Krátký text k včerejším teroristickým útokům zveřejnila na svém blogu (Echo Moskvy) předsedkyně občanského lidskoprávního sdružení Русь сидящая (volně přeloženo jako „Rusko bručící“) Olga Romanovová.
Měla jsem se sebrat a odejít už během vysílání Ulic rozbitých luceren (populární ruský TV seriál o mordpartě. – pozn. překl.).
Na Pátém kanálu je dávali před zprávami ve dvanáct. Kosmetický salón na Tagance mezi manikúrou a natáčkami sledoval dobrodužství kapitána Dukalise a ta byla panečku doopravdy prima.
Na ulici k němu přišla novinářka, tu ale dva poldové v civilu popadli za ruce a nohy a odtáhli do nejbližšího dvora, aby jim v práci nepřekážela. Novinářka řvala a myslela si, že ji teď budou znásilňovat, ale hodný kapitán za ní šel a řekl jí: “Dívala ses na sebe někdy do zrcadla, co? O tebe by nikdo neopřel ani to kolo.” A operace mohla pokračovat.
Kosmetický salon ochotně a vesele zareagoval na Dukalisovu legrácku o tom kole a bylo slyšet společné Hehehe! Řehtaly se ženy i cukroušek kadeřník.
Za pár minut začaly zprávy ve dvanáct. Teroristické útoky v Bruselu.
“Aha! Dočkaly se, potvory! Mají, co jim patří!” okamžitě se ozvala kadeřnice Rita. “Teď, kurvy, ví, jaký to je!” připojila se kadeřnice Jula.
Moudří lidé říkají, že nejstrašnější zlo se nezjevuje v podobě šíleného burana se sekyrou v ruce.
Zlo je fešná paní s křížkem na krku, čistou kuchyňkou, dvěma caparty a ťutínkem s mašličkou (ťutínek je jejich název pro domácího mazlíčka), která nemá v duši černou propast ani chuchvalec temna a pekla, ale prostě jen hromádku zaschlých hoven, která touží po tom, aby světu diktovala svoje verdikty, na které nesmí existovat opravný prostředek.
Olga Romanovová
Připomíná vám to něco nebo někoho z naší České kotliny? Je nějaký rozdíl mezi tím mít radost z utopených uprchlíků nebo obětí terorismu?
Zdroj: Echo Moskvy 22. 3. 2016
