Zhoršující ekonomické podmínky v Ruské federaci přinášejí problémy velké části běžné populace. Zdravotně postižení jsou ovšem zasaženi mnohem hůře, když systému chybí zdroje na péči, jejíž odepření může být pro nemocného smrtelné. Přinášíme článek zveřejněný v březnu na serveru Radio Free Europe / Radio Liberty o nových pravidlech státní podpory zdravotně postižených v Ruské federaci.
Daniilovi je 5 let, ale v nemocnici strávil více času, než mnoho dospělých.
Minulý rok byl celkem čtyřikrát ošetřován na jednotce intenzivní péče v místní nemocnici v Magnitogorsku, průmyslovém městě v oblasti ruského Uralu. Daniil trpí kongenitální adrenální hyperplazií, což je život ohrožující genetická choroba, jež způsobuje hormonální nerovnováhu, růstové problémy a závažné zvracení z důvodu neschopnosti udržet sůl v těle.
Přestože jeho přežití závisí každý den na koktejlu léků, Daniil byl v říjnu vyškrtnut z registru osob se zdravotním postižením, čímž byla jeho rodina ponechána osudu. „Byl to pro nás všechny šok,“ řekla jeho matka, Marina Nižegorodova. „Nyní musíme sami platit za testy a léky. Všechno nám vzali.“
Daniil je jedním z několika set tisíců pacientů, kterým byly v roce 2015 odepřeny dávky pro osoby se zdravotním postižením na základě nových opatření, o kterých zastánci dostupné zdravotní péče prohlásili, že ubližují mnoha nejzranitelnějším ruským občanům.
Podle vládních údajů počet Rusů, kteří byli oficiálně uznáni jako osoby se zdravotním postižením, klesl za rok a půl o téměř 500 000, z 12,946 milionu na počátku roku 2014 na 12,45 milionu v září 2015.
Přestože jeho přežití závisí každý den na koktejlu léků, Daniil byl v říjnu vyškrtnut z registru postižených, čímž byla jeho rodina ponechána osudu bez pomoci.
Nesmírně zákeřné
Ruské Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení trvá na tom, že nová opatření vycházejí z německého modelu a mají za cíl zdokonalit předchozí mechanismus, který zajišťoval dávky pro osoby se zdravotním postižením na základě typu zdravotního stavu a závažnosti symptomů.
Místo toho však zdravotnické orgány dle nového systému, který byl zaveden na začátku roku 2015, posoudí ztrátu konkrétní tělesné funkce bez ohledu na diagnózu či celkovou nemohoucnost.
Pouze ti pacienti, u nichž je shledána alespoň 40% ztráta jedné z tělesných funkcí, nyní mohou žádat o finanční pomoc.
Nová pravidla vyvolala pobouření mezi pacienty a odborníky z oblasti zdravotnictví, kteří upozorňují na to, že poškození jsou odříznuti od podpory ve snaze ušetřit na sociálních výdajích.
„Zdravotní stav pacienta by se neměl zhoršit, neměla by mu být upřena sociální ochrana jen proto, že se změnil kontrolní mechanismus,“ tvrdí Sergej Koloskov, advokát za práva osob se zdravotním postižením a člen ruské Občanské komory. „Je nesmírně zákeřné, že pouze kvůli změnám kritérií bude upřena pomoc těm potřebným, kteří se pro ni v minulosti kvalifikovali.“
Změna přišla v období vleklých hospodářských problémů v Rusku, které je otřeseno důsledky jak nízkých světových cen ropy a sankcí Západu kvůli zásahům Moskvy na Ukrajině, tak i vlastním kremelským „protisankcím“, které omezily import. Ruská ekonomika za minulý rok spadla o 3,7 % a letos se očekává propad o další 1 %. Hledajíc způsoby jak ušetřit, vláda možná v roce 2016 omezí výdaje na zbrojení o 5 %.
Na válku miliony, pro nemocné děti nic
Ministerstvo práce nakonec pod tlakem pacientů a aktivistů za práva osob se zdravotním postižením ustoupilo a vydalo nové nařízení, které zmírnilo pravidla pro pacienty trpící konkrétními potížemi včetně bronchiálního (průduškového) astma a diabetes 1. typu, které bývají většinou diagnostikovány u dětí a mladých dospělých.
Takto upravená pravidla, která vešla v platnost od 2. února tohoto roku, však pacienty neupokojila, ti tvrdí, že kritéria pro posouzení invalidity zůstala nezměněná. Petice, kterou spustila Daniilova matka minulý měsíc, nasbírala více jak 7 300 podpisů. „Peníze by se měly ušetřit na mzdách úředníků, ne na nemocných dětech!“ napsala jedna signatářka, Jelena Davidovič z města Seversk. „Toto je obludná vláda, která nemá peníze pro nemocné děti, ale zato má miliony na válku,“ napsala Tamara Gil z Omsku na Sibiři. „Smilujte se nad rodiči, kteří nezanechali své děti v sirotčincích.“
Rusko začalo s nákladnými leteckými údery ve válkou zničené Sýrii v září roku 2015 a posílilo zde svou vojenskou přítomnost. Prezident Vladimír Putin a jeho vláda i navzdory rostoucím důkazům popírá, že by vyslali vojáky a zbraně na podporu separatistů ve válce, která si na východní Ukrajině vyžádala od dubna 2014 více jak 9 100 mrtvých. Jak na tom i díky tomu obyčejní Rusové ekonomicky jsou? Čtěte zde.
Každý rubl se počítá
V Daniilově případě zdravotnické vedení rozhodlo, že ztratil pouze 30 % funkčnosti a tedy není nadále oprávněn k odběrům měsíčních dávek pro osoby se zdravotním postižením ve výši 15 000 rublů (cca 5200 korun). Nižegorodové bylo řečeno, že pro to, aby tyto dávky získal, by musel mít ročně alespoň pět záchvatů zvracení, které by vedly k jeho hospitalizaci na jednotce intenzivní péče.
Matka říká, že úřady nevzaly v potaz ty záchvaty, které dokázal včas zvládnout Daniilův doktor doma. Nižegorodova je rozčílena. Říká, že nemá v úmyslu nechat zhoršit stav svého syna, který může zemřít do hodiny v případě neošetřeného záchvatu zvracení, aby mohl dosáhnout na požadovaných pět hospitalizací. „Neumím si představit, jak bych měla sedět a sledovat, jak mé dítě umírá,“ namítá. „Když je v krizi, zvrací každé dvě či tři minuty. Po patnácti minutách vyzvrací veškerou žluč a někdy začne zvracet krev. Sanitka to nemusí stihnout, nemusí se dostat do nemocnice včas. Ale to nikoho nezajímá.“
Jako spousta dalších příbuzných lidí se zdravotním postižením, Nižegorodova přestala pracovat, aby mohla pečovat o svého syna, kterému musejí být podávány čtyři pilulky denně přesně včas, a vyžaduje pravidelné testování hladiny soli.
Daniil musí také pravidelně navštěvovat svého lékaře, který monitoruje jeho stav, a dostávat předpisy na pilulky, které potřebuje k přežití. Bez dávek pro osoby se zdravotním postižením se rodina ocitla v úzkých. „V naší situaci i 50 rublů (17 korun) něco znamená,“ říká Nižegorodová. „Ale jediné, na čem jim záleží, je, aby snížili počet lidí se zdravotním postižením a osekali tak rozpočet.“
Jako spousta dalších příbuzných lidí se zdravotním postižením, Nižegorodová přestala pracovat, aby mohla pečovat o svého syna, kterému musejí být podány čtyři pilulky denně v přesný čas, a vyžaduje pravidelné testování hladiny soli.
Úbytek naděje
Olga Murtazinová, obyvatelka Magnitogorsku, jejíž dceři byl minulý rok upřen status osoby se zdravotním postižením, sdílí rozhořčení s Nižegorodovou. Říká, že Kristina, 17 let, trpí chronickou únavou, závratěmi a mdlobami od té doby, co jí byla chybně odstraněna štítná žláza v roce 2006.
Úřady usoudily, že Kristina, která bude po celý zbytek života na hormonální léčbě, není dostatečně nemocná na to, aby měla nárok na dávky pro osoby se zdravotním postižením. Dříve jí chodila měsíční podpora ve výši 15 000 rublů (5200 korun).
Toto rozhodnutí zasadilo Murtazinové, revizorce nákladních vagonů, a jejímu manželovi, řidiči, jejichž společný měsíční příjem nedosahuje ani 12000 korun, tvrdou ránu.
„Potřebuje tyto léky k životu, bere je každý den, každé ráno,“ povídá. „Ale z nějakého důvodu jí to nebylo uznáno.“ Murtazinová také věří, že pravým účelem tohoto nového systému je ušetřit peníze na úkor ruských zdravotně postižených. Po dotazu, zda zvažuje zamířit s celou věcí k soudu, se pouze hořce zasměje. „Vážně si myslíte, že by to zabralo?“ ptá se. „V to jsem už dávno přestala věřit.“
Nižegorodová i přes úspěchy petice také pomalu ztrácí naději na to, že opět získá od vlády podporu pro svého syna.
Nemůže si dovolit najmout právníka a říká, že jí Ministerstvo práce a sociálního zabezpečení požádalo, aby přestala zasílat odvolání.
„Nevyžadují něco navíc, pouze v situaci, kde je pomoci už tak málo, žádají, aby jim nic nebylo odepíráno,“ říká Koloskov, advokát za práva osob se zdravotním postižením. „Je to hluboce nespravedlivé.“
Autor: Claire Bigg
Zdroj: Radio Free Europe/ Radio Liberty 14. 3. 2016
