Vážení prezidentští kandidáti, politické strany a ostatní adresáti…
Za koho píši tento dopis? Za sebe a neskromně se domnívám, že i za desítky či statisíce občanů, kteří to vidí jako já. Lidí, kteří jsou nespokojení se stávající situací. Lidí, které aktivizovala volba prezidenta a lidí dosud ještě naplněných energií se angažovat, energií, která, pokud se nepodchytí, tak se rozplyne. A dopředu říkám – oceňuji přínos prezidentských kandidátů a jsem kritický k politickým stranám.
Mluvte s „námi“ a my budeme mluvit s „nimi“
Nyní je populární teze, “musíme začít mluvit s nimi“ (míněno voliči M.Zemana). Ale co takto začít mluvit také s „námi“, voliči „Nezemanovci“. Máme též zájem o směřování země. Ale nechceme do politiky. Ano, slyším: „…když chcete něco změnit, jděte do politiky“. My ale nechceme vstupovat přímo do politiky. My jsme pracovně zaneprázdnění lidé. Máme rodiny, povinnosti. Vezměme lékaře či učitele z malého města. Ten tam má stále autoritu. Ale třeba nechce dávat svůj sociální kapitál všanc vstupem do každodenní politiky v konkrétní straně s vedením „někde v dáli“. Voliči mají dojem, že se o ně strany zajímají vždy jen v kampani před volbami. Nadto od pár lidí, kteří jsou členy či podporovateli některé ze stran, vím, že s nimi vedení též příliš nemluví. Proč by potom měli mluvit s námi, svými voliči. A vůbec už mi není jasné, když ne s námi, jak chtějí mluvit s voliči M.Zemana.
Slyšíme – „voliči rozdali karty“ a my politici s nimi pak „v Praze“ hrajeme. Tato redukce zastupitelské demokracie je nebezpečná. Voliči s pocitem „ o nás, bez nás“ snadno podlehnou volání po referendech či vládě lidu. Zeptám se, jaký je pro „obyčejné lidi“ rozdíl mezi vládou silného „vůdce“ a současně „muže z lidu“, který s nimi mluví, chrání je a ukazuje jim svou vlídnou tvář a naproti tomu politiky vnímanými jako „parta karbaníků“ u stolu s rozdanými kartami, překřikujícími se a „blábolícími“ ve sněmovně. Politiků, kteří s lidmi nemluví. A média svou prezentací politiky tento dojem jen posilují. Že to není pravda? Já vím. Ale pro řadu lidí jsou jejich dojmy jejich pravdami.
Po volbách také slyšíme – „musíme naplnit vyprázdněnou politiku obsahem, programem a hodnotami“. Souhlasím. Tyto výzvy však opomíjejí podstatnou věc, jak se s tímto obsahem a hodnotami „probít“ do pozornosti a „zakořenit“ v hlavách lidí v konkurenci ostatních mediálních podnětů a informací ze sítí. Není na místě se nejprve zamyslet nad lépe fungující platformou pro komunikaci mezi politiky a voliči?
Je tu snad někdo, kdo si troufá v příští kampani porazit A.Babiše v disciplíně „PR marketing“ s jeho hyperkativním „makáním“ a miliardami na PR podporu? Ptám se stran, které nemají peníze, jsou rozdrobené a nejsou schopny mluvit řádně ani s vlastními členy, natož s voliči. Chcete s AB snad soupeřit v disciplíně marketing či v disciplíně stokrát opakovaná polopravda či lež, stává se pravdou?
Shrnuto.
Mnoho důvodů současné neblahé situace spočívá v tom, že centrální politici a „elity“ žijí ve své „bublině“ a z této „bubliny“ nám „z Prahy“ něco jednosměrně sdělují, ale nemluví s námi. Do značné míry tak vyklidili strategické tranzitní území kontaktů mezi politiky a občany napospas „nepříteli“. Vím, že to neplatí pro všechny (např. prezidentští kandidáti i další), ale povšechně to platí.
A jak toto území začít dobývat zpátky? (zůstanu-li u vojenské terminologie). Začněte na tomto území hledat spojence, mluvte s námi, spolupracujte. Co jiného chcete postavit proti PR marketingovým penězům a charismatu „lidového vůdce“? Nemáte nic víc než nás a možnost začít apelovat na rozum.
Hledejme fungující platformu pro komunikaci mezi Vámi politiky a námi občany/voliči. Rádi Vám s tím pomůžeme. Vy mluvte s námi a my budeme mluvit s Vámi a pak také s „nimi“, voliči M.Zemana. Nebo snad myslíte, že když přijede zástupce některé ze stran demokratického bloku (pro voliče M.Zemana to bude zástupce „pražské kavárny“) za voličem M.Zemana na malé město, že to bude fungovat?
Ale abych jen „nebrblal“, jak to máme my Češi ve zvyku, dovolte mi nabídnout Vám svou vizi. Trochu teatrálně a s nadsázkou – mám vizi „nového národního obrození rozumu a vzdělání“.
Představa „národního obrození rozumu a vzdělání“ ve mně vykrystalizovala postupně v týdnu po prezidentských volbách v úvahách o přechodu Vás, prezidentských kandidátů, do každodenní politiky. Já zde vidím velký potenciál a šanci. Spojte, prosím, synergicky svůj potenciál z prezidentské volby a znalost zázemí Akademie věd, vysokých škol, a zapojte třeba i studenty, umělce, učitele škol a všech dalších, kdo budou mít zájem se angažovat. Využijte prosím zkušenosti, ze svých kontaktních kampaní. Pokuste/pokusme se vytvořit platformu
a) pro vzdělávání lidí ve věcech veřejných… (zde především dospělých)
b) pro zvýšení odolnosti proti manipulacím, polopravdám, povrchnosti
c) pro otevřené konstruktivní diskuse mezi představiteli politických stran a občany…
Vím, že není snadné takovou platformu vytvořit. Získat pro ni lidi. Dostat ji do povědomí. Nesmí být akademicky suchá. Samozřejmostí je využití informačních technologií. Zde se přiznám, že nejsem odborník a nevím, jak organizovat komunikaci resp. mluvení na síti. Ale vím, že se „s tím“ musí též z Prahy a velkých měst i za lidmi do regionů a menších měst. V nadsázce něco jako „kočovné vzdělávací společnosti s kurzy a diskusemi s občany“ (i trochu divadelní). V 89.tém též vyjížděli studenti s umělci.
Jedna z možných představ či forem: Komponované pořady („v reálu i na netu“), které by jako v divadle J. Cimrmana začínaly přednáškou, názorně prezentovanou odbornou úvodní přednáškou k danému tématu (přednášenou s obrázky a přesvědčivým řečníkem) pod dohledem odborného garanta. Skvělé by bylo, kdyby se přitom lidi i zasmáli. Pak by následoval před vlastní debatou pravidelný krátký kurz pravidel vedení korektní diskuse a obrany proti manipulacím a argumentačním faulům. A konečně by následovala řízená debata dotýkající se klíčových aspektů a faktorů dané tématiky a možných řešení.
Témat by se pro začátek našla řada. Aktuální jsou zajisté debaty o EU. Ale já vidím jako nosné téma vzdělání a školství. Učitelé by se tak mohli stát nositeli této platformy v regionech mezi lidmi. Vzdělání je za prvé velmi významné celospolečenské téma. Zajímá jak učitele, tak rodiče. Vzdělávání v 21. století je o práci s informacemi v souvislostech, o schopnosti otevřené diskuse, o odolnosti proti manipulacím, o „mediální gramotnosti, o kritickém myšlení… a i o tom má být i tato platforma (pro dospělé).
Pozn: Jedná se o hnutí ve smyslu sjednocení jisté části společnosti a společného povědomí. Smyslem ale není vytvořit hnutí s politickými ambicemi. Politickým smyslem je za prvé připravit politikům k volbám vzdělanější, poučenější, myslící voličstvo, odolnější vůči manipulacím, polopravdám a lžím, a za druhé poskytnout politikům platformu, kde by měli prostor oslovit a mluvit s námi – občany, ovšem za takových pravidel, které si spolu dohodneme a kde nebudeme jen předmětem Vašich kampaní.
Závěrem.
Pokud jste můj dopis dočetli až sem, děkuji za Vaši pozornost a čas. Cílem bylo nabídnout mé vidění situace a podnět k něčemu, co vidím obecně jako zásadní, bez ohledu na konkrétní provedení. A to je posilování imunitního systému občanů v otevřené kulturní vzdělané společnosti proti útokům virů manipulací, zkratek, dojmů. Prosím, vezměte na vědomí, jaká zde vzniká varovná situace v době, kdy tu máme prosperitu. Nechci si ani představit, natožpak zažít situaci, pokud by do současného stavu v ČR měla přijít ekonomická recese či dokonce krize, resp. další závažný problém jako jsou „Migranti“. Už cítím pěst SA-mana v hnědé košili „silného svalem/slabého duchem“ na svém nose, a jak mi teče červená. Ad barvy. Zatím svítí oranžová. Je potřeba ji vrátit na zelenou, než se přehoupne do červené.
Ve Volyni 6.2.2018
Miroslav Přibáň (1960) plus další, kteří tento dopis se mnou konzultovali a odsouhlasili