Sankce nefungují! Takový přístup nikdy fungovat nebude, důležitý je dialog. Sankce je potřeba co nejdříve zrušit a navázat s Ruskem normální obchodní vztahy.
Předpokládejme, že úvodní citát dokáže každý čtenář snadno zařadit. Pokud ne, pomoc je snadná, s oblibou tyto věty v různých formách používá například český prezident Miloš Zeman. Koneckonců se o tom sami můžete přesvědčit v jednom z našich článků. Problém nastane ve chvíli, kdy jsou tato tvrzení konfrontována s realitou. A vůbec nejideálnější je, když tyto teze rozbijí přímo oficiální místa Ruské federace. Většina z vás jistě ví, jak mimo jiné Kreml na zavedení sankcí ze strany západu za ruskou okupaci Krymu a podporu teroristů na východní Ukrajině zareagoval. Uvalil sankce sám na sebe, resp. na Rusko jako takové. S odstupem času je možné tento krok začít hodnotit a podle všeho se zdá, že příslovečná střelba do vlastní nohy dopadla podle očekávání. Jen ne toho ruského.
Domácím výrobcům v RF se nepodařilo nahradit na trhu zakázané zboží.
Centrální banka RF hodnotila, jak úspěšně je na trhu nahrazováno zboží, jehož dovoz z USA, EU, Kanady, Norska a Austrálie je v Rusku od srpna loňského roku omezen v rámci protisankcí, které jsou odvetou za sankce dříve uvalené na RF. U většiny kategorií zboží se vzniklý deficit nabídky na trhu nepodařilo plně kompenzovat. Nejvýznamněji se absence dovozu promítla v nabídce hovězího, másla, ryb a zeleniny; přebytku nabídky se podařilo dosáhnout pouze u drůbežího a vepřového masa a brambor.
Nejvýznamněji se absence dovozu promítla v nabídce hovězího, másla, ryb a zeleniny.
Analýza situace v oblasti náhrady zboží z dovozu na trhu s potravinami je obsahem zprávy Centrální banky RF o měnové politice vydané v pátek (10.12.2015 – pozn.). Ve svých výpočtech Centrální banka RF vychází z objemů a hodnot výroby a dovozu, od kterých je následně odečtena hodnota vývozu. Data za období leden – září 2015 byla srovnána s daty ze stejného období minulého roku.
Potravinové embargo, společně s oslabením rublu koncem roku 2014 a počátkem roku 2015, vedlo ke snížení dovozu potravin a dle zprávy vytvořilo vhodné předpoklady pro růst domácí produkce, který u většiny vybraných kategorií zboží skutečně nastal: například vlastní produkce hovězího masa a brambor vzrostly o 25%, produkce vepřového o 18%, sýrů a tvarohu o 15%, drůbeže o 11%, másla o 6%, zeleniny o 3%. Pokles produkce byl zaznamenán pouze u ryb (5%) a uzenin (4%).
Skutečnost, že Ruskem zavedené embargo má negativní dopad na situaci na trhu s potravinami, již dříve přiznali také experti z AC – analytického centra vlády Ruské federace.
Nicméně, jak přiznává Centrální banka, i přes toto deklarované zvýšení produkce se u většiny potravin nepodařilo vyplnit mezeru trhu způsobenou zákazem dovozu. „Zatímco podíl ruských výrobků na trhu se zvýšil, celkový objem trhu, který zahrnuje jak domácí výrobu, tak i dovoz, zaznamenal pokles“, uvádí zpráva CB. V podstatě byl zaznamenán pokles nabídky zboží s vysokým podílem dovozu. Objem nabídky hovězího se snížil o 42%, másla o 15%, čerstvých a chlazených ryb o 14%, zeleniny o 10%. Pozitivní trend nabídky byl zaznamenán pouze u drůbeže, a to o 6%, u vepřového – o 7% a brambor – o 19%.
Generální ředitel IKAR (Institut konjunktury agrárního trhu) Dmitrij Rylko vysvětluje pokles komoditních zdrojů u jednotlivých skupin potravin snížením platební schopnosti obyvatelstva a rovněž faktem, že mnohé oblasti výroby, které jsou zasaženy zavedenými protisankcemi, mají dlouhý investiční cyklus. „Například u produkce hovězího masa, což je nejdražší masný produkt, činí doba mezi narozením telete a jeho transformací do plnohodnotného masa rok a půl, zatímco u drůbeže trvá tento proces pouze 40 dní“ – říká pan Rylko. „Z tohoto důvodu investoři preferují investice do výroby, která v podmínkách poklesu příjmů obyvatelstva lépe koresponduje očekávanou poptávkou.“
Bez zajištění pravidel domácí konkurenční soutěže se budou nepříznivé efekty sankcí v dlouhodobém horizontu dále zhoršovat.
Skutečnost, že Ruskem zavedené embargo má negativní dopad na situaci na trhu s potravinami, již dříve přiznali také experti z AC – analytického centra vlády Ruské federace. Již v srpnu ve svém bulletinu „Potravinové embargo: substituce dovozu a změny ve struktuře zahraničního obchodu“, oznámili výrazné zvýšení spotřebitelských cen pro všechno klíčové zboží základní spotřeby. Dle této analýzy AC vzrostly spotřebitelské ceny hovězího masa v květnu tohoto roku oproti stejnému měsíci minulého roku o 23%, ceny vepřového masa o 22%, sýrů o 20%, dále ceny mražených nečištěných ryb o 38%, mrkve o 39%, jablek o 37%, obilovin a luštěnin o 49,2%. Za další důsledek embarga lze podle analýzy považovat zhoršení hospodářské soutěže, které vedlo nejen k vyšším cenám, ale také ke snížení kvality výrobků. „Bez zajištění pravidel domácí konkurenční soutěže se budou tyto dva nepříznivé efekty v dlouhodobém horizontu dále zhoršovat“, uvedli analytici AC.
Drobná poznámka na závěr. O tom, jak přesně sankce dopadají na obyčejné Rusy, jsme psali zde. Jedná se o přímé svědectví konkrétních Rusů, ke všemu existují snadno dohledatelné oficiální zdroje. Pokud vás například zajímá, jaký je průměrný plat v Rusku, rozhodně si článek přečtěte. Budete překvapeni.
Zdroj: Kommersant, 14.12.2015
překlad #anikdyjinak
