Sergej Vladimirovič Aleksašenko (1959) – ruský ekonom, analytik, manažer. V letech 1995 – 1998 byl členem vládní komise pro ekonomické reformy, náměstkem ministra financí RF a současně prvním náměstkem guvernéra Centrální banky Ruska. Poté vedl makroekonomické výzkumy na Vysoké ekonomické škole. Od roku 2013 žije v USA. Přinášíme překlad jeho článku k výsledkům voleb do ruské Dumy, který vyšel 19. 9. na serveru Echo Moskvy, odkud ho 20. 9. 2016 beze změny převzal Livejournal.
Tito poslanci povedou Rusko k nebývalé civilizační katastrofě
Ve vědě je negativní výsledek také výsledek. Protože umožňuje stanovit fakta. O kterých pak už není potřeba diskutovat. Proběhlé hlasování ve volbách do státní Dumy, ať už jeho výsledky byly jakkoli smutné, umožňuje vyvodit několik závěrů:
- Podpora vládnoucí strany ve srovnání s volbami 2011 vzrostla bez ohledu na prudké zhoršení ekonomické situace v zemi, nehledě na 15 % pokles spotřeby obyvatelstva. To znamená, že v hlavách většiny voličů, kteří k volbám přišli, chybí pochopení vztahu příčina – následek mezi politikou a ekonomikou. Z toho vyplývá nejen to, že lednice neporazila televizi, ale i to, že se tento boj v hlavách Rusů vůbec neodehrává.
- Tato nepřítomnost vztahu mezi příčinou a důsledkem v hlavách Rusů je zjevným výsledkem a úspěchem kremelského propagandistického stroje a jeho výplachu mozků. Je jasné, že tento stroj bude v dohledné budoucnosti dál pracovat na plné obrátky, a to znamená, že za rok a půl může Vladimír Putin směle počítat se 75 % výsledkem a za dalších šest let, až (a pokud) se uspořádá referendum o prodloužení jeho pravomocí na neomezenou dobu, může dostat až 90 % hlasů.
- 18. září se v Rusku odehrálo hlasování. I kdybychom předpokládali, že rozsah a počet falzifikací byl menší než před pěti lety (a brzo se dozvíme, zda to tak bylo, či ne), že průběh hlasování byl méně zkreslený a sčítání hlasů čestnější, tak to volby celkově nedělá ani čestnými, ani transparentními, ani demokratickými. To, že značné části politiků chybí přístup k elektronickým sdělovacím prostředkům v obdobích mezi volbami, že nemají přístup k normálnímu financování své činnosti, že se všeobecně využívají státní prostředky v zájmu kandidátů vládnoucí strany za hlubokého mlčení ústřední volební komise, ničí politickou konkurenci v Rusku od kořenů a zbavuje obyvatelstvo možnosti volby z principu.
- V Rusku se s konečnou platností vytvořila parlamentní struktura typu “proto-NDR” – ve Východním Německu kromě vládnoucí strany existovaly ještě čtyři další strany, které byly zastoupeny i v parlamentu, a které spolu s vládnoucí stranou vytvořily Národní frontu. Ano, v Rusku strany formálně nejsou spojeny do jednotné struktury, ale to jim zjevně nebrání zpívat jednohlasně.
Nevidím smysl v prognózách, jak nová sestava poslanců bude jednat – zákony, které dostane k orazítkování, budou psány jinde než v Dumě a super většina Jednotného Ruska si může dovolit nechat někoho z nich, aby si občas dokonce i “zaopozičnil”. Je nicméně jasné, že ze všeho nejméně budou nově zvolení poslanci bránit zájmy ruského obyvatelstva, protože to nebylo obyvatelstvo, kdo o výsledku hlasování zdrcující většinou rozhodl.
A tak tito poslanci, stmeleni jedním cílem, povedou Rusko k nebývalé civilizační katastrofě, v níž se naše země bude muset hodně snažit, aby s konečnou platností nezůstala na okraji dějin.
Sergej Vladimirovič Aleksašenko
Zdroj: Echo Moskvy 19. 9. 2016 Livejournal 20. 9. 2016
