Putin jako „zkušený agent KGB“ šikovně manipuluje západní politiky a obluzuje Rusy propagandou, používaje k zastrašování a represím obraz „vnějšího nepřítele“ – čímž vede Rusko k rozpadu, řekl v rozhovoru pro L´Express známý šachista a představitel opozice Garri Kasparov. Zdůraznil také, že je čas, aby se Západ a ruská opozice konečně probudily a přijaly nějaká opatření, dokud má země ještě „šanci se vzpamatovat“.
Šachový stratég, známá opoziční figura a otevřený kritik ruského vedení Garry Kasparov nebojácně kritizoval „kremelského pána” Vladimira Putina, diktátora, kterého neváhal srovnávat s Hitlerem či mafiánskými kmotry, píše L´Express. Podle Kasparova, „výstřelky Putinova režimu“ již začínají Rusko drolit, vznikají „náznaky regionálních povstání“. Proto, i kdyby po Putinově pádu nastal v Rusku chaos, pořád bude „lepší dnes vydržet chaos, než čelit zítra katastrofě”, myslí si opozičník. Nicméně v rozhovoru s redaktorem francouzského týdeníku Kasparov „naložil“ i západním vrcholným představitelům, kteří, dle jeho názoru, před Moskvou „kapitulovali“.
Ve srovnání Putina s Hitlerem nehraje roli “velikost jejich zločinů”, ale velikost jejich moci.
V rozhovoru pro L´Express Kasparov řekl, že při srovnání Putina s Hitlerem pro něj nehraje roli „velikost jejich zločinů“, ale velikost jejich moci. V obou případech Západ bezstarostně zavíral oči před všemi příznaky blížící se katastrofy, což k ní skutečně vedlo a vést stále může, míní Kasparov: „Jsem pobouřen neschopností západních demokracií vidět signály, které Putin vyslal již před 15 lety. Úplně stačilo slyšet jeho vyjádření, že rozpad SSSR byl nejhorší geopolitickou katastrofou 20. století, nebo, že není možné přestat být agentem KGB. I Hitler se , navzdory „Mein Kampfu“, Evropanům a Američanům zpočátku zdál být spíše nepříliš nebezpečným populistou, a mysleli si, že bude možné ho uklidnit. Do Křišťálové noci. Taková úmyslná slepota umožňuje diktátorovi konsolidovat moc v zemi. A pokud jejich projevy síly nebo šílenství nenarazí na odpor, lid nakonec uvěří v jejich oprávněné vůdcovství a spolu s úpadkem opozičních hlasů na pozadí je bude aktivně podporovat.“
Západní politici se stali figurkami na šachovnici Putinovy propagandy.
Pro vedoucí představitele minulého století bylo obtížné určit, odkud přichází nebezpečí, protože pro takovou situaci neměli žádný historický precedens. Ovšem dnešním západním lídrům stačí otevřít si učebnici historie, věří Kasparov. Místo toho, jeden po druhém navštívili Putina v Kremlu a stali se „figurkami na šachovnici jeho propagandy“, promarnili příležitost podpořit demokratické změny v Rusku na začátku 90. let a nechali Rusy napospas nové diktatuře, zdůraznil opoziční představitel v rozhovoru s redaktorem L´Express.
„Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 měl, stejně jako v letech 1918 a 1945, znamenat nástup velkých změn, plány do budoucna měly být se Západem dohodnuty. Místo toho na Západě pouze oslavovali, jak říká můj přítel Francis Fukuyama, „konec historie“ , konečné vítězství demokracie. Opustili nás a my nebyli schopní vytvořit instituce, které by byly zárukou demokratizace naší společnosti. Rusko snilo o něčem lepším, ale protože nebylo nebezpečné, mávli nad ním rukou.
A pokud se dříve politici snažili nepřijímat opatření, která by dráždila veřejné mínění, jež obvykle negativně přijímá zásadní rozpory, tak nyní „se svět změnil“: ve světě propojeném internetem vedle sebe existují demokracie, diktatury i ”zhroucené státy”a totalitní režimy s touto situací dovedně zacházejí, varuje Kasparov. V době hospodářské krize, kdy společnost častěji klade otázky po legitimitě, musí vládci, aby ospravedlnili “autoritářský režim uvnitř státu” a vyhnuli se odpovědnosti za “spáchané zločiny”, vyvolávat konflikty s vnějším, demokratickým světem a hledat aktivně vnější nepřátele. A přesně to, dle mínění opozičního představitele, nyní dělá Putin. „Pro Putina je „konflikt“ jediným způsobem, jak se udržet v úřadě. Od roku 2013 vykřikuje o hrozbě NATO, i přesto, že Obama důsledně snížil vojenskou přítomnost: V Evropě neuvidíte jediný americký tank. A tak je dnes Putin v Sýrii, protože potřebuje novou konfrontaci.“
Kasparov také řekl, že po rozpadu Sovětského svazu, byla ve vývoji svobodného tisku a boje proti korupci ve srovnání s Ruskem napřed i sousední Ukrajina. „Občas se mě lidé ptají na rozdíly mezi Ukrajinou a Ruskem, dvěma tak navzájem blízkými si zeměmi. Ukrajinci dosáhli v roce 1994 změny režimu pokojnou cestou – hlasováním (bezprecedentní případ!). Mimo to, v zemi se utvořila malá, ale pevně ukotvená opozice a řada nezávislých médií. Za Putina nic takového neexistuje.“ Již v roce 2005, tj. krátce poté, co Kasparov vstoupil do politiky, neměla ruská opozice „ani minimální přístup k médiím“ – i přesto, že v té době byl Putin ve „vegetariánské“ etapě své vlády. Nyní ovšem přešel do „dravé“ etapy a posílil „represe“, vysvětlil v rozhovoru pro L´Express opoziční představitel.
Korupce se rozrostla do mafiánského systému, založeného na absolutní věrnosti vůdci.
Kasparov je přesvědčen, že s opozičníky se v současnosti v Rusku „vypořádávají chladnokrevně“. On sám se ještě v roce 2013 na radu Borise Němcova odstěhoval do New Yorku. Obával se totiž, že ani sláva by ho nemusela uchránit před trestním stíháním. Zato Němcova zavraždili „pár kroků od Kremlu“ poté, co svolal protestní pochod „proti putinské intervenci na Ukrajině“. Němcov byl přitom „vrcholný politik“, svého času považovaný za Jelcinova nástupce, známý po celé zemi, zdůraznil šachista. A „putinská propaganda“ ve vysílání hromadných sdělovacích prostředků podle jeho slov Rusy každodenně straší a přesvědčuje je, že všude kolem nich je spiknutí, nebezpečí a smrtelní nepřátelé. Přitom „i v těch nejhorších dobách stalinismu lidem slibovali světlejší zítřky, což mělo ospravedlnit tehdejší oběti“. Co se týká korupce, za Jelcina se jednalo o běžný problém, ale v Putinově éře se korupce rozrostla do „mafiánského“ systému, který je „založen na absolutní věrnosti vůdci“ a má přístup k prostředkům státního rozpočtu na úrovni centrální i regionální moci, prohlásil opozičník v interview pro francouzský tisk.
Kasparov je přesvědčen, že jakkoli se Putin v očích Západu snaží předstírat, že je „spořádaným občanem světa“, ve skutečnosti je ovládán vždy jen vlastními zájmy: zpočátku Putin získal íránské spojence za cenu „katastrofální smlouvy o jaderném programu“, a pak demonstrativně vstoupil na syrské jeviště poté, co Obama prohlásil, že „syrský tyran musí odejít“. Vztah mezi Kremlem a Asadem představuje „klasické bratrství diktátorů a propagandistický kalkul“, tvrdí opozičník. Pod rouškou boje proti terorismu se Putin snaží „vyšachovat“ prezidenta USA na Blízkém východě, aby tak „ještě více zdůraznil jeho nerozhodnost“. Zatímco Obama opakovaně varoval ruského vůdce, ale nepodnikl žádné kroky k tomu, aby svou sílu předvedl. A „slova pro diktátory nemají žádnou hodnotu“, uznávají jen činy, protože pokud někdo „překročí červenou linii“, je nutné na něj vystřelit, podtrhnul šachista.
Doba objetí a kompromisů je u konce.
Kasparov také přiznal, že vkládá určité naděje do předvolebních debat amerických politiků, během kterých se aktivně diskutují zahraničně politická témata, protože Západ musí pochopit, že pokud jde o Rusko, „doba objetí a kompromisů už skončila“. Týká se to i evropských lídrů, které se Putin snaží manipulovat, zneužívaje proud běženců jako ideální prostředek nátlaku na společnost, i jako trumf v rukou Putinových přátel v evropské krajní pravici, která je „Kremlem zcela otevřeně financována“ – přičemž posílením těchto hnutí v Evropě může Moskva dosáhnout i zrušení sankcí, varuje opozičník. Kromě toho kremelský pán utrácí miliardy, za které si kupuje „mezinárodní politické celebrity“, pomocí obchodních dohod si na svou stranu naklání část světové obchodní komunity a nešetří ani při financování sítě „informační propagandy“, vysvětloval Kasparov v rozhovoru s redaktorem L´Express.
Podle jeho názoru zároveň platí, že nemá smysl očekávat brzký ozbrojený konflikt se Západem a stavět Putina na roveň takových diktátorů, jako byl Stalin roku 1948, neboť ruské ozbrojené síly jsou dnes „mnohem slabší, než se zdá“. Kasparov se domnívá, že by bylo užitečné, aby se Putin co nejčastěji musel potýkat s následky „svých neuvážených kroků“: například jako v případě Turecka, které zprvu „marně žádalo zastavení bombardování syrských Turkmenů“, až nakonec sestřelilo ruské letadlo. Putin odpověděl bojkotem tureckého zboží a turistiky do Turecka, což mělo v první řadě negativní vliv na ruské obchodní společnosti a obyčejné Rusy, tvrdí šachista. „Celá situace kromě toho není příliš po srsti druhé největší ruské náboženské skupině – muslimům – sunnitům, kteří jsou z velké části s Turky etnicky příbuzní. Je třeba, aby Putin zašel ještě dál, a pak prezident Tatarstánu Putinovo dobrodružství odsoudí,“ uvedl Kasparov v rozhovoru pro francouzský tisk.
Kasparov dále varoval, že „výstřelky Putinova režimu“ začínají drolit ruskou jednotu a mají potenciál vyprovokovat „regionální nepokoje“, zatímco Čína již dlouho zálibně pokukuje po ruských řídce obydlených oblastech. Těmto a jiným nebezpečným tendencím je nutné učinit přítrž okamžitě, dokud je země „ještě schopná se vzpamatovat“, vyzýval ruský opozičník v rozhovoru s redaktorem L´Express. „Říkají, že po odchodu Putina bude následovat chaos, ale lepší dnes vydržet chaos, než čelit zítra katastrofě,“ zdůraznil Kasparov.
Překlad: …A nikdy jinak!
