A to si, vážená, myslíte, že u nás je to lepší? (o stavu ruských nemocnic)

Před nedávnem jsem zveřejnila článek o facebookové „přestřelce“ mezi dvěma ruskými žurnalistkami. Předmětem sporu byl status, který zveřejnila Ksenyia Ignatova-Vasserman na svém profilu s omezením pro přátele a jehož foto verzi pak následně zveřejnila Anastasia Zotova na svém profilu pro všechny.

O co šlo? Ksenyin status reagující na smrt jejího kolegy z práce velmi emocionálně popisoval situaci v Rusku z pohledu běžného občana. Ksenyia v něm psala o tom, že se cítí jako by stále žila v předrevolučním Rusku, kde „neexistuje technický pokrok, ani lékařská péče, ani občanská práva a je zde jenom strašný bordel“. Ve svém příspěvku se nevyhnula ani několika velmi hrubým slovům.

A proč jsem o tom psala? Vlastně ze stejného důvodu, ze kterého ten status zveřejnila Anastasia. Více než o samotný obsah šlo o autorku. Ksenyia Ignatova Vasserman je totiž zprávařkou televize Rossija 1 – ano, to je jeden z těch televizních kanálů, který dennodenně vykládá běžným Rusům, že žijí v nejlepší zemi na světě, že se celý svět a hlavně „séšéá“ před jejich zemí klepou strachy, že Evropa je dekadentní a plná gayů, že „gayismus“ se dokonce vyučuje na školách, a že ruští občané mají to nekonečné štěstí, že mohou žít v tak slušné a bohabojné zemi, kde jim nic nehrozí, ani od zvrhlých gayů, ani od militantních USA, které koneckonců může jejich mocná země „v jednom okamžiku proměnit v radioaktivní prach“. A že jediná věc, kterou by měl běžný občan řešit, je starost o to, zda bude kozel Timur i nadále přátelsky vycházet s tygrem Amurem, či zda ho dotyčný nakonec přece jen nesežere.

Ano, jistě, i u nás máme různé mediální kanály, šířící do českého prostoru toxický obsah – třeba Sputniknews, Aeronet, Zvědavce, Protiproud, apod., jejichž obsah je častým předmětem analýz týmu KremlinWatch v našem seriálu Týden propagandy. Jenže, jejich dosah je přece jen omezen na určitou skupinu čtenářů a financovány jsou z privátních zdrojů. Kanál Rossija 1 je kanálem ruské státní (!) televize, jehož zpravodajství, plné výše zmíněných „informací“, sledují denně miliony ruských diváků. Situace, kdy představitelka tohoto ruského média vyšle do světa prostřednictvím svého FB profilu zprávu o skutečném stavu ruského „gosudarstva“, je tedy poměrně unikátní.

Můj článek převzalo Svobodné fórum a dalo mu název „Zprávařka ruského televizního kanálu Rossija 1 na facebooku: „Je tu strašnej bordel“ a pár hodin po Svobodném fóru si článek „vypůjčily“ taktéž Parlamentní listy, které článek vydaly pod názvem (doslova): „Kurva! Zasraný kočičky. Je tu jenom strašnej bordel, rozzlobila se novinářka na Rusko„. Pod články se rozpoutala košatá diskuze, ze které, dle názorů čtenářů, vyplynula následující „neoddiskutovatelná fakta“ : Zprávařka z Rossija 1 je placený agent. Opoziční novinářka je placený agent. Zdravotní péče není v Rusku horší než jinde. V USA je to horší než v Rusku. A v Česku? V Česku je to stejné, vážená!

Nebudu se zabývat „placenými agenty“, tenhle folklór přenechám Sputniknews nebo třeba Haló novinám, ať si pořád pro kremelskou propagandu nechodíme k cizím, budu se zabývat tou argumentací k zdravotní péči.  Zkuste si někdy do google vyhledávače zadat „русская больница“.

Zde je několik příkladů toho, co najdete:

Takto si obyvatelka města Dolgoprudnyj (Moskevská oblast) v lednu 2013 stěžovala na místní dětskou nemocnici: „Spíme s dcerkou na jedné posteli, na pokoji je s námi také tádžická maminka s desetiměsíční holčičkou a ještě devítiletá dívka. Na oddělení není sprcha a dokonce ani záchod…. Stále nás obtěžují komáři, které pravidelně zabíjíme, ale pořád se znovu a znovu objevují. Podle slov personálu prý létají ze sklepa… Okna silně profukují, přestože jsou plastová. Mají totiž ulámané kliky. Na ultrazvukové vyšetření musím dcerku odnést po ulici do centrální budovy. Když jsem se zeptala, jestli by mne s dítětem a věcmi nemohli převézt, bylo mi mile řečeno, že ne, ať si tam dojdeme pěšky. .. Naštěstí máme auto a tak nás můj manžel odveze. Jak to udělají ostatní, nemám tušení.“

 

Mordvinsko, město Romodanovo, centrální nemocnice, rok 2013. Vše je zde pokryto plísní.

 

Kovrov, Vladimírská oblast. Dětská infekční klinika v okresní nemocnici, rok 2012

 

Koroljov, 10 km od Moskvy. Městská nemocnice, oddělení dětské chirurgie 2012

 

A na závěr Moskva, hlavní město Ruské federace. Onkologické oddělení.

 

Takže takhle vypadá ruské zdravotnictví dle obrázků a vlastních zážitků pacientů. A jak vypadá ruské zdravotnictví dle statistik? Vypůjčuji si údaje z článku blogerky LUX:  „Optimalizace“ zdravotní péče vedla v roce 2014 ke zvýšení úmrtnosti ve státních i městských nemocnicích. Tento ukazatel se zvýšil v 61 regionech Ruské federace.“…. V prvním čtvrtletí roku 2015 se v porovnání se stejným obdobím roku 2014 zvýšila úmrtnost o 5,2 procentního bodu. Ve 49 regionech vzrostl počet úmrtí a zároveň se snížila obsazenost kapacity nemocnic. Úmrtnost v nemocnicích vzrostla o 3,7 p.b…. Celkem v Rusku v roce 2014 zemřelo 1,9 mil. Rusů. Pouhých 105 tis. lidí zemřelo stářím.“

Vážně si myslíte, že situace zdravotnictví v naší republice je srovnatelná s TÍMHLE?

Dovětek: nemá smysl zatracovat Rusko a obecně Rusy, jako naše nepřátele. Nemají lehký život a jejich mocní jim ho nijak neusnadňují. Můžeme jim jen držet palce, aby svoji cestu k bezpečí a blahobytu našli. A doufat, že si třeba jednou dokáží sami srovnat situaci ve své zemi a zvolit si takové vedení, které nebude (doslova) ohrožovat na životě ani je, ani nás. Pokud se divíte tomu, že jako zdroj využíváme článek starý téměř tři roky, důvodem je snaha ukázat, že za podobné problémy Rusů rozhodně nemůže pokles ceny ropy nebo sankce. Jedná se o dlouhodobý systémový problém.

Máte pocit, že to jsou ojedinělé případy? Vyvedu vás z omylu. Aktuální příběhy jsou ještě horší. V tuto chvíli má ruská vláda v plánu omezit přístup starých lidí k lékaři a problémy na vlastní kůži pocítil i bývalý gubernátor, který se proto, že je invalida, musel do nemocnice doslova dostat po čtyřech. O invalidech, kterým stát odebral podporu, ani nemluvě.

Zdroj: článek o stavu ruských nemocnic: LiveJournal 27. 9. 2013