Tenzin Dorjree, alias Tendor, je Tibeťan, který se však narodil v Indii. Jeho rodiče totiž kvůli čínské okupaci z Tibetu utekli. Do svých osmnácti let žil v Indii, poté se přestěhoval do Spojených států. Tendor je bývalým ředitelem a zakladatelem organizace Studenti pro svobodný Tibet, jejíž cílem jsou nenásilné protesty proti nenávistné čínské politice vůči Tibetu. Též pracoval v Národní nadaci pro demokracii. Pan Dorjee je nyní strategický poradce v organizaci Tibet Action Institute. Přispívá do The Huffington Post, je komentátorem Rádia Svobodná Asie, Rádia Hlas Ameriky a Hlas Tibetu. Do Česka přijel na krátkou návštěvu začátkem dubna. Jeho první kroky v Praze vedly do Cafe Slavia, kde dal si na sklenku vína na počest Václava Havla.
Pane Tendore, jak dlouho jste žil v Tibetu? Kdy jste odešel/byl donucen z něj odejít? Odešel jste sám?
Moji rodiče odletěli z Tibetu po čínské invazi, takže jsem se narodil v exilu v Indii. Zde jsem vyrostl. Chodil jsem zde na střední školu, ale v osmnácti letech jsem se přestěhoval do Bostonu a školu. Od té doby žiji ve Spojených státech. Nyní je mi 36 a polovinu svého života jsem strávil v Indii a druhou v USA.
Kdy a kde vznikla organizace Studenti za svobodný Tibet? Jaký je její účel? A kde sídlí?
Vedoucím organizace Studenti pro svobodný Tibet jsem byl celkem čtyři roky. V organizaci jsem celkem devět let. Před dvěma lety jsem přenechal svoji vedoucí pozici druhým. Organizace Studenti pro svobodný Tibet je občanská organizace, která používá nenásilné prostředky a další občanská sdružení k podpoře tibetského lidu, který se snaží získat svobodu. Hlavním centrem je New York, ale celkem máme pobočky v třiceti pěti zemích světa.
Jaké jsou dosavadní úspěchy této organizace, které jste byl předsedou? Počítá se do ní i Vaše akce, kdy jste na Mount Everestu pověsil tibetskou vlajku vedle čínské?
V roce 2007 jsem v základním táboře na Mount Everestu rozvinul spolu s týmem dalších pěti aktivistů plakát s nápisem “Free Tibet” (svobodu Tibetu). Byl to jeden z největších počinů naší organizace a náš veřejně nejznámější proces do dneška. Čínská policie nás zadržela na tři dny a podrobila nás nepřetržitému výslechu a psychickému mučení. Ale nakonec jsme byli díky tlaku zahraničních vůdců propuštěni.
Tenzin Dorjee při návštěvě Prahy. Duben 2016
Kdo může vstoupit do organizace? Je otevřena pouze pro tibetské studenty, nebo je celosvětová? Kolik má členů?
Kdokoli a kdekoli se může k naší organizaci připojit. Napříč všemy kontinenty, kromě Antarktidy, je nás několik tisíc. Jsou zde běžní lidé, kteří podporují svobodu Tibetu, kteří vědí, že nenásilný tibetský boj za svobodu bude navždy svrchovaným tibetským nástrojem pro vyřešení konfliktu a v podstatě mění pohled lidstva na představu války a míru. Dokonce i v Číně jsou mladí lidé, kteří se nebojí vyjádřit svoji podporu Tibetu.
S jakými potížemi jste se ze strany čínského režimu jako organizace potýkali? Byl někdo z Vašich členů zatčen?
My všichni, kteří jsme se zúčastnili akce na Everestu, jsme byli zatčeni najednou. Bylo to bizarní. Byli jsme na samém konci země a když jsme rozvinuli transparent, tak policii netrvalo ani patnáct minut nás zatknout. Čína je typický orwellovský stát, kde policie na každého dohlíží. A od nástupu Si Jing-pinga je to ještě horší. Jsem neskutečně vděčný všem Čechům, kteří vyšli do ulic a protestovali proti jeho návštěvě. Vaše země se postavila za jeden z nejutlačovanějších národů na světě, své hlasy jste propůjčili těm, kteří protestovat nemohou. Tibeťané byli nadšení z tak velkého počtu tibetských vlajek, které vlály na znamení toho, že svět na Tibet ještě nezapomněl. Čínský prezident musí být veřejně pokárán před celým světem za to, jak pokračuje v útlaku Tibetu, Východního Turkestánu, Jižního Mongolska a Hong Kongu. Jedině díky nenásilnému tlaku můžeme dosáhnout změn v Tibetu a v samotné Číně. Z historie víme, že ustupování požadavkům agresivním stranám jenom zvedne jejich agresivitu. Děkuji českému lidu za to, že se nebál použít svoji svobodu projevu, aby byla prosazena ta naše.
Tenzin Dorjee při návštěvě Prahy. Duben 2016
Mnoho lidí tvrdí, že Čína Tibet osvobodila, že se Tibetu špatně vedlo pod monarchií. A prý i nyní v Tibetu nejsou práva pro všechny občany stejná a jedná se o zaostalou zemi se šílenými mnichy, kteří se upalují. Jak byste vyvrátil tato tvrzení?
Je neštěstím, že mnozí lidí stále pokračují, i přes mnohé důkazy, v tvrzení, že Čína osvobodila Tibet. Před invazí nebyl Tibet dokonalý. Měl své chyby, ale kvalita života a množství svobody byl a v onom čase vyšší než u mnohých sousedních zemí, včetně Číny, která se sama nacházela ve velkém chaosu. Celou druhou polovinu století pod čínkou okupací je velice těžké být Tibeťan. Občan Tibetu může být zavřen za poslouchání zakázané hudby, nebo za uchovávání fotografie špatného lámy. Též se člověk dostane do vězení za prohlížení zakázaných webů. Je velice obtížné získat cestovní pas. Tibeťané dokonce nemohou svobodně cestovat z jednoho města do druhého bez příslušných povolení. Hlídky a kontroly jsou na každém rohu, sledovací kamery jsou v každém chrámu. Pokládám si otázku, zda toto je ono opěvované osvobození Tibetu? Není divu, že se Tibeťané upalují na protest proti čínské tyranské vládě. Více než sto padesát Tibeťanů, mnichů, sester i laiků, položilo své životy od roku 2009 do současnosti na protest proti čínské okupaci, požadujíce autonomii pro Tibet, kde by si Tibeťané mohli rozhodovat a vládnout sami.
Myslím tedy, že ti, kteří žijí ve svobodném světě, evidentně ignorují množství důkazů o útlaku Tibetu. Kupodivu se dnes však objevuje větší a větší množství mladých Číňanů, kteří připouští, že nevěří své vládě, co se týče otázky okupace Tibetu. Někteří z nich dokonce vyjádřili svoji podporu veřejně. Mezi ně nepočítám velké myslitele jako Aj Wei-wei a (držitel Nobelovy ceny míru) Liou Siao-po, ale běžné občany Čínské lidové republiky. A tím začíná nová kapitola!
