Přinášíme text profesora Andreje Zubova, který vyšel na serveru rus2web 9. 5. 2016.
Rusko dnes slaví 71. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce. Doktor historických věd, profesor Andrej Zubov, vysvětlil serveru Rus2Web tři, dle jeho názoru nejzávažnější, mylné představy o válce, kterých jsme se od dob sovětské éry nezbavili.
Mýtus číslo 1: Stalin válku nechtěl
Sovětská ideologie nás donutila věřit tomu, že naše vláda válku nechtěla a že jsme se stali obětmi agrese. Říkali nám, a říkají nám stále, že Sovětský svaz vytrvale prováděl mírovou politiku, politiku organizace kolektivního odporu vůči agresorům a podpory národů, které se staly oběťmi nacistů. Bohužel to tak nebylo.
V Sovětském svazu dominovala myšlenka vytvoření celosvětového komunistického státu. Dokonce i státní znak ve tvaru srpu a kladiva na pozadí zeměkoule jasně naznačoval expanzivní politiku. K válce – vedené na cizím území – tato ideologie připravovala lidi celá 30. léta. Stalin piloval plán dobytí: doufal, že se Německo, Francie a Velká Británie ve válce navzájem oslabí a pak přijde on a dobude Evropu. Taková byla jeho představa. Když podepsal pakt o vzájemném neútočení (také známý jako pakt Molotov – Ribbentrop) a rozdělil si tak s Hitlerem východní Evropu a sféry vlivu, věděl, že vstup německých vojsk na území Polska povede k vyhlášení války ze strany Anglie a Francie. A pak jen čekal na vhodný okamžik pro další agresi ze strany SSSR.
Mýtus číslo 2: Sovětský národ byl sjednocen v boji proti nepříteli
Říkají nám, že celá Rudá armáda šla do boje pod heslem “Za vlast, za Stalina!” To je naprostá lež. Za prvé, máme čísla. Jen v průběhu prvních měsíců války přešlo do zajetí 3,5 až 5 milionů lidí. Zní to neuvěřitelně, téměř celá armáda se vzdala! Nehledě na neschopnost sovětských generálů, lidé by bojovali za svou vlast do poslední kapky krve, kdyby byli skutečně jednotní ve své touze ji ubránit. Ale obrovské množství lidí, jakkoliv to zní divně, dávalo před Stalinem přednost Hitlerovi. Nevěděli, kdo je Hitler a co představuje, ale věděli přesně, kdo je Stalin. Velmi dobře si pamatovali kolektivizaci, ničení kostelů, dobu Velkého teroru, hladomoru a nekonečných represí. Lidé Stalina nenáviděli. Pro mnoho z nich zkratka SSSR znamenala “Stalinova Smrt Spasí Rusko”. Tím vším se dá objasnit nejen masový útěk lidí do zajetí, ale i skutečnost, že téměř milion občanů Sovětského svazu se rozhodlo ke službě v německé armádě. U Stalingradu byl každý šestý voják na německé straně občanem Sovětského svazu. Mimo to, zůstaly zachovány i vzpomínky lidí. Samozřejmě, zbylo jich už jen velmi málo, nicméně některé deníky z té doby ukazují, že se někteří lidé vyhýbali vojenské službě, a to proto, že nevěřili sovětskému systému. Jiní sice do armády šli, ale své nenávisti ke Stalinovi se nezbavili. Tak například spisovatel Alexej Arcibušev ve své knize “Milosrdné dveře” píše: “Do armády nechci jít v žádném případě, nechci umírat za Stalina.” Byl připraven zemřít pro Rusko, ale chápal, že Rusko ovládl Stalin.
Mýtus číslo 3: Vítězství patří Sovětskému svazu
Ovšem jedním z největších omylů je přesvědčení, že fašistické Německo porazil výhradně Sovětský svaz. Válku s ním vedl nejen Sovětský svaz, ale celá protihitlerovská koalice – Polsko, Francie, Velká Británie, USA a další země. Pokud to budeme hodnotit pohledem ztrát na lidských životech, tak zcela nepochybně to byla východní fronta, kdo trpěl hlavní nápor války, tedy Sovětský svaz. Ale pokud to budeme hodnotit z hlediska užití nejmodernější techniky a nákladů, které nesly země protihitlerovské koalice, ukáže se, že příspěvek Anglie a Spojených států je taktéž velmi vysoký. Je důležité jasně pochopit, že jsme válku vyhráli proto, že jsme byli ve spojenectví s dalšími zeměmi. Pokud by Němci porazili Angličany u El Alameinu, nebo kdyby Japonsko vyhrálo nad Američany v bitvě u Midway, celá válka by probíhala úplně jinak. A možná by vše skončilo pro Sovětský svaz mnohem smutněji. A dnes vidíme, jak se poražené Německo stalo hnací silou Evropy a Sovětský svaz přestal existovat.
Andrej Zubov
Zdroj: rus2web 9. 5. 2016
