Přinášíme překlad textu ruského publicisty Vladimira Melichova, který zveřejnil na svém FB profilu po tragické události v Kemerově.
Vladimir Melichov: Kemerovo se může kdykoliv opakovat
Měli bychom konečně pochopit, že strašlivé a tragické události, vznikající u nás nezávisle jedna na druhé, jsou ve skutečnosti články jednoho řetězu, jehož hlavním pojítkem je absolutní pohrdání lidským životem v naší zemi. Otrávené děti ve Volokolamsku, mrtví v obchodním centru v Kemerovu a všechny podobné tragédie jsou událostmi stejné povahy.
Zaprvé
Tyto situace jsou typické pro všechny regiony Ruska, nejen pro skládky odpadů nebo pro identická obchodní centra. Žijeme ve stále toxičtějším a nebezpečnějším prostředí. Proč je tomu tak, je velmi dobře patrné z reakcí lidí na skandál týkající se volokolamské skládky Podobné skládky existují a otravují svým obsahem tisíce sídlišť, ale neméně, ba mnohem více, jsme tráveni emisemi škodlivin produkovanými naším průmyslem, špatnou kvalitou vody a potravin, mizernou kvalitou našeho zdravotnictví atd.
Masové protesty ve Volokolamsku jsou naprosto srozumitelné – trpěly děti a jejich rodiče se za ně postavili. Ale z různých dalších důvodů trpí mnohem více dalších dětí a často s mnohem tragičtějšími následky, tragédie v Kemerovu budiž toho důkazem.
Bohužel umíme protestovat jen proti tomu, co se dotklo konkrétně nás, a absolutně nejsme schopni ani ochotni vidět příčiny těchto tragédií – ve státní struktuře a vládní moci, která takový režim vytvořila.
Zadruhé
Teď se pohoršují nad tím, že se zodpovídat budou pouze pěšáci jako například hlava Volokolamského okresu J. Gavrilov. Ale při současné vertikální struktuře státní moci jsou obětními beránky naprosto všichni – s výjimkou Nejvyššího. Nezáleží na tom, kdo z nich to odskáče – podstatu systému to nezmění. Může být zbaven funkce šéf okresu nebo šéf oblasti, ale na jejich místo přijdou další a všechno se bude jen znovu opakovat – tuhle skládku zavřou a bezstarostně otevřou jinou.
Zatřetí
Kolikrát jsem při takových lokálních protestech, kdy se lidé postavili proti té či oné hanebnosti, slyšel: “Do politiky nás netahejte, my řešíme praktický problém”, nebo “my nepotřebujeme politiku, nám jde o tohle či tamto.” Takže pochopitelně i ve Vololamsku byli všichni okázale “mimo politiku” – a stačilo pouze zmínit, že protestující přijede podpořit Navalnyj a už to bylo samé “my jsme apolitičtí” a “radikály tady nechceme”.
Co s vámi, blahoslavení chudí duchem, tuhle skládku možná zavřou “bez politiky”, ale všechno to ostatní, co vás ohrožuje, vás bude ohrožovat dál, dokud se vaše děti nebo děti vašich dětí znovu neocitnou v nemocnici. V této souvislosti bych rád připomněl, co se před několika lety dělo na řece Chopjor, když v roce 2012 ruská vláda schválila rozvoj těžby niklu v Novokoperském okrese.
Když jsem byl pozván na společné setkání a následnou konferenci, na níž měla být přítomna všechna sdružení proti těžbě niklu v oblasti, řekl jsem divákům, že tento problém lze řešit pouze následovně:
- Je nutné sloučit všechna “antiniklová” sdružení v jedno a vytvořit koordinační centrum zástupců všech dříve vytvořených spolků.
- Takto sjednocené hnutí by mělo navrhnout POLITICKÉ požadavky a společně usilovat o odvolání představitelůmístních samospráv a okresů a gubernátora Voroněžské oblasti. Pokud by se podařilo nahradit hlavy okresů a místních samospráv lídry protestního hnutí, s jejich pomocí pak lze plně zablokovat chystané kroky UGMK /Uralská hornicko-metarulgická společnost), která chce v oblasti spustit geologické průzkumné vrty.
První bod mého doporučení byl, byť s obtížemi, přijímán, nicméně druhý bod byl drtivou většinou přítomných zcela odmítnut, v důsledku čehož nebyl naplněn ani první bod. K žádnému sloučení nedošlo a cesta politických požadavků byla zcela opuštěna.
Dalších pět let bojovalo každé “antiniklové” sdružení na vlastní pěst, sepisovalo petice, pořádalo protesty, ale politická reprezentace oblasti dělala to, co měla nařízeno shora. Konečným výsledkem bylo asi tři staprovedených zkušebních vrtů, zásahy do podzemních vod, následkem čehož se lidé v oblasti začali trávit vodou špatné kvality.
Nejdřív se zhoršila kvalita vody ve studnách… (zde)
Pak začaly rudnout rybníky a jezera… (zde)
A v tomto roce je už téměř veškerá voda v podél řeky Chopjor nevhodná pro lidi. Ale lidé ji pijí dál a pomalu tak tráví sebe i své děti.
A tak to bude vždy, dokud se nenaučíme chápat příčinný vztah mezi režimem v naší zemi a důsledky, kterými takové státní zřízení zasahuje do našich životů.
Dokud tohle nepochopíme, budeme přežívat od jedné tragédie k další kolébáni nadějí, že stačí předcházet našim problémům, protože problémy sousedů se nás netýkají.
Poznámka TaPolitika: Včera (4. 4. 2018) došlo k požáru v dalším ruském obchodním centru, tentokrát v Moskvě. Hlášený je nejméně jeden mrtvý, evakuováno bylo přes 600 osob, příčiny požáru ruské úřady zatím nesdělily. O víkendu se ve Volokolamsku konala demonstrace proti skládce ohrožující životní prostředí a zdraví občanů. Podle oficiálních údajů přišlo na tuto demonstraci 6 tisíc lidí, což je téměř třetina města (před rokem se konaly demonstrace ve stovce ruských měst, na které přišly tisíce lidí, policie proti demonstrantům zasáhla slzným plynem, několik stovek demonstrantů bylo zatčeno.) V centru města Tula se včera (4. 4. 2018) zřítil vybydlený dům, jeden mrtvý…
Zdroj: FB profil autora 26. 3. 2018
