V neděli prošel Prahou Nesmrtelný pluk. No, Prahou – startoval na Loretánském náměstí a končil na náměstí Hradčanském. Což je trasa zhruba 600 metrů. Ze strany českých médií zůstal zcela nepovšimnut. Zato ta cizí! Čelo průvodu si natočila ruská televize RT a kremelské weby nešetřily chválou na organizaci a velikost procesí – prý 700 až 1000 účastníků! To je tedy zvláštní, protože to by znamenalo, že šlo ten den o největší demonstraci v Praze.
Nové náboženství
O co vlastně jde? “Nesmrtelný pluk” si loni vymyslel (resp. zneužil tradici) pan Putin, k 70. výročí konce války, Rusy důsledně zvané nikoliv druhá světová, ale “Velká vlastenecká”, aby se zastřel Stalinův podíl na jejím rozpoutání, což je už stará vesta a všichni, včetně Rusů, to dávno dobře vědí. Nesmrtelný pluk slouží k tomu, aby umocnil magii obětování životů i celých národů vyššímu cíli: vítězství a vlasti. V tomto pořadí. Při sledování “Nesmrtelného pluku” ve zprávách v televizi, loni i letos, se mi vtírala myšlenka, že už jsem to viděla, že tohle znám – možná částečně z vlastní zkušenosti dávných prvomájových průvodů, ale hlavně z literatury a filmu. Letos mi to došlo – tady nejde o uctění památky padlých, tohle je projev náboženský – je to procesí. Tuto myšlenku blíže rozvinul ruský sociolog Igor Ejdman:
“Průvod “Nesmrtelného pluku” – to není běžná PR akce, jejímž účelem je semknout lid kolem vlády. Je to důležitý rituál nového civilního náboženství. Svojí formou silně připomíná pravoslavné procesí. Je těžké si nevšimnout formální podobnosti. Jen místo ikon s vyobrazeními svatých jsou neseny zvětšené fotografie “dědů”. Poslední takové procesí demonstruje, že se ruská vláda stává teokratickou. Její hlava se obrací k veleknězi státního náboženství daleko nad rámec oficiálního pravoslaví. Toto občanské náboženství zahrnuje kulty: vítězství, včetně pohanského kultu bojujících “dědů”, návrat “posvátného Krymu”, vůdce národa, vlastenectví, a podobně. Není divu že v čele včerejšího “procesí” šel místo kněze s ikonou Putin-syn s portrétem Putina-otce, a na průvod, jak napsal jeden vlastenec, “sestoupil svatý duch Vítězství”.”
No dobře, to je ale Rusko. Země, ve které je pravoslavná církev pevně spojená s vládnoucí mocí, představovanou Kremlem. Tak to bylo v minulosti, před Leninem a Stalinem, tak je to v současnosti, za Putina. Dá se předpokládat, že podobné rituály zde mají pochopení a podporu veřejnosti (i když možná ne takovou, jakou nám ukazuje ruská státní televize). Co ale Nesmrtelný pluk dělá u nás, v zemi, která se “pyšní” nejnižším procentem věřících v Evropě? A proč je na kremelských webech akce spojována se jménem našeho prezidenta?
Už dávno jsem si odvykla myslet si, že je jméno naší hlavy státu jakkoliv zneužíváno. Že je spojováno s událostmi, o kterých neví, nebo že je prezident vmanipulováván do situací, do kterých se dostat nechtěl. Nebylo to tak nikdy a není tomu tak ani dnes. Dokazuje nám to prakticky denně. Notoricky známým zpěvem hymny na Albertově společně s extremistou Konvičkou a plakátem “Ať žije Zeman” na pozadí. Servilitou rudého svetru při čínské návštěvě. Vyjádřením, že věří víc ruskému ministru zahraničí Lavrovovi, než našim a evropským zpravodajským službám. Rozhovorem pro Parlamentní listy, kde žádá zestátnění naší veřejnoprávní televize – prý aby lidé nemuseli platit poplatky za sledování “hlásné trouby TOP09”. Maličkost, že ČT kritizuje jeho i jeho kámoše Putina s tím jistě nemá co dělat.
Jestliže je Zemanovo jméno spojováno s Nesmrtelným plukem 8. 5. 2016 v Praze, tak o tom nepochybně velmi dobře ví. A proč to dělá? Myslím, že testuje terén. Nezajímají ho pocity běžného občana – kolik toho snese – ale jakou podporu u nás má nepokrytá ruská propaganda. Zatím naštěstí nevelkou. Doufejme, že to tak zůstane.
