Překlady ruských zdrojů na našem serveru lidé obvykle přijímají příznivě, ale tu a tam se setkáme s určitou zdrženlivostí. Řečeno bez servítků nás někdo může podezřívat, že si ty texty vybíráme záměrně a nechceme dát šanci druhé straně, která slouží většině, tedy Putinovu režimu. Byla by to psychologicky pochopitelná reakce na absurditu současného Ruska, kterou mnohý český mozek prostě odmítá přijmout.
Proto dnes přinášíme ukázku něčeho, co se dá označit za současný mediální mainstream. Toto je ovšem mírnější podoba produktu, který je dennodenně vpravován obyvatelům Ruska do hlavy v obrovských dávkách a všemi většinovými kanály. Máme totiž obavu, že kdybychom přeložili opravdu ty největší pecky, zas by nás někdo podezříval, že jsme si to vymysleli:-).
Když je ve vzduchu válka
Politolog Anton Zakutin o tom, jak se svět ocitl na prahu katastrofy kvůli geopolitickým ambicím USA.
Je nutné být apolitickým slepcem nebo poustevníkem, abyste si nepovšimli, jak předválečná hysterie zachvacuje celé státy.
V minulých dnech USA varovaly Rusko před připravovanými kyberútoky, armáda Velké Británie byla uvedena do bojové pohotovosti v souvislosti se zesílením našeho kontingentu v Sýrii. Na Západě se aktivně posuzuje pravděpodobnost dalšího tažení na Blízkém východě a útoku na syrské pozice.
To jsou jen ty nejnovější zprávy potvrzující, že lidstvo se znovu přibližuje téměř na dosah toho bodu, od kterého už není návratu.
Protiruská rétorika je už dávno součástí vnitropolitických procesů západních demokracií. Nenávidět, bát se Moskvy a pohrdat jí se stalo svým způsobem mainstreamem, produktem pro “vnitřní trh”. Rozjitřený volič, který cítí, jak nad jeho maličkým světem visí sibiřská sekera, často dá protiruskému politikovi přednost před jakýmkoli jiným.
Nicméně máme co do činění s čímsi větším než pouze politickou technologií s jepičím životem. Bašár Asad řekl, že ve vzduchu je cítit třetí světová. Něco takového se může zdát jako naivní zveličování, ale stačí se podívat na aktuální syrskou mapu.
Existuje reálné nebezpečí přímého střetu ruských a amerických vojsk. A zdaleka nejde jen o těžce zkoušené Aleppo. Ruské jednotky v západních regionech země se budou v nejbližší době nacházet v bezprostředním kontaktu s předsunutými silami NATO.
Na našich hranicích probíhají stále intenzivnější cvičení, ruský faktor se stává stále důležitějším pro zámořské lobbisty vojensko-průmyslových komplexů.
Ve 21. století se události vyvíjejí mnohem rychleji než dříve. Právě proto mohou období napětí studené války vypadat jen jako naivní příběhy z romantické minulosti.
Je těžké vkládat naděje do zdravého rozumu a diplomacie, když se země předbíhají v ostrovtipu a vzájemných hrozbách a zdokonalují tak arsenál z minula. Chybí nárazníkové zóny, chybí bipolární rovnováha, existují ohniska hybridních válek, peníze a voluntarismus.
Proslulý “expanzionismus” Kremlu, na který se odvolávají západní populisté a jejich zastánci, je profláknutou známkou hrubé předválečné propagandy. Mimochodem, všechny ty řeči blednou ve světle nového potenciálu Pentagonu. Rozpočet na “obranu”, počty vojáků a základen NATO – to je víc než velmi vážné.
Očividná vojenská hegemonie Severoatlantického paktu dovoluje západním politikům mluvit o vlastní nadměrné převaze. Angličané říkají: forbearance is no acquittance – dočasné příměří neznamená usmíření. Podobným způsobem vysvětlují přání postsovětského Ruska modernizovat a upevňovat svou armádu.
Dočasné příměří neznamená usmíření – právě proto američtí senátoři rádi nazývají současný kurz Kremlu “zuřivým revanšismem”. Právě proto někteří vojáci, činitelé a novináři nevylučují možnost fyzicky zabránit ruskému etablovaní na mezinárodní scéně.
Současné generace na obou stranách oceánu by měly odvrátit velkou katastrofu, v jejímž základě leží geopolitické ambice. Už bylo dost rutinních setkání a otřepaných řečí: svět přešel k rozdělení na bloky, vzájemné nároky už zazněly.
Všichni potřebujeme další uvolnění, zmražení vztahů (pozn. redakce TaPolitika – spojení slov uvolnění a zmražení v originálu textu je pro nás nesrozumitelné. Autor zřejmě chtěl říci, že vztahy se nemají dále napínat a že je třeba trochu „přibrzdit“, ale použil slovo s jiným významem), naprosto jiné formáty zahraničněpolitického konsensu. Nechť při takovém rozložení nebude vítězů ani poražených. Ale je pořád lepší přivřít oči nad neuskutečněným triumfem, než vidět jeden druhého v hledáčku pušky.
Anton Zakutin
Zdroj: life.ru 17. 10. 2016
