Musí do citrónu kousnout Putin nebo Asad? Zřejmě oba společně. K včera (14.3.) zveřejněné informaci, že se hlavní Ruské síly stahují ze Sýrie, se vyjádřil na svém profilu na Facebooku člen Navalného týmu Vladislav Naganov.
Je pravděpodobné, že v současné situaci Putinem oznámený odchod vojsk ze Sýrie bude připomínat odchod sovětské armády z Afghánistánu v roce 1989.
“Efektivní práce naší armády vytvořila podmínky pro zahájení mírového procesu” – řekl prezident. “Díky účasti ruských vojenských sil se, společně se syrskou armádou s vlasteneckými silami Sýrie, podařilo radikálně změnit situaci v boji proti mezinárodnímu terorismu a převzít iniciativu téměř ve všech směrech” – konstatoval Putin.
Jen velmi naivní nebo zaujatý člověk může uvěřit něčemu takovému. Ani Gorbačov v roce 1989 takhle nemluvil. Ve skutečnosti žádných strategických cílů dosaženo nebylo. “Islámský stát” absolutně není poražen. Teroristé z dalších islamistických skupin dál drží většinu území, která zabrali a jsou stále plně akceschopní. Palmýra a Rakka – tato symbolická města jsou doposud v rukách radikálů. O jakých mírových procesech můžeme v takové situaci vůbec mluvit?
“Lídři poznamenali, že akcemi ruských vzdušných a kosmických sil bylo umožněno radikálně změnit situaci v boji proti terorismu, rozbít organizaci a infrastrukturu radikálů a napáchat jim tak značné škody”.
Tak se podívejme se na mapu. Tmavě modrou barvou jsou vyznačena území, která Asadova armáda dokázala znovu získat během ruské vojenské účasti. Ohromující vítězství, situace v boji proti teroristům doznala zásadního zlomu! Skutečně? Vždyť zbytek země je stále kontrolován bojovníky a kurdskou domobranou.
zdroj: IHS Conflict Monitor
Asadova armáda ukázala neschopnost samostatného boje bez podpory Ruska – úplně stejně, jako afghánská armáda Nadžíbulláhovy éry. Byla ruskou intervencí v podstatě zachráněna před zničením – a bez podpory Ruska čeká Asada za několik let, nebo možná mnohem dříve, smutný osud Dr. Najiba (Dr. Nadžíbulláh byl v r. 1996 veřejně popraven vzbouřenci Talibanu – pozn.)
„Ruské základny v Tartusu a Chmejmim musí i nadále fungovat v dosavadním režimu“, prohlásil prezident. „Naše základny – námořní v Tartusu a letecká na letišti v Chmejmim – budou fungovat v dosavadním režimu. Musí být spolehlivě zabezpečeny z pevniny, z moře i ze vzduchu„, – prohlásila hlava státu. Dodal, že ta část armády, která v místě zůstává, bude dohlížet na „dodržování příměří„.
Jen na nich bude záležet, jestli bude možné ukončit leteckou podporu syrské armády? Vždyť ruské jednotky byly v Sýrii i v době, kdy Asad zaznamenával jednu porážku za druhou. A stálo za to, poslat “omezený kontingent” do Afghánistánu? Odpověď na tuto otázku zní: stálo to za to stejně, jako v případě Sýrie. Škoda podstatná – výhody žádné, a to včetně mezinárodní scény. Selhání na všech frontách a k tomu spousta mrtvých civilistů.
Nyní budeme sledovat všechny propagandisty a profesionální lži-vlastence, kteří ještě včera s pěnou u huby prohlašovali, že se Rusko bude bít s mezinárodním terorismem v Sýrii až do konce. Uvidíme, jak rychle teď dokážou změnit barvu. Ale to nic, nebude to poprvé.
Vladimir Naganov
Zdroj: FB profil Vladimira Naganova 15. 3. 2016
