„Požadujeme, aby Miloš Zeman odvolal ministra financí a sám odstoupil z funkce prezidenta ČR. Budeme se scházet, dokud naše požadavky nebudou splněny.“ Resumé středeční demonstrace na Václavském náměstí v Praze. A velká, podle mého názoru, neuváženost, které se svolavatelé akce bohužel dopustili. Požadovat na prezidentovi republiky něco, co mu beze všech pochyb ukládá Ústava, něco, co prostě udělat musí, i kdyby se na hlavu stavěl, je zcela v pořádku. A právě jeho nechuť chovat se podle Ústavy je zřejmě hlavním důvodem, proč se ve středu na Václaváku (ale i v jiných městech naší země) sešlo tolik lidí. Což je skvělé a dobře.
Ovšem požadovat na Miloši Zemanovi, aby se dobrovolně vzdal své pozice, aby dobrovolně (slyšíte ten paradox?) opustil Pražský hrad, kde se doslova zabarikádoval, kam přes všechny kontroly pomalu neproklouzne ani myš, s výjimkou Alex Mynářové, krytý navíc neprůstřelností demagogie jeho ovčí partičky, odkud ho nevytáhnete ani sikovkami natož zdvořilou žádostí, a navíc to podmiňovat tím, že se “budeme scházet, dokud naše požadavky nebudou splněny”, to je, a znovu mi odpusťte silný výraz, opravdu naivní, začátečnická chyba.
A nejen to. Nejen, že je naivní očekávat, že Miloš Zeman, ten Miloš Zeman, který odmítá dobrovolně říci obyčejné „pardon, já se splet“ v případě urážky dávno zemřelého novináře Ferdinanda Peroutky, který se už nemůže bránit, teď udělá pukrle a odporoučí se zpátky na Vysočinu objímat stromoví, ona je to bohužel přímo nahrávka Zemanovi.
Proč?
Okamžik, hned vysvětlím pomocí ukázky z naší, už doufám brzy dostupné, učebnice politologie pro mírně pokročilé „Králíci a hroznýši„.
Pokud totiž někdo, a zejména pokud jde o skupinu, prožívá nějaké vzrušení, nedochází mu, že žádný jásot nevydrží věčně. A když pak jásot začne opadat a jásající si to uvědomí, má sklon svalit vinu na toho, kdo jásot vyvolal, protože to byl nakonec on, kdo nezařídil, aby byl jásot trvalejší povahy. Kdyby ale někdo kritickým postojem k předmětu jásotu všeobecné jásání narušil, hněv jásajících by se se vší důrazností snesl přímo na něj. Jásající totiž žijí v domnění, že jejich jásání je zcela vytrvalé, a kritik je tak považován za zlostného nepřejícníka snažícího se upřímný jásot pokazit.
Král králíků to vše dobře věděl, a proto velmi dlouho mlčel. Tak došlo na to, že jásot postupně utichal, ačkoli jeho nenadálé výbuchy tu a tam ještě znovu rozjařily králičí shromáždění.
Zaměňte si slovo “jásot” za slovo “shromáždění”. Slib opakovaného scházení se, dokud podmínky nebudou splněny, je přímá nahrávka Zemanovi, který teď nemusí dělat vůbec nic, jen přihlížet a uštěpačně komentovat s velkou pravděpodobností se stále snižující počet demonstrantů. A Miloš Zeman to velmi dobře ví.
Aby bylo jasno, já a celá redakce TaPolitika na “Václavák” příští středu přijdeme.
Společně s ostatními budeme dál požadovat odvolání ministra financí Andreje Babiše z mnoha více či méně zřejmých důvodů.
Společně s ostatními budeme po Miloši Zemanovi, stále ještě prezidentovi, požadovat, aby dodržoval zákony naší země a především Ústavu.
Podporujeme a budeme podporovat premiéra Bohuslava Sobotku a každého dalšího politika v jejich boji proti Zemanově svévoli a mocenskému spojenectví mezi ním a Andrejem Babišem.
Ale opravdu nikdy nebudeme čekat, že Miloš Zeman udělá cokoliv “z dobré vůle, protože byl požádán nebo vyzván”. Neudělá.
