Zatímco dříve bylo slušným zvykem, pokud už někomu nedával život smysl, někde si to v ústraní hodit a neobtěžovat okolí a jen ti největší sobci zdržovali vlaky, dnes je to jinak. Najednou je tu šance něco „v životě dokázat“ a být konečně někdo, o kom se mluví.
Nemohu si pomoci, ale média i my všichni, kteří zprávy o chování těchto trapných ubožáků sdílíme, jim v jejich „hře“ pomáháme.
Psychopati si našli svůj katalyzátor, najednou nejsou ve svých očích zákeřní srabi, jsou to hrdinové z televize, mučedníci, které podobně postižení obdivují a většina nenávidí.
Konečně jsou něčím! Už nejsou blázni, stali se „hrdiny“.
Neměli bychom s nimi hrát jejich hru, měli bychom jim dát najevo, jaké odporné nuly to jsou. Lidé, kteří nestojí za naši pozornost. Hon za senzací i obyčejné „já to říkal“ je šíření jejich „odkazu“.
Ukažme, že se jich nebojíme, sluníčkáři, dobroserové i islamobijci. Každý to vnímá jinak, ale společně bychom jim měli ukázat, že se z nich neposereme! Že se nenecháme rozhádat, rozložit, že se nepožereme mezi sebou v hádkách, kdo má větší pravdu.
Za touhle vlnou stojí frustrace a kazatelé „pravdy“. A i když tihle šmejdi nad šmejdy čtou z koránu, zkuste nevidět kolektivní vinu. Ukažme, že se nebojíme, že se nebojíme mít spojence i mezi lidmi, kterým mnozí ztrácí důvod věřit, protože v tom je naše síla.
…a nějaká exemplárně tvrdá káznice pro pachatele podobných činů by se taky hodila. Jako prvního by tam mohli strčit Breivika!
Čtete nás rádi? Vaší podpory si vážíme. Jestliže si nás přejete podpořit, nominujte naše stránky v anketě Křišťálová lupa. Děkujeme!