po celé zemi
Z pohledu práva a morálky je posuzování těchto jednotlivých scénářů naprosto bezpředmětné. Podle Ústavy mají občané právo na pokojné demonstrace a procházka po Tverské ulici a analogické akce v regionech v ničem nepřipomínají pokusy násilím svrhnout moc v zemi. Nicméně nelze předpokládat, že by kremelští zastánci silových řešení brali v potaz etické argumenty. Proto spíše stojí za to posoudit, jaká rizika s sebou v současných podmínkách nese zahájení nových masových trestních represí proti opozici. O co přijde moc, pokud její oponenti a kritici skončí za mřížemi?
Červená karta
Zaprvé, Rusko by s vysokou pravděpodobností mohlo přijít o pořadatelství mistrovství světa ve fotbale, které se má v Rusku konat v roce 2018. V Evropě už se nyní vedou diskuze o tom, zda vzhledem k roli Moskvy v ukrajinském konfliktu je účast na této akci účelná.
Anglická reprezentace a možná i národní týmy dalších evropských zemí by mohly odmítnout účast na mistrovství, které Kreml vnímá jako příležitost ukázat se v dobrém světle. Mistrovství by se mělo stát dalším příspěvkem do tradice podobných svátků sportu, které moderní Rusko pořádá. Tato tradice byla založena olympiádou v Soči. Mistrovství by zároveň vhodně dokreslovalo zářivý start Putinova čtvrtého funkčního období poté, co na jaře 2018 vyhraje volby.
Zahraničně politické vyznění mistrovství je pak zcela jasné: má prokázat, že s Ruskem je možné se domluvit a spolupracovat, že jsme ve skutečnosti úplně normální země, která má jen své specifické národní zájmy, nic víc. Celý tenhle plán se ale může zhatit kvůli tvrdé politické reakci na opozici. Je ironií osudu, že je to právě mistrovství světa ve fotbale, které představuje základní faktor ovlivňující úspěch či neúspěch plánu jestřábů.
Lavinovitá politizace
Zadruhé, státní moc nemá k dispozici dostatečné informace o náladách ve společnosti, takže represemi by zjevně střílela naslepo a s nepředvídatelnými důsledky. Kromě pokojných demonstrací v ruských městech, které dokazují nárůst zájmu mladých lidí o politiku, protestují i řidiči dálkové dopravy a farmáři. Jak budou tyto nesourodé skupiny reagovat na případnou represi? Neobrátí se tresty odnětí svobody uložené opozičníkům a vynesené za sporných okolností protestu národa proti luxusnímu stylu života neoblíbeného premiéra v mnohem intenzivnější pouliční nepokoje?
V Rusku se rádo vzpomíná na Majdan, ale na konci listopadu roku 2013 na ústředním kyjevském náměstí pravidelně nocovala ne více než stovka studentů, kteří protestovali proti odklonu od integrace země do Evropské unie. Janukovič si byl sebou jistý, nějací místní ukrajinští jestřábi mu nakukali, že je nejvyšší čas tu hrstku rozehnat. A byla to reakce ukrajinské veřejnosti na noční zastrašovací akci ze strany Berkutu, co Majdan umožnilo. Co se stane v Rusku, pokud opozičníci půjdou za mříže a správa vysokých škol začne studentům znepříjemňovat život tak, jako teď úřady šikanují řidiče tiráků? Pokud poklidné protesty skončí tresty odnětí svobody, jak budou vypadat protesty příští?
Lukašenkovou cestou.
Zatřetí, dokonce i kdybychom nechali stranou mistrovství světa ve fotbale, likvidace opozice povede sama o sobě k dalšímu zhoršení vztahů se západními státy. Pokud bylo Rusko v posledních letech obviňováno z porušování mezinárodního práva, teď Kreml riskuje, že vyprovokuje velmi mocnou debatu o porušování lidských práv.
Hospodářská spolupráce s Evropskou unií se opět ztenčí, proti ruským lídrům budou zavedeny osobní sankce podobné těm, které jsou uvaleny na Lukašenka. Odpůrcům normalizace vztahů Ruska a zbytku světa počínaje senátorem McCainem a ukrajinskými elitami konče se v rukou objeví nové trumfy a potenciální spojenci Kremlu budou umlčeni.
V dlouhodobé perspektivě to bude znamenat, že se nepodaří uskutečnit sen ruských elit o uznání “legitimního připojení Krymu”, stejně tak jako se nepodaří ochránit zahraniční aktiva osob napojených na Kreml.
Bouře před volbami
A na závěr, pro ruskou státní moc bude obtížné uspořádat prezidentské volby v takovém formátu, jak je v současnosti plánují, tedy jako referendum o důvěře v prezidenta. Jedním ze základních vnitropolitických témat Putinova třetího funkčního období je boj s korupcí, o kterém informovala i oficiální média v souvislosti s trestním řízením proti gubernátorovi a ministrovi Uljukajevovi.
Volby v roce 2018 se tak uskuteční v atmosféře zjevné slabosti moci, společenských protestů s širokou základnou a neschopnosti vést dialog jinými prostředky než silovými. Příkaz semknout se proti vnitřnímu nepříteli nezbytně povede k zúžení pole příležitostí pro představitele elit na všech úrovních, jak pro úředníky a představitele moci federální, tak pro elity v regionech. To ještě dál vyostří konflikt mezi elitami, který již dnes probíhá téměř otevřeně, stačí si vzpomenout například na spory jednotlivých bezpečnostních služeb státu. Rusko pak v letech 2018 – 2019 dospěje k nevyhnutelným a nepopulárním ekonomickým reformám ve stavu války všech proti všem.
***
Opoziční vůdci z takového stavu nutně vyjdou jako ti morálně bezúhonní, kolem kterých je možno budovat novou konsolidaci státu. Není náhoda, že Navalného oponent Grigorij Javlinskij už vyzval k tomu, aby byl Navalnyj řádně připuštěn k prezidentským volbám. Pokud za současného stavu přistoupí Kreml k silové reakci, obnaží tak jen vlastní slabost.
Míra rizika a pud sebezáchovy by měl moc vést ke kompromisům s opozicí.
Zdroj: novayagazeta.ru 1. 4. 2017
