Přinášíme překlad textu, který byl zveřejněn 27. 8. 2018 na serveru inosmi.ru.
Bloomberg: Po Putinově odchodu mohou nastat vážné problémy
Je známo, že dlouhá období vlády končívají v Rusku obvykle špatně. Podle názoru známé ruské socioložky přinese proces předání moci v Rusku mnoho problémů a rizikových situací. Olga Kryštanovská předpokládá, že zemi čekají mnohá nebezpečí, včetně rizika nového turbuletního období.
Mark Whitehouse (Bloomberg) hovoří s Olgou Kryštanovskou.
Je známo, že dlouhá období vlády končívají v Rusku obvykle špatně. Například po 50letém období vlády Ivana Hrozného země vstoupila do neklidných časů, pro které byly typické politické boje, sociální změny a ekonomické problémy. Je možné, aby se Vladimir Putin, který v roce 2024 zemi povede již 24 let, vyhnul takovému osudu?
Touto otázkou se zabývala socioložka Olga Kryštanovská, která v průběhu několika posledních desetiletí studovala ruskou politickou elitu – a v jednu chvíli byla dokonce její součástí. Kryštanovská, která nejprve kritizovala Putinův režim, se později stala aktivním členem politické strany loajální ke Kremlu “Jednotné Rusko”. Nyní je zpátky na vědecké půdě a zastává funkci vedoucí Centra pro studium ruské elity na Státní univerzitě managementu a snaží se spojit své pracovní zkušenosti s ruskými politickými špičkami s požadavky na jejich objektivní analýzu.
Kryštanovská je přesvědčena, že před Ruskem stojí mnoho nebezpečí, včetně rizika začátku nového turbuletního období, protože část politických špiček v Rusku se už začíná od Putina odvracet. Podle jejího názoru Putin v blízké budoucnosti odstoupí.
Mark Whitehouse: Pokud Putin nezmění Ústavu, v roce 2024 bude třeba najít nového lídra. Přičemž od roku 1996 se v zemi nekonaly jediné opravdu svobodné volby, ve kterých by volně soutěžily reálné konkurenční strany, a není jasné, jestli v Rusku vůbec existuje nějaký legitimní mechanismus předání moci. Kdo rozhodne, co se stane po Putinově odchodu a jakým způsobem?
Olga Kryštanovská: Každý ví, že Rusku vládnou klany. Jejich hlavami jsou Igor Sečin (šéf státní ropné společnosti “Rosněfť”), Sergej Čemezov (generální ředitel státní korporace “Rostech”, která se zabývá vojenskými a jinými technologiemi), Sergej Ivanov (bývalý ministr obrany), Nikolaj Patrušev (bývalý ředitel FSB). Neexistuje žádný institut, který by jim umožňoval se scházet a hlasovat, ale nějakým způsobem spolupracují a Putin přijímá až konečná rozhodnutí, přičemž bere v úvahu zájmy všech klanů.
V rámci této elity je Putin považován za neuvěřitelně chytrého člověka, který je milován lidem. Proto to bude hlavně on, kdo bude hrát hlavní úlohu při předání moci. Každý klan Putinovi nabídne seznam svých kandidátů na jeho nástupce a Putin provede konečnou volbu. Ale takhle jednoduché to mít nebude. Jeho nástupce bude součástí systému, který hraje mnohem významnější roli než konkrétní jednotlivec. Proto se domnívám, že na některé změny dojde i v samotném systému – tedy v Ústavě.
V tuto chvíli se Putin nachází na vrcholu mocenské hierarchie. Příštích voleb se již nemůže účastnit. Ale kam tedy půjde? Bude potřebovat nějaký post. A já se domnívám, že pro něj bude vytvořen speciální post – v nějaké nové, nebo již existující struktuře s rozšířenými pravomocemi, která se stane velmi důležitou v okamžiku, jakmile se Putin stane její součástí. Takto bude schopen ustoupit novému prezidentovi a zároveň si zachovat nějakou míru vlivu, která bude zcela legitimní.
Domnívám se, že takovou strukturou by mohla být Státní rada (poradní orgán, který Putin založil v roce 2000 a který v současnosti plní stejnou roli jako podobné rady (sověty – pozn.), které existovaly v sovětském a předrevolučním období). Jedná se o rozhodčí orgán mezi mocenskými institucemi. Dokonalé. Putin může být rozhodcem. Tak bude moci sledovat, ovlivňovat nebo dokonce ovládat nového prezidenta.
Řada věcí naznačuje, že tento proces již začal. Prezidentova administrativa již vytvořila nové oddělení pro zajištění činnosti Státní rady. Je to poněkud zvláštní, protože v jiných mocenských orgánech, jako je například Duma, taková oddělení neexistují. Objevilo se to jen ve Státní radě.
Existují nějaké analogie k Státní radě RF v jiných zemích?
Tento orgán je v jistém smyslu podobný Centrální vojenské radě, která existovala v Číně za Tenga Siao-pchinga. Příslušníci ruských bezpečnostních služeb (v minulosti sloužící v KGB) jsou velcí fanoušci Číny. Mnoho z nich věří, že pokud by Jurij Andropov (v letech 1982-4 generální tajemník KSSS) zůstal u moci, Rusko by následovalo příklad Číny. Všechny mocenské úrovně by zůstaly v rukách Strany a soukromé podnikání by se mohlo rozvíjet pouze v určitých ekonomických odvětvích. To znamená, že je to (Státní rada, pozn.) podle vzoru Tenga Siao-Pchinga.
Nedávno jste vystoupila na Moskevské státní univerzitě s přednáškou, ve které jste poznamenala, že výše zmíněné klany rovněž procházejí určitými změnami. Mohla byste to blíže vysvětlit?
Mezi představitele vládnoucí elity patří lidé, kteří se narodili ve 40. až 80. letech. Když se Putin ujal moci, většina jeho týmu byli lidé narození v 50. letech. Nyní jsou v jeho týmu většinou lidé narození v 60. letech. Ale jestliže máme mluvit o nástupci, který by se měl stát prezidentem v roce 2024, nemá Putin jinou možnost než vsadit na ty, kteří se narodili v 70. letech. Zkrátka potřebuje někoho, kdo bude nositelem nové energie.
Putin věděl už dávno, že jeho stará garda se bude muset začít postupně stahovat. Zastávali ovšem všechny klíčové pozice ve vládě a pokud by odešli všichni najednou, byla by to katastrofa. Přesvědčil je, aby převzali posty blízké moci a postupně ustoupili další generaci. Myslím, že ve skutečnosti je přímo nabádal, aby přilákali nové kádry. Nejde o náhodný proces: aby nebyl ohrožen samotný systém, musí se obměňovat lidé.
V důležitých vládních funkcích se objevilo několik nových osob – guvernérů, ministrů apod. – a všichni jsou řízeni “patriarchy”. Jako příklady lze uvést gubernátora Tulské oblasti Alexeje Djumina, gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova, úřadujícího gubernátora oblasti Nižněnovgorodské oblasti Gleba Nikitina.
Postupně se začínají projevovat: nejsou to prvoci, jsou to politici. Ale zatím se musí chovat jako “technokrati”. Pokud se jim podaří dosáhnout významných výsledků ve svých oblastech nebo na ministerských křeslech, pak budou mít šanci dostat se na seznam možných kandidátů. Teď musí opravovat silnice a stavět a své názory si nechávat pro sebe. Pokud se zachovají chytře, mohou mít budoucnost.
Ale již nyní jsou na vlivných postech a mají prostředky. Vytvářejí své vlastní týmy a postupně se jejich politické zájmy začnou rozcházet se zájmy jejich “patriarchů”. Budou chtít vylézt výš po žebříčku moci. Sečin se prezidentem stát nemůže, ale jeho chráněnec ano. A jak se bude blížit rok 2024, rozdíly v zájmech povedou ke konfliktům uvnitř staré vládnoucí elity. A pokud se to časově sejde s růstem nespokojenosti v ruské společnosti – kupříkladu proto, že lidé nebudou spokojeni s důchodovou reformou nebo stavem ekonomiky – pak se Rusko může ocitnout v nebezpečné situaci. A celý proces se může vymknout kontrole.
K čemu to celé podle vašeho mínění může vést?
Aplikovala jsem teorii her a dospěla k závěru, že elita s největší pravděpodobností Putina zradí. Jakmile Putin oznámí, kandidáta kterého klanu preferuje, nejlepší strategií pro ostatní klany budou pokusy o podkopání pozice tohoto kandidáta – protože pokud tento kandidát vyhraje, ostatní klany ztratí vše.
Ani jeden kandidát nemůže vyhovovat všem klanům. V současnosti v Rusku neexistuje žádná analogie na Politbyro, tedy, neexistuje místo, na kterém by se všichni mohli sejít a vypracovat kolektivní návrh. Jsou jako okvětní lístky sedmikrásky – všichni jsou propojeni s Putinem, ale nejsou nijak propojeni navzájem.
Což znamená, že zde existuje vnitřní nerovnováha. Optimální strategie konkrétních hráčů se neshodují s obecným dobrem.
Ano, a mě zajímá, jestli si to Putin uvědomuje. Myslím, že ano. Myslím, že právě toto v něm vyvolává největší obavy. A proto si myslím, že se pokusí vytvořit systém, který nedovolí jeho nástupci jednat příliš samostatně a ani lidem nedovolí vzbouřit se v okamžiku, kdy bude nástupce ještě příliš slabý. Putin musí předávat moc postupně.
Budou v tomto procesu hrát nějakou roli volby?
V našem režimu dělají volby příslušníci nevelké skupiny, nikoliv 140 milionů voličů.
A je možné, že absence voleb rozhněvá občany a donutí je opět vyjít na ulici protestovat, jako tomu bylo v letech 2011 a 2012?
To se stát může, nicméně Putin přijímá preventivní opatření. Má výcvik ze státních bezpečnostních služeb, které se vyznačují poměrně zvláštními metodami interakce s opozicí.
Existuje protestní pyramida. Její základ tvoří miliony důchodců atd., na vrcholu jsou vůdci jako je Alexej Navalnyj. Pod těmito vůdci jsou lidé, kteří organizují a financují opozici, a určité množství bojovníků, připravených jít do střetu s policií. Mezi nimi a důchodci je veliká mezera, ale pokud se zaplní, bude to velmi nebezpečné.
Je nutné najít způsob, jak se s tím vypořádat. Nevyhnutelně je třeba vyvolat neshody mezi vůdci. Obviňovat je z korupce, diskreditovat je a ničit jednoho po druhém. Je třeba zakazovat intelektuální i finanční centra, například tím, že se nevládní organizace odstřihnou od zahraničních zdrojů financování. A pokud poskytuje finanční prostředky ruský oligarcha, je nutné proti němu zahájit trestní řízení. Je třeba zastrašit a neutralizovat bojovníky – také prostřednictvím trestního řízení.
Metody KGB však neumožňují zvládnout zdroj nespokojenosti. Nezajímá je, proč lidé protestují. Nepracují s příčinami. Pracují s konkrétními lidmi.
Je to jejich slabé místo?
Ze sociologického hlediska ano. Ale z úhlu pohledu současného politika je to velmi efektivní.
Existují i komplikovanější problémy. Mínění západní společnosti. Svobodný tisk. Například mohou důchodcům vysvětlit, že Navalnyj ve skutečnosti nemá s korupcí nic společného. Proto je třeba omezit svobodu slova a kontrolovat internet. Popularita Navalného prezidentovu administrativu nepříjemně překvapila. Sílu sociálních sítí si uvědomili příliš pozdě. Takovou chybu už příště neudělají.
Úspěch tohoto přístupu byl úžasný. V roce 2011 se zdálo, že protestní hnutí je nezničitelné. A už do konce roku 2012 se stalo slabým a dezorientovaným. A v roce 2014 následovala vlastenecká kontrarevoluce – po anexi Krymu a dalších událostech.
Jaký člověk se může stát Putinovým nástupcem? Jaké jsou na něj požadavky?
Musí to být Rus s ruským jménem. Neměl by být příliš smělý a vzdorný, jinak se ho vnitřní opozice mezi elitou bude bát a nakonec se ho zbaví. Měl by mít normální vztahy se všemi “patriarchy”, tedy se starou gardou. V práci musí být schopen najít jemnou rovnováhu. Pokud bude příliš hrubý a přímočarý, bude provokovat opozici k odvetě. Pokud bude příliš slabý, opozice v něm uvidí snadnou kořist.
Bude dobré, pokud bude inteligentní, ale nutné to není. V ruské politice je hodnocen velmi specifický typ mysli – svým způsobem byzantská mazanost. Cení si vás, pokud víte, jak manipulovat s lidmi, jak vést dovednou hru. Bude dobré, pokud bude bohatý, protože pak bude mít prostředky na vlastní ochranu.
Jak si může být Putin jistý, že se jeho následovník neobrátí proti němu?
Tady nepůjde jen o dohodu mezi gentlemany. Mýlíte se, pokud si myslíte, že když se prezidentem v roce 2008 stal Medveděv, Putin jednoduše věřil jeho slovu, že mu v roce 2012 prezidentskou moc zase vrátí. Medveděv tu dohodu nemohl porušit. V takovém případě by utrpěl on sám i jeho rodina.
Putin dokáže vytvořit takové podmínky, které znemožňují zradu. Například v důsledku reformy ústavy bude kontrola nad ozbrojenými silami převedena na hlavu Státní rady – tedy na Putina. Tak oficiálně oslabí prezidenta, zatímco si ponechá nejvlivnější post.
Stará garda může v této záležitosti Putina podpořit, protože má zájem zachovat status quo co nejvíce. Proto budou nějakou dobu existovat dvě centra moci. Putin odejde později, což bude znamenat začátek nové éry.
Pak ovšem vznikne další nebezpečí. Pokud Putin nedovolí, aby se jeho nástupce stal skutečným lídrem, systém na něm bude nadále příliš závislý. Což nese určitá rizika, jak jsme mohli vidět na příkladu Brežněva a Stalina. Dlouhá období vlády zpravidla končí v neklidných časech.
zdroj: inosmi.ru 27. 8. 2018
