Vladimir Jakunin a železniční korupce

Jméno Vladimira Jakunina není v naší zemi neznámé. Pár našich vrcholových politiků, Václav Klaus starší a současný prezident, se s potěšením nechali zvát na jeho „rhodoský happening“ Dialog civilizací, ačkoliv Miloš Zeman se již loni nechal slyšet, že letos asi nepojede, protože „Jakunin přišel o moc a peníze, tudíž jeho konference ztratila význam“. A jak se vlastně stalo, že Jakunin ztratil moc a peníze? Přinášíme vám překlad textu o obrovské korupci, kvůli které byl zřejmě Jakunin v roce 2015 odvolán z funkce ředitele státní železniční společnosti. Text vyšel na serveru rferl.org 10. 10. 2016

Ruský whistleblower promluvil o Vladimiru Jakuninovi a železniční korupci

Když byl v loňském roce (2015) nečekaně odvolán ředitel ruské státní železniční společnosti, přerušilo mnoho ruských i zahraničních investigativců po tomto oznámení svá pátrání.

Vladimir Jakunin byl považován za jednoho z nejbližších spolupracovníků prezidenta Vladimira Putina a byl také jeho sousedem v exkluzivním realitním projektu z devadesátých let známém jako družstvo Ozero. Ačkoliv byl zasažen americkými sankcemi zavedenými kvůli ruské anexi Krymu, mnozí v Rusku se domnívali, že je nedotknutelný.

Po jeho odvolání bylo Jakuninovi nabídnuto místo v ruské horní komoře parlamentu. Odmítl a místo toho založil nevládní organizaci s názvem Dialog civilizací, za což byl Putinem oceněn medailí.

Ale někteří pozorovatelé se domnívají, že důvod jeho odvolání byl jiný. Spekulují, že jej Kreml podezíral, že se v době nedostatku hotovosti obohatil, zatímco z Ruských železnic korupce a špatné řízení udělaly podnik trapně závislý na státních dotacích.

Rostoucí korupce

Ruské železnice, třetí největší železniční společnost na světě, zaznamenaly v roce 2014 čistou ztrátu ve výši 1,5 miliardy dolarů. Ekonomický deník Vedomosti minulý rok informoval, že podnik bude potřebovat od roku 2016 do roku 2020 6,8 mld. USD státních dotací, aby zůstal v zisku.

Vyšetřování RFE/RL (Radio Free Europe / Radio Liberty) odhalilo, že korupce v obrovské ruské státní společnosti fungovala na velmi primitivní úrovni:

• zakázky bez výběrového řízení
• chybějící podpisy oprávněných osob na dokumentech
• cenově přemrštěné nabídky a neoprávněné využívání veřejných zdrojů subdodavateli.

V rámci Ruských železnic, firmy, která zaměstnává asi 900.000 lidí, je jednou z největších divizí Ředitelství pro infrastrukturu, které dohlíží na 85.000 kilometrů tratí a související údržbu.

Interní dokumenty, smlouvy a jiné právní materiály které získalo RFE/RL, ukazují, jak dodavatelé najatí Ředitelstvím pro infrastrukturu najímají soukromé společnosti na práci, například odstranění vegetačních náletů z tratí, odklízení sněhu, nebo dokonce dodávky elektřiny a zároveň přenesou náklady na tyto zaměstnance na státní podnik.

Přičemž není zřejmé, kdo v podniku Ruské železnice, pokud vůbec někdo, z takových praktik profitoval.

Běžné „výjimečné okolnosti“

Jako státní podnik měly Ruské železnice nakupovat prostřednictvím otevřených výběrových řízení – teoreticky to je způsob, jak držet náklady na nízké úrovni – pokud tomu nebrání mimořádné okolnosti. Ale dokumenty ukazují, že Ředitelství pro infrastrukturu toto pravidlo pravidelně ignorovalo a používalo „výjimečné okolnosti“ jako rutinní záležitost. Kromě toho, top manažeři této společnosti ještě rozšířili definici podmínek, čímž umožnili častější využívání jediného dodavatele zboží nebo služeb.

Jeden příklad. RFE/RL zjistilo, že Ředitelství pro infrastrukturu spoléhá na dvě externí advokátní kanceláře, NIIAS a AETR-Consult, jež vytváří návrhy smluv a jiných právních dokumentů, které by mohly snadno připravit interní právníci Ruských železnic.

NIIAS, která za svou práci v roce 2014 získala 11 milionů rublů (asi 332.000 dolarů), je většinově vlastněná Ruskými železnicemi. 25% podíl patří ostatním akcionářům. Erta-Consult, která je vlastnicky rozdělena mezi nejmenovaného ruského občana a dvě kyperské firmy, v roce 2013 získala 11,8 milionů rublů ( asi 391.000 dolarů) za „přípravu podkladů pro Ministerstvo energetiky.“

V jiném případě, společnost s názvem RemStroi získala v roce 2013 kontrakt na opravu palivových nádrží za 1.300.000 rublů (asi 43.000 dolarů), najala ale jinou společnost, která práci provedla o cca 300 tisíc rublů levněji. Policejní vyšetřování později dospělo k závěru, že dílo nemohlo stát více než 215.000 rublů (3,500 dolarů).

V roce 2011 společnost s názvem Legion vyhrála jednu z několika zadaných zakázek na odstranění stromů a jiných rostlin na některých z železničních tratích, včetně těch ve Sverdlovské oblasti na Urale. Stejná práce ale stála jednu třetinu až jednu pětinu ceny, když byla provedena vlastními pracovníky Ruských železnic, nebo jejich regionálními pobočkami. Kromě toho Legion provedla provedla prořezání vegetace v tak malém rozsahu kolem tratí, že v letech 2011-12 byli železniční zaměstnanci vysláni zpět, aby provedli vyřezání sami.

Odstavení whistleblowerů

Aleksandr Margijev, který byl v roce 2012 pověřen, aby vedl právně-smluvní oddělení v rámci Ředitelství pro infrastrukturu, řekl RFE/RL, že vedení ředitelství nese vinu za překročení nákladů, smlouvy bez výběrového řízení a jiné praktiky, které vedly k roztáčení nákladové spirály společnosti.

Margijev řekl, že zamezil podpisu „ilegálních smluv uzavřených na základě nesčetných směrnic bez jakékoliv soutěže„, stejně jako „nezákonné výpovědi“ pro společnosti nasmlouvané společností Ruské železnice.

Podle Margijeva byli za mnohé zakázky bez výběrového řízení odpovědni dnes již bývalí členové vedení Ředitelství pro infrastrukturu, Vladimír Suprun a viceprezident pro infrastrukturu Aleksandr Tselko. Dlouholetý spolupracovník Jakunina Tselko opustil společnost nedlouho po Jakuninovi.

Margijev také řekl, že byl rázně odmítnut, když si na údajné smluvní nesrovnalosti stěžoval vyšším úředníkům, včetně Jakunina a předsedy představenstva Arkady Dvorkoviče, místopředsedy vlády, a byl propuštěn za drobné formální nedostatky v prosinci 2014. Moskevský soud jej později vrátil do funkce.

Okolnosti Margijevovy výpovědi dosvědčuje jeho zástupkyně Marina Kočetovová, která pro RFE/RL uvedla, že Suprunovi náměstci se snažili tlačit ji a další kolegy, aby opustili společnost. „Po propuštění Margijeva náměstci téměř každý den požadovali, abychom rezignovali, ale my jsme odmítli,“ řekla.

Tři měsíce po Margijevově propuštění, Kočetovová a další zaměstnanci právního oddělení zjistili, že některé z usvědčujících dokumentů a smluv zmizely z pevných disků. Když si stěžovali, byli pokáráni a později převedeni na nižší pozice a nahrazeni zaměstnanci s minimálními zkušenostmi.

RFE/RL se nepodařilo kontaktovat Supruna nebo Tselkova, aby poskytli  komentář k obviněním vznesených Margijevem. Ruské železnice neodpověděly na žádost o komentář ze dne 7. října.

Zdroj: rferl.org