Tak nám vydali Andreje. Proces to byl zdlouhavý a nedůstojný – v Poslanecké sněmovně včera zabral celý den. U pultíků a před kamerou České televize se střídali jeden poslanec ANO za druhým a deklarovali svou oddanost majiteli. Vstupní projev Andreje Babiše jsem viděla jen v sestřihu, žádné překvapení se nekonalo. Na twitteru se posléze objevil seznam jeho oblíbených slov a počet jejich výskytu v tomto vystoupení – nemyslím, že má smysl tu odrhovačku znovu opakovat, všichni jsme ji slyšeli mnohokrát.
Očekávatelně také Andrej Babiš obvinil orgány činné v trestním řízení z účelového jednání, což po něm následně zopakovalo několik dalších poslanců ANO, včetně, světe podiv se, vlastně nediv se, ministra spravedlnosti Pelikána.
Líbil se mi návrh kohosi na twitteru, že by bylo skvělé, kdyby se k tématu vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka všichni poslanci ostatních politických stran zcela zdrželi projevů a faktických poznámek. Představte si to: před zraky televizních diváků defilují Babišovi poslanci. Odpovědí na jejich projevy je hrobové ticho z poslaneckých lavic ostatních stran, přerušované frenetickým potleskem zbylých grošáků ze stáje ANO. Bohužel se tak nestalo a těžko se divit – kdo by si nechal ujít možnost být viděn diváky v přímém přenosu z posledního jednání sněmovny před parlamentními volbami?
Když už jsme u těch sociálních sítí – na FB profilu novináře Lidových novin Petra Kamberského se v podvečer objevil podivuhodný status – podstatou žádosti o vydání prý není dostat Andreje Babiše k soudu, ale stíhat jej a tak poškodit hnutí ANO před volbami. Když přejdu závan alibismu, který je z textu cítit, zůstává faktem, že tenhle názor není ojedinělý. Nemám tušení, jakými duševními pochody se jeho zastánci dobrali k takovému výsledku. Kauza Čapího hnízda by v případě jakéhokoliv jiného politika srazila preference strany už v březnu minulého roku. Dluhopisová kauza a kauza společnosti Profrost by v preferencích poslala takovou stranu na hranici vstupu do Sněmovny (jako se to stalo ODS). K tomu si přidejme další kauzy poněkud řekněme drsnějšího chování Andreje Babiše a jeho Agrofertu k jiným podnikatelským subjektům. A furt nic. Kdepak, ani náhodou. Jestliže nic z toho preference hnutí nesrazilo, proč by to mělo zvrátit nějaké stíhání?
Další názor, jako ozvěna k tomu prvnímu, praví, že stíhání je kontraproduktivní a že vlastně hnutí ANO pomůže. Andrej Babiš (a Jaroslav Faltýnek) se ocitnou v roli mučedníků, kteří přišli bojovat s “korupční hydrou”, jenže jak useknou jednu hlavu, sto dalších se na ně začne sápat – tradiční strany, zkorumpovaní politici, co sedí v parlamentu 20 let a nepostavili ani psí boudu, takže vůbec neví, jak to v životě chodí, OLAF, konkurence, šizunkové hospodští a jiní příživnostníci, a teď už i ta policie a státní zástupci – ti všichni jsou součástí obrovského komplotu, který má za cíl dostat Andreje Babiše z politiky a zničit mu život. Tedy, život už má zničený samozřejmě dávno, hned jak do politiky vlezl, že ANO. No, pardon, přátelé, ale co je tohle za pitomost? Policie a státní zástupci přece nemohou hodnotit, jestli se politicky hodí nebo nehodí stíhat někoho, u koho je důvodné podezření ze spáchání trestného činu. Tedy mohou, ale v poněkud odlišném státním zřízení, kterého bych se osobně velmi nerada znovu dočkala. A jestliže stíhání dvou předních poslanců ANO hnutí skutečně ve volbách pomůže, no tak to prosím není chyba policie, ale vizitka naší společnosti.
Poslanci ANO včera v živém přenosu celé zemi v přehlídce normalizačního slovníku názorně předvedli svoji představu boje s korupcí, díky kterému se hnutí po volbách v roce 2013 stalo vládní stranou. Krátce se to dá shrnout do zvolání “ANO, my jsme přišli bojovat s korupční hydrou, ale vocaď – pocaď!” Své “pocaď” následně deklarovali poslanci všech ostatních stran tím, že Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka vydali k trestnímu stíhání. A dobře udělali. Teď zbývá, aby své “pocaď” ukázali také voliči. Nojo. Já vím.