Arkadij Babčenko otevřeně válčil s Kremlem. Byl zabit výstřelem do zad. Aktualizováno.

Aktualizace (31. 5. 2018 7:09): Arkadij Babčenko žije. Po čtyřiadvaceti hodinách od oznámení vraždy, vystoupil Arkadij Babčenko na tiskovce společně s šéfem ukrajinské tajné služby (SBU) s informací, že skutečně mělo dojít k vraždě na objednávku, kterou ukrajinské tajné služby za přispění Arkadije překazily. Stopy dle vyjádření SBU vedou do Moskvy. Hodnocení celé operace ponecháme povolanějším, za redakci TaPolitika chceme vyjádřit velkou radost, že Arkadij žije a těšíme se na překlady dalších jeho textů.    

Následující řádky čtěte prosím s ohledem na datum a čas vzniku textu, tedy před oznámením, že se jednalo o akci tajné služby SBU.

Včera zavraždili Arkadije Babčenka. V Kyjevě. V domě, kde žil. Už nikdy nepřeložíme žádný jeho text. Zemřel člověk, novinář, který nám byl blízký. Nezemřel kvůli stáří, ani kvůli nemoci. Byl zabit. Ne v boji, jako voják. Byl zabit zákeřně, střelen do zad, na místě, kde se cítil být v bezpečí. Přesto zemřel jako hrdina. Jeho hrdinský odchod nedefinuje způsob a místo skonu, ale zákeřnost a zbabělost protivníka. Ubohého, zamindrákovaného režimu, plného strachu, že jeho dny jsou sečteny.

Arkadij Babčenko byl velkým kritikem ruské politiky a jejího směřování. Byl velkým kritikem nejen režimu, nastoleného Kremlem (Putinem), ale celé společnosti. Ve svých textech psal o infantilismu ruského světa.

Infantilismus je v první řadě neschopnost nést odpovědnost za vlastní činy. Neschopnost vidět příčinné vztahy a pochopit, že určité činy mají určité následky. Je to dětská bezprostřednost ve vnímání světa. Infantilní svět je totiž velmi jednoduchý. Američani zavinili pokles ceny ropy. Američani zařídili revoluci na Ukrajině. Amerika Rusy nenávidí. A proto nám poslala židy a liberály. A židé Rotenbergové ukradli všechny peníze. Ale Putin je dobrý. V takovém světě není místo pro půltóny a složité myšlenkové konstrukce. Jeho hlavní vlastností je primitivnost.

Psal o mentalitě ruského národa, o ideologii ruského světa, o tom, jak funguje mašinérie vymývání mozků.

Rusko existuje v jakési vlastní, paralelní dimenzi. V němž jsou hlavní mantrou samozřejmě banderovci. Majdan. Junta. Uchopení moci. Ukřižování rusky mluvícího chlapečka. Putine, vyšli vojska. Krym je náš. Ať klidně nezůstane na kameni kámen. Propaganda na plný pecky. Naše telka. Bedna, která je při vymývání mozků obyvatelstva překvapivě efektivní. Však také její snaha dopadá na úrodnou půdu. Buržoazně demokratická revoluce, Revoluce důstojnosti, ve státě s mentalitou otroků a páté cenové – to je samo o sobě zločin. Veškerá moc je od Boha. Cara nelze zavrhnout. A když neuznáváš cara, tak máš houby duchovní pouta. A taky to znamená, že ses narodil, abys vraždil Rusy. Co, ty hajzle, ty snad nemiluješ Vlast? V téhle mentalitě neexistuje žádná třetí cesta. Ti, kdo nesdílejí tvoje přesvědčení a pýchu, jsou nelidi.

Před rokem se Arkadij rozhodl z Ruska odejít.

Naše země dnes, to je země mezinárodních teroristů, hrdlořezů, hloupých stalinofilů, tmářů a divokých, nenasytných zlodějů. Vnitřní, a vlastně i vnější program země určují právě tyto skupiny obyvatelstva, a ne dobrý národ. A právě tak je i vnímána, ne jako země dobrého národa. Chová se jako země zlodějů, stalinofilů a tmářů. Ne jako země profesorů. A stalo se to právě proto, že program diktují agresivní gauneři.  My nejsme jejich tváří. To oni jsou tváří naší.

Zamířil do Prahy a pobyl tu pár měsíců a přesto, že měl možnost v Česku zůstat, rozhodl se nakonec pro odchod do Kyjeva. Informaci na svém twitterovém účtu včera potvrdil Rustem Adagamov, významný ruský nezávislý blogger, žijící v současné době v Praze v politické emigraci.

Для Аркадия в Праге сделали всё возможное, чтобы он остался здесь. Было и жилье, и работа в университете. Но он выбрал Киев.

— Рустем Адагамов (@adagamov) May 29, 2018

V Praze udělali, co se dalo, aby zde Arkadij zůstal. Zařídili bydlení i práci na univerzitě. Ale on si vybral Kyjev. Rustem Adagamov

V New Yorku před pár měsíci vystoupil Arkadij na konferenci PutinCon s přednáškou o putinismu a propagandě nenávisti.

Když jsem byl voják, přečetli mi rozkaz, že jakýkoli Čečenec mužského pohlaví ve věku od 10 do 60 let je bandita a podléhá likvidaci. Slyšel jsem to na vlastní uši, když mi ten rozkaz četli. A začala tato koncetrovaná propaganda: zabíjet, zabíjet, zabíjet. Nenávist, nenávist, nenávist. Nelidé, nelidé, nelidé..A fungovalo to. Země to přijala… a tak to funguje po celou dobu vlády Vladimira Putina. Tato propaganda nenávisti je hlavní kostrou tohoto režimu… Vždy mě zajímalo, jak Německo ve 30. letech mohlo dojít do stavu, že lidé začali akceptovat myšlenku, že jiné lidi je možné spalovat v pecích či z nich vyrábět mýdlo… A najednou jsem to uviděl na vlastní oči…

 

A úplně na závěr našeho shrnutí nám dovolte v krátkém videu jako memento připomenout jeden z výroků prezidenta Miloše Zemana…

Земан: А здесь другие журналисты? Журналистов слишком много, надо бы ликвидировать.
Путин: Ликвидировать не надо, сократить можно pic.twitter.com/BRI9hgr1vH

— Дмитрий Смирнов (@dimsmirnov175) May 14, 2017

Už nebojuji. Protože už není nikdo, s kým bych bojoval. Nemám dalších nepřátel. Mohl jsem bojovat s uzurpátorem, který se dostal k veslu. Mohl jsem bojovat se zloději. Mohl jsem bojovat s vrahy. Nemohu ale bojovat se státem, který se dobrovolně řítí do propasti. Nelze zápasit se sto milióny lidmi, jestliže se v jediné zlostné vlně rozhodli, aby to skončilo v řiti.

Problém není v diktátoru Putinovi. Problém, jak se ukazuje, je v tom, že Putin není žádný uzurpátor. On není diktátor. On je car. On se k moci nedral. Oni mu ji sami předali. On jim vyhovuje. On – to jsou oni.

Oni to tak CHTĚJÍ. Chtějí Putina. Chtějí Krym. Chtějí se přít s proklatými amíky. Chtějí, aby se gayropa rozpadla. Chtějí, aby se “Iskandery” smály. Chtějí, aby zrádce liberály pověsili. Chtějí “Armatu” a jaderný popel.

Všechny naše překlady textů Arkadije Babčenka naleznete zde.