Prosím, nebuďte z těch voleb smutní a hysteričtí. Vše je tak, jak má být. Hádat se s hlasem voliče ve volbách totiž nemá smysl větší, než se přít s kontrolkami na palubní desce. Jen hlupák do nich tříská a nadává u toho. Technik vyhodnocuje.
Po kom by se nám mělo stýskat? Po vytunelované SDKÚ, která nás sice kdysi přivedla do EU/NATO, ale podrazila původní koaliční strany SDK a ukradla vše, co nebylo přišroubované? Po kolaborantském KDH, které bylo ochotné přidat se ke všem, od postkomunistů po ľudáky, a křesťanskou politiku zredukovalo prakticky jen na témata související se sexem? Po úzce etnické SMK se silnými vazbami na Orbánsko? Nebo se nám má stýskat po nepřiměřených ambicích „sedláka“ Procházky, který se dneska diví, že se brambory nesejí a kočky nepasou?
Jistě, přihodila se nám Kotleba. Jenže, kam se měli vrtnout voliči, kteří utekli od Fica poté, co v prezidentských volbách nastartoval vlastní úpadek a teď jej potvrdil? Jasně, “Magián” je nácek, ale, jak upozorňuje Rado Bránik už více než rok, je to jediná skupina, která v těch svých hnusných tričkách vyrazí do oblastí zaplavených povodní nebo likvidovaných 40 procentní nezaměstnaností (k tomu má pěkný komentář Karol Sudor na N-ku). A tato strategie je tak silná, že i poměrně tupý kandidát bez reálných řešení s ní přebije nesmyslné billboardy a kampaně v médiích.
Máme se zlobit na marginalizované voliče a na prvovoliče, že mu na to nalítli? Tak to si ale nejdřív položme otázku, co jsme udělali v našem školskému systému a v našich veřejnoprávních médiích, aby nám vyrostla mladá generace, která by byla imunní vůči fašistické nebo Kollárovské demagogii. A co jsme udělali pro ty lidi, kteří pomoc od státu prostě potřebují a Fico je považoval za hlupáky, kterým bude stačit, když o ní bude pořád jen vykládat. Jen Ficovi voliči měli tu moc zastavit proces srůstání SMERu se státními strukturami, od prokuratury až po školní ředitelny – a Ficovi voliči ten proces zastavili. Kdyby nic jiného, tak tohle je důvod k oslavě.
Do parlamentu se dostalo tolik protikorupčních aktivistů / lokálních poslanců / Bílých vran, jako nikdy předtím. Dostál, Dubačová, Budaj, Grendel, Žarnay, Remišová, Suchánek… také měli jinou, autentickou kampaň, postavenou na osobních příbězích. A téma rozkrádání státu oligarchy se stává tématem číslo jedna. Bojovníci proti tomuto moru se dostali do parlamentu prostřednictvím více stran, což je také velice nadějné: a právě díky nim může začít tak žádoucí proces integrace všeho demokratického a proevropského.
Znovu se podívejme, kdo se jim postaví na odpor, a znovu lze spatřit naději: loutky oligarchie buď zeslábly nebo jsou nyní lehce identifikovatelnými terči.
Stojíme na zbořeništi přežitých politických poměrů. A není důvod po nich tesknit. A ani na to není čas.
Protože Winter is Coming – Mráz přichází z Kremlu.