Každý tu pohádku zná. Alenka se ocitla v zemi za zrcadlem, prožila spoustu zvláštních dobrodružství a nakonec zjistila, že to byl jen sen. Někdy si asi každý připadá „za zrcadlem“ a z této pozice se dívá na dění kolem sebe. Zkusím to i já – popsat, co mě zaujalo v minulém týdnu. Pokud byste k tomu něco rádi dodali, budu ráda, když se zastavíte na našem Facebooku.
Poučeni z krizového vývoje?
“Zlatý komunisti”. Vždy, když někoho slyším tohle říkat, jímá mě děs. Obvykle to říkají starší lidé a možná mají nárok na nostalgii. Vzpomínky na to, že kdysi byli mladí a měli celý život před sebou, často překryjí všechnu tu hrůzu, která se tehdy děla. A dost často toho byli součástí, což si samozřejmě dnes nechtějí přiznat. Jenže: to oni dali život další generaci mladých a ta pak té současné. A jsme u toho: jak se můžeme reálně oprostit od naší bolševické minulosti, když se na “socík” vzpomíná s nostalgií? A televizi už celá léta okupují soudruzi z Okresu na severu a major Zeman? A když se občas na obrazovce objeví něco, co by mohlo víc přiblížit tu dobu, tak běžný divák radši přepne na “Růžovku”. A vůbec nechci mluvit o tom, jak si staří funkcionáři dobře vedou prakticky ve všech našich politických stranách. Samozřejmě jsem ráda, že tehdy, v 89, u nás nevisel milion lidí, kterým z kapsy čouhala rudá knížka, na lucernách. Ale mrzí mne, že se za 26 let nenašla rozumná forma, jak se s naší minulostí vypořádat. Jak přesně do toho zapadá větička z oficiálního prohlášení k výroční 25. února: “KSČM se k revolučnímu základu února 1948 hlásí”. Pár slov, která vysvětlují vše.
EET s TOP(09)
Když už jsem u toho 25. února: Na Václavském náměstí se konal protest proti ministru financí a šéfovi ANO – “Oligarchům zvoní hrana”. Kromě Miloslava Kalouska a Miroslavy Němcové se objevil i Karel Schwarzenberg. Lidí pár desítek. Takhle, já samozřejmě chápu, že nám hrozí “plíživá ztráta svobody” a že “Andrej Babiš je hrozbou pro současnou demokracii”. Jenže, tohle nevyřešíme běháním po ulicích s transparenty. A zrovna TOPka by měla vědět, že nejlepším způsobem, jak oslabit Babiše a jeho stranu, je nabídnout rozumnou alternativu v podobě volitelné strany, které to “lidi hodí”. Točit se pořád na těch samých tématech – oligarcha, dotace, EET – neprospěje ani TOPce (nebo ODS), ani naší zemi po příštích volbách.
Klinika na jipce
Naopak běhání po ulicích s transparenty může mít smysl u jiné akce, která proběhla v sobotu: ulicemi Žižkova prošel pochod na podporu pražského komunitního centra Klinika. To je ten dům ve vlastnictví státu, který chátral tak dlouho, až ho obsadili squatteři, vypulírovali ho a začali provozovat sociální centrum pro pražské potřebné. Minulý rok ale zjistili, že potřební jsou i jinde a začali pořádat sbírky pro uprchlíky. Dokonce si dovolili jim jezdit pomáhat do Maďarska a bůhví kam ještě. Taková drzost! “Naštvané matky” a další spolky na obranu “národních hodnot” nebo co, to tak rozpálilo, že od toho Klinika na začátku února taky chytla… A teď jim ÚZSVM odmítl prodloužit smlouvu a chce dům vrátit. Tak snad ta účast dvou tisíc lidí na sobotním pochodu zabere. Protože “každé město potřebuje svou Kliniku”.
Srandovní prezident
Kamarádka z Moldávie mi tuhle řekla: “Vy máte úžasně srandovního prezidenta, vždycky se strašně směju, co zase řekl”. No, mně moc srandovní nepřijde. Nebudu tady opakovat jeho fóry o demokratické a nedemokratické cestě zbavení se politického protivníka, o pití alkoholu a jedení tučného jídla, aby jeden neskončil jako Hitler, ani nejnovější o tom, že když se chce někdo oběsit, obvykle se mu to povede. Možná prostě jen tak pro vlastní legraci zkouší, kam až může zajít. Anebo konečně, jasně a v ostrém světle, vidíme Miloše Zemana takového, jaký je. Ve středu začne “Soud o Peroutku”. Přeji všem silnou bránici, to bude zase k popukání.
