Skoro by se mohlo zdát, že úterní vystoupení soudruhů Ondráčka, Kováčika a Filipa v kauze odvolání soudruha Ondráčka z čela komise pro kontrolu GIBS tento týden již nic nepřekoná. Ale zelený je strom života a co se jeden den zdálo jako maximum toho, co ještě může na půdě poslanecké sněmovny zaznít, druhý den bledne pod nánosem nových lží a urážek dobrého vkusu a nedostatku slušného vychování – kromě komunistů máme totiž v parlamentu také okamurovce.
A tak jsme si včera mohli poslechnout neuvěřitelný projev místopředsedy SPD Radima Fialy. Projev plný polopravd, vytáček i vyložených nesmyslů, kterým se snažil obhájit svého vůdce Tomia Okamuru a jeho nehorázné výroky o romském táboře v Letech. Ty byly totiž důvodem pro svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, na které měli poslanci hlasovat o odvolání Tomia Okamury z křesla jejího místopředsedy.
Po vystoupení Radima Fialy následovalo několik reakcí od poslanců z lavic opozice, která nejen tímto prokazuje, jak platné místo v současném parlamentu má a jak důležitým a nezbytným se stalo hájit základní principy svobody a demokracie v naší zemi. Za poslech či přečtení stojí zejména projevy pánů Pavla Bělobrádka a Miroslava Kalouska. Nestačilo to. V naší současné poslanecké sněmovně se včera nenašlo dost hlasů ani na to, aby byl schválen program schůze. K hlasování o odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny tedy nedošlo.
Mimochodem, Tomio Okamura na vlastní obhajobu vůbec nevystoupil. Rozpovídal se až na následné tiskovce SPD, a to způsobem pro něj obvyklým – urážel novináře a politické oponenty, své problematické výroky bagatelizoval, či je označoval za vytržené z kontextu, k dotazu na výroky stíhaného bývalého tajemníka SPD Staníka se vyjádřil, že jde o výmysl a permanentně se zaštiťoval “makáním pro lid”.
Jak tomu všemu rozumět?
Jsme v situaci, kdy si 73 let od konce druhé světové války na půdě Sněmovny musí vrcholní političtí představitelé naší země navzájem vysvětlovat věci, které by mělo bezpečně vědět každé školní dítko.
Jsme v situaci, kdy na půdě poslanecké sněmovny znovu znějí výroky o “cikánech do plynu,” které jsme snad naposled slyšeli za dob sládkovců.
Jsme v situaci, kdy naši poslaneckou sněmovnu bude nadále reprezentovat extremista a populista, politický podnikatel a obchodník s nenávistí, který neváhá pro své politické cíle popřít kdykoliv cokoliv, třeba i holocaust.
A teď to nejhorší – jsme v situaci, kdy poslanci nejsilnější strany v parlamentu jeho chování a názory zřejmě schvalují (se statečnou výjimkou pana poslance Vyzuly), nemají s jeho postoji žádný problém a neváhají vyměnit slušnost, čest a morální integritu za mocenské hrátky s nejistým výsledkem. Jinak si jejich aktivní nesouhlas s programem schůze, či přinejlepším “hlasovací mlčení” vyložit prostě nelze.
