Přinášíme text Ilji Varlamova – zakladatele reklamní agentury iCube, který uveřejnil ve svém blogu na serveru LiveJournal a zhodnocuje dva roky, po které již platí sankce proti Rusku, na život jeho obyvatel.
Pokud vás téma dopadu sankcí na Rusko jako takové zajímá, doporučujeme tento pohled obyčejné Rusky, komentář ruského spisovatele a novináře Dmitrije Gluchovského nebo text z dílny oficiálních míst, která v rozporu s oblíbeným a opakovaným tvrzením českého prezidenta („Sankce nefungují, je třeba je co nejříve zrušit.“) přiznávají hluboké problémy, v nichž se země nachází. Zásadním problém je navíc to, že Rusko v podstatě netuší, jak celou věc vyřešit, viz tento souhrn. No a než se pustíte do čtení samotného článku, vaší pozornosti by neměla uniknout ani tato ukázka stavu ruské ekonomiky, dokazující, že obyčejným Rusům stále neschází smysl pro humor.
Před dvěma roky byly přijaty sankce proti Rusku. Tenkrát se sankcí nikdo nebál. Pamatujete si na všechny ty vtipy jako: „Iskandery moje, nesmějte se.“ Jak ale později ukázal čas, důsledky sankcí pocítili téměř všichni.
První balíček protiruských sankcí byl přijat v polovině března 2014, když Rusko připojilo Krym. Druhý balíček Západ přijal v dubnu a v květnu 2014 kvůli válce na jihu Ukrajiny. Třetí balíček pak byl přijat v červenci 2014 po sestřelení Boeingu (tragédie letu MH17) v Doněcké oblasti. Seznam sankcí je rozsáhlý. Základem jsou obchodní a vízová omezení, přerušení občanské, ekonomické a vojenské spolupráce, omezení přístupu na finanční trhy pro ruské subjekty.
Poradce Ruského prezidenta Sergej Glazjev nedávno řekl, že ztráty Ruska vzniklé díky západním sankcím za uplynulé dva roky odhadují na 250 miliard dolarů. To je 17,25 bilionu rublů — což je o 2 biliony rublů více než byl Ruský rozpočet na celý rok 2015.
Tady jsou hlavní, ale nikoliv všechny, důsledky sankcí, které doléhají na prosté občany Ruska.
Zaměstnanost
Od podzimu roku 2014 je poptávka po nové pracovní síle prakticky nulová a zároveň se zastavil růst platů. Byla přerušena přirozená fluktuace zaměstnanců. V září 2014 byla průměrná míra nezaměstnanosti 4,9 %.
Na začátku roku 2015 uváděl Rosstat míru nezaměstnanosti 5,5 % (4,2 mil. lidí). Na konci roku 2015 se míra nezaměstnanosti vyhoupla na 5,8 % (4,4 mil. osob). Ve stejné době více než 2,2 tisíce podniků uvádí, že nemají stoprocentní vytíženost, musejí přerušovat výrobu, pracují na zkrácené pracovní směny, nebo úplně přerušily výrobu. Celkem za rok 2015 bylo propuštěno přibližně 633,3 tisíce zaměstnanců.
Ve roce 2015 zaznamenali specialisté FVM (Fond veřejného mínění – pozn. př.) nárůst protestů v průmyslových podnicích — celkem o 45 %. Za šest měsíců roku 2015 došlo v ruských podnicích ke 189 protestům.
Zajímavé je, že v naftovém průmyslu k propouštění nedošlo. Například Lukoil uvádí, že není žádný důvod snižovat počet lidí zaměstnaných v těžbě, zpracování a obchodování s ropou. Naopak u nich roste počet vrtných brigád. Mnoho propuštěných bylo z malých a středních firem. Hlavní vlna propouštění proběhla na začátku roku 2015. Ke konci roku 2015 bylo propuštěno: v moskevské oblasti — až 45 % zaměstnanců, v Moskvě — 30 %, v Jaroslavské oblasti — 20 %. V současné době je 631 tisíc zaměstnanců ohrožen dalším propouštěním. Je důležité si uvědomit, že to jsou oficiální statistiky, skutečná situace je mnohem horší.
Mzdy
V roce 2014 byla průměrná měsíční mzda v Rusku 32 500 rublů. V roce 2015 pak vyrostla na téměř 34 000 rublů (11 969 korun, v ČR je průměrná mzda 27 000 korun). Problém je ale v tom, že v důsledku inflace a devalvace rublu se její kupní síla snížila. Pokud v roce 2014 činila 101,2 % z průměrného měsíčního výdělku z předchozího roku (tj. vzrostla o 1,2 %), v roce 2015 to bylo 90,7 % (tj. klesla téměř o 10 %). K nejsilnějšímu poklesu kupní síly mezd došlo v květnu roku 2014. Ve srovnání s květnem 2013 to bylo o 14 %. Naposledy došlo k takovému propadu v roce 1998.
Nákupní chování spotřebitelů
Se zavedením sankcí a na začátku rychlého růstu inflace Rusové začali více utrácet za potraviny. Pokud v rozvinutých zemích lidé utratí za jídlo 12-18 % příjmů, pak v Rusku to je 46 %. Ve stejné době se Rusové začali ve větší míře zabývat drobným zemědělstvím a pěstovat vlastní zeleninu a ovoce. V roce 2014 takových lidí bylo 39 % a v roce 2015 jich už bylo — 46 %. Za poslední rok lidé začali méně utrácet za spotřební chemii: nyní kupují mýdla, prášky a šampóny levnějších značek. Prodeje sýrů klesly o 8 %, ale prodeje levných sýru vzrostly — klobásový sýr o 24 %, tavený sýr o 10 %. Spotřebitelé kupují méně masa, ryb a mořských plodů, ale více obilovin, těstovin, mouky a cukru. Za poslední rok vzrostl objem zboží nakoupeného z výprodejů o 39 %.
V posledních měsících se lidé snaží neutrácet zbytečně, nedělat velké nákupy, neberou si úvěry. Snižuje se objem úspor na bankovních účtech.
Ceny
S poklesem kurzu rublu začaly v Rusku prudce stoupat ceny potravin. V posledních dvou letech míra inflace činila 24,27 %, ale ceny některých produktů vzrostly mnohem více. Například cena filé tresky vzrostla od srpna 2014 do srpna 2015 o 20 až 100 % (v závislosti na obchodu). Nárůsty jednotlivých cen: mléko 10-20 %, kuře chlazené 5-15 %, vepřové maso 10-15 %, klobásy 10-50 %. Výrazně vzrostly ceny zeleniny: zelí 13 %, červená řepa 10-25 %, mrkev 10 %, paprika 40-70 %. Pro ovoce platí to samé: jablka o 25 až 40 %, banány 17-27 %, pomeranče 20-80 %.
Ekonomika
Na konci roku 2015 NAFI (Národní agentura pro finanční studie – pozn. př.) provedla další průzkum. V něm 48 % lidí uvádělo, že inflace ovlivnila rodinný rozpočet, ale že nemá vliv na jejich stravu. 37 % respondentů uvedlo, že růst cen má velký vliv na jejich rozpočet a jsou nuceni omezovat se ve výdajích na potraviny. 48 % Rusů se s příchodem krize vzdalo dovolené, 39 % šetří na nákupu oblečení a bot, 38 % — na návštěvě kina a restaurace. 23 % omezilo výdaje na pohoštění pro hosty a příbuzné, 22 % — na zdravotních výdajích, 20 % šetří na nákupu potravin.
Chudoba
Na základě výzkumu rozdělil SCIOM Rusy na tři skupiny:
— prosperující lidé, ti kteří zatím necítí žádné dopady krize;
— bojující lidé, ti kteří si všimli, že je hůře, ale zatím se vypořádají s problémy;
— postižení lidé, ti kteří na sobě pociťují všechny důsledky krize a nemohou se s nimi vypořádat.
V listopadu roku 2014 skupina postižených činila 16 % dospělé populace. Do ledna 2015 se prudce rozrostla na 47 %. V říjnu roku 2015 to bylo již 60 %.
V roce 2013 mělo 9 % populace (12,5 milionů lidí) příjmy nižší než je životní minimum. V roce 2014 to bylo již 14 % (19,8 milionů), a v roce 2016 — 16 % (asi 23 milionů). Důvody tohoto rychlého růstu — vysoká inflace: pokud v roce 2014 bylo životní minium 7 688 rublů, pak o rok později to již bylo 9 662 rublů, kupní síla je ale ve skutečnosti nižší.
Odborníci uvádějí, že základní masu chudých tvoří dospělá zdravá populace. Takový paradox nastal z toho důvodu, že v Rusku je přebujelá práce s nízkým platem. Aby se člověk dostal přes hranici chudoby, musí dostávat plat ve výši 1,5 životního minima, — asi 15 tisíc rublů (5280 korun podle kuzu z 25.3.). Podle statistik má ale přibližně čtvrtina pracujících Rusů plat nižší než je tato částka. Minimální mzda v Rusku — 5 965 rublů (2099 korun podle kurzu z 25.3.), což není 1,5 krát více, ale téměř dvakrát méně než je životní minimum.
Oslabení rublu
Oslabení rublu začalo v roce 2014 po pádu cen ropy a zavedení sankcí. Pokud byl 1. ledna 2014 kurz dolaru 32,66 rublů a euro stálo 45,06 rublů, pak v období od ledna do března roku 2014 rubl oslabil o 14,9 %: dolar se prodával za 37 rublů, a euro za 51 rublů. To byly nejvyšší kurzy od dob krize v roce 2009.
Pád rublu pokračoval a 15. prosince došlo k jeho prudkému propadu: kurzy činily 64,45 a 78,87 rublů za dolar a euro. Tento den v médiích nazvali „černé pondělí“. Další den, v úterý 16. prosince rubl klesl ještě více: kurzy dolaru a eura dosáhly 79 a 98 rublů. Média to nazvala „černé úterý“. Na konci roku 2014 se rubl podle odhadu agentury Bloomberg stal nejhorší měnou roku.
V roce 2015 se kurz držel v rozmezí 50 až 70 rublů za dolar a 53 až 80 rublů za euro. Na začátku roku 2016 rubl opět výrazně oslabil. V lednu 2016 několikrát atakoval minimální hodnoty „černého úterý“.
Nálada
Po připojení Krymu k Rusku a zavedení kontrasankcí se hodnocení Putina podstatně zvýšilo. V srpnu za něj bylo ochotno hlasovat 57 % dotázaných (pokud vyloučíme z celkové sumy nerozhodnuté a ty, co nemají v úmyslu hlasovat, pak to bylo 87 %). Pouze 15 % dotázaných nesouhlasilo s činností Putina. Na otázku „Jestli se stát ubírá správným směrem?“ kladně odpovědělo 64 % respondentů, negativně pouze 22 %.
V říjnu 2015 svůj souhlas Putinovi vyjádřilo již 89,9 % dotázaných, což je jeho rekordní skóre. Takový vzestup byl spojen se zahájením vojenské operace v Sýrii. V lednu roku 2016 důvěřovalo Putinovi cca 85 % respondentů.
Mírný pokles hodnocení prezidenta odborníci spojují se složitou ekonomickou situací. To se nevztahuje konkrétně k prezidentovi, ale ke všem úřadům. 55 % Rusů nevěří, že má vláda plán na záchranu ekonomiky.
Zdroj: LiveJournal 21. 3. 2016
K poslednímu odstavci přidáváme nejnovější informaci z průzkumu Levada centra o poklesu důvěry a oblíbenosti prezidenta Putina u ruské společnosti za poslední měsíc: „Oblíbenost a důvěra prezidenta v průběhu času ve výseku duben 2000 až březen 2016. Z grafu vyplývá nejčastější oblíbenost mezi 75-80 %. Prudký pokles popularity byl zaznamenán v srpnu 2013 (pod 50%). V únoru 2016 dosahovala důvěra v prezidenta k hranici 85 %, a popularita nad 75 %, v březnu byl zaznamenán výrazný pokles obou veličin – důvěra pod 75 %, popularita až k 65 %.„ Celý článek naleznete zde.
