Před časem vyšly na serverech finanz.ru a vedomosti.ru dva články, které se zabývají na jedné straně rostoucí chudobou běžného ruského obyvatelstva, na té druhé zas stále větší kumulací bohatství v rukou nejbohatší vrstvy.
První text, jehož překlad vám přinášíme, se zabývá studií, kterou provedl Institut pro sociální analýzu a prognózu při Ruské akademii pro národní hospodářství a státní službu (INSAP) v průběhu roku 2017.
Čtyřicet procent Rusů není schopno přežít krizi bez ztrát
Skoro 40% Rusů nemá dostatek zdrojů, aby byli schopni se přizpůsobit krizi. Takovou informaci přinesla studie provedená v roce 2017 analytiky INSAP. „Jsou stále v rizikové skupině,“ říká Dmitrij Loginov, spolupracovník Střediska pro výzkum sociálního rozvoje na INSAP, „jestli se ekonomická situace nezlepší, jejich životní úroveň se bude zhoršovat a chudoba šířit“. Jde především o starší lidi, obyvatele vesnic a malých měst, lidi bez vyššího vzdělání, pracovníky v různých dělnických profesích, drobné obchodníky a podnikatele ve službách a také nezaměstnané. Krize zasáhla životní úroveň téměř poloviny z nich a pouze každý desátý prohlásil, že se jeho finanční situace alespoň trochu vylepšila.
Nemají na to dost peněz, kontaktů a vzdělání.
Zdroje nutné k překonání krize mohou zahrnovat příjmy, úspory včetně investic do dalších nemovitostí, profesní vzdělání nebo sociální kontakty.
Ale jen 20,4 % Rusů jich má dostatek. Zpravidla to jsou lidé mladší 45 let, s vyšším vzděláním, žijící ve středních a velkých městech, pracující na vedoucích nebo vysoce specializovaných pozicích. Ze zprávy INSAP vyplývá, že životní úroveň 68 % z nich se během krize nezhoršila a u 31 % z nich se dokonce zlepšila.
Během krize Rusové výrazně zchudli. Jak vypočítali analytici společnosti Fitch, jejich příjmy klesaly ve čtyřech po sobě jdoucích letech od roku 2013 o 11 %. Podle ředitelky INSAP Taťány Malevové klesly v roce 2017 příjmy obyvatel v 75 % regionů. Zbývající regiony jsou vesměs méně rozvinuté a jejich obyvatelé jsou zaměstnáni hlavně ve státním sektoru, dodala Natalia Zubarevičová, hlavní výzkumnice INSAP. Množství lidí pod hranicí chudoby vzrostlo z 10,7 % v roce 2012 na 13,8 % v září 2017. Chudoba, nízké platy a snižování příjmů se v roce 2017 v anketě agentury Romir umístily na prvním místě seznamu problémů, kterým Rusové čelí.
Výzkum také ukázal, že 37% Rusů se za poslední dva až tři roky přizpůsobit krizovým podmínkám ani nepokusilo, některých se nedotkl pokles ekonomiky, ale většina prostě nemá zdroje, které by během krize „optimalizovala“. Tito lidé se začali zadlužovat, píší autoři výzkumu.
Není to rozvoj, je to přežívání.
Na podzim roku 2017 vzrostl poměr Rusů, kteří si půjčují u rodiny a známých, ze 40 na 60 %, a těch, kdo nakupují na úvěr, z 12 na 22 %. Z dat centrální banky vyplývá, že za celý rok 2017 narostly spotřebitelské úvěry o 13,2 % a překonaly tempo růstu vkladů. „Ale žádosti o půjčky nejsou aktivní strategií přizpůsobení – není to rozvoj, je to přežívání,“ říká Loginov. „Na rozdíl od půjček v době ekonomického oživení – například na rozvoj podnikání,“ dodává.
Ostatní Rusové se pokusili něco udělat – například více investovat a spořit, i když kvůli složité ekonomické situaci se často stalo, že naopak úspory utratili, píší analytici INSAP.
Lidé se nejprve snažili šetřit, kupovali levnější zboží či oblečení, dokonce si odpírali některé výrobky a služby, na podzim ale někteří nedokázali dále omezovat už tak skromnou spotřebu a začali přecházet k aktivním strategiím – hledali přivýdělky nebo vyšší platy, zkoušeli podnikat. Jak ukázali experti Vysoké školy ekonomické, poměr takových rodin vzrostl v předchozím roce z 16 na 25%.
Pracující Rusové se snažili zvýšit příjmy přesčasy a další prací navíc, píší analytici INSAP, ale nějaký finanční zisk z toho měli pouze vysoce kvalifikovaní pracovníci. Lidé pod 40 let si zvyšovali kvalifikaci, měnili práci nebo pracovní pozice. Střední třída dokázala zvýšit své příjmy, ale zhoršila své postavení a lidé s nízkými příjmy si prostě museli začít víc přivydělávat, vysvětlila ředitelka Institutu sociální politiky Vysoké školy ekonomické Liliana Ovčarovová.
Bohatí Rusové s dobrým vzděláním mají ještě jednu strategii boje s krizí – emigraci, poznamenávají analytici INSAP. Ale přiznávají, že není příliš rozšířená.
Nějakým způsobem se na krizi pokusilo adaptovat jen 29 % Rusů. Autoři výzkumu ukazují, že kromě této skupiny dalších 23 % lidí produkuje vlastní potraviny na záhumencích. Jedenáct procent z nich je na této produkci zcela závislých. Poznatek, že se lidé zejména na vesnici začali více zabývat prací na záhumencích – pěstují si více zeleniny a ovoce, chovají u sebe drůbež a dále je sami doma zpracovávají – zaznamenali také analytici Vysoké školy ekonomické.
Zdroj: vedomosti.ru 6. 3. 2018
V kontrastu s textem ze serveru vedomosti.ru působí text serveru finanz.ru, jehož překlad naleznete níže.
Rusko produkuje dolarové miliardáře zatímco běžní občané dál chudnou.
Nejbohatší vrstva v Rusku dál hromadí bohatství, zatímco běžní obyvatelé dramaticky chudnou.
I přes trvající hospodářskou stagnaci země a nejhorší příjmovou krizi od devadesátých let, Rusko je v mezinárodním srovnání na čele žebříčku v rychlosti, s jakou v zemi roste počet bohatých a ultra bohatých lidí. O tomto v minulých dnech informovala mezinárodní poradenská společnost Knight Frank.
Za poslední rok více než 8 tis. Rusů překročilo hranici vlastnictví 5 mil. USD a jejich celkový počet v zemi narostl o 27 %, na současných 38 210 ruských dolarových milionářů. Počet Rusů, jejichž aktiva přesáhla hranici 50 milionů dolarů, vzrostl o 26 %, na 2620 lidí.
V rychlosti, s jakou bohatnou bohatí, předběhlo Rusko Latinskou Ameriku i Asii, zde množství lidí, kteří rozmnožili svůj majetek nad hranici 50 milionů dolarů, vzrostlo o 20 %, resp. o 15 %. Indikátory rozvinutých zemí dokázaly překročit více než dvakrát (10 % pro Evropu a 7 % pro USA).
Počet Rusů s majetkem nad hranicí 500 milionů dolarů vzrostl o 22 %, tedy o 40 lidí. V současné době žije v Ruské federaci 220 takových lidí. Celková suma jejich majetku dosáhla 470 mld. USD., což je vyšší obnos, než jsou zlaté rezervy centrální banky (k 1. 1. 2018 činily 432,7 mld. USD)
Zatímco příjmy obyvatelstva v celé zemi klesají již čtvrtý rok (naposledy o 1,7 %) a míra hospodářského růstu byla vloni 2,5 krát nižší než ve světě (1,5 % vs. 3,4 %), je Rusko pevně zakotveno v první desítce zemí s největším počtem ultra bohatých lidí a téměř dohání Francii (230 lidí) a Švýcarsko (250 lidí), uvádí Knight Frank.
Pro trh osobních letadel a business jetů se Ruská federace a další země postsovětského prostoru staly světovou špičkou – za poslední rok zde vzrostly tržby z prodejů o 7 % oproti 4 % v Asii a 3 % v severní Americe.
Co se týče množství luxusních jachet o délce přes 40 m, patří Rusům druhé místo, přičemž vrchol žebříčku zaujímají Američané: Rusové vlastní 168 jachet s průměrnou hmotností přes 1300 tun a průměrnou délkou 59 m.
Jak poznamenává Knight Frank, u velmi bohatých Rusů je běžné vlastnictví druhého pasu. 58 % bohatých lidí má též dvojí občanství a 45 % zvažuje možnosti trvalého pobytu v jiné zemi. Jde o nejvyšší míru ochoty emigrovat ve všech regionech světa, a to včetně Latinské Ameriky, kde 41 % multimilionářů již druhý pas má a 45 % plánuje jeho pořízení.
Zdroj: finanz.ru 7. 3. 2018
