V březnu jsme zveřejnili překlad článku Anne Applebaumové, americké novinářky a držitelky Pulitzerovy ceny, „Jsme tři špatná rozhodnutí od konce NATO a EU„. První špatné rozhodnutí, vystoupení Velké Británie z EU, je již zřejmě skutečností. Před druhým rozhodnutím nyní stojí Amerika. Poslední článek Anne Applebaumové, jehož překlad vám přinášíme, je určen především americkým voličům, ale nejen jim.
Trump je hrozba , i když nevyhraje
Sdílejí myšlenky a ideologii, přátele i investory. Překračují hranice, aby se mohli objevit na shromážděních těch druhých. Mají těsné kontakty s Ruskem – často používají ruské dezinformace – a také přátele v dalších autoritářských státech. Opovrhují Západem a hledají cesty, jak podkopat západní instituce. Považují se za revoluční avantgardu, podobnou jako kdysi bývala komunistická Internacionála nebo Kominterna – Sověty podporovaná organizace, která sdružovala komunistické strany v Evropě a ve světě.
Dnes samozřejmě nejsou podporováni Sověty a nejde o komunisty.
Ale toto volné uskupení stran a politiků – rakouští Svobodní, holandská Strana Svobody, britská strana UKIP, maďarská Fidesz, polská strana Právo a spravedlnost, Donald Trump – ze sebe udělalo globální hnutí “antiglobalismu”.
Seznamte se s “Populistickou internacionálou”.
Ať už v “americkém volebním úterý” zvítězí kdokoli, její vliv zůstane.
Jakkoliv je Populistická internacionála často (mnou i dalšími, kdo hledají zkratku) popisována jako představitelé “krajní pravice”, má jen velmi málo do činění s tou “pravicí”, která rostla a prospívala na západě od konce druhé světové války.
Kontinentální evropská křesťanská demokracie vznikla z poválečné touhy vrátit do politiky zpět morálku; Gaulismus vzešel z dlouhé tradice francouzského etatismu a sekularismu, anglosaští konzervativci zas vždy preferovali teorii volného trhu. Většina z nich sdílela Burkeův konzervatismus s malým k: nechuť k radikálním změnám, skepticismus k “pokroku”, víru v důležitost zachování institucí a hodnot. Většina z nich vzešla z konkrétních lokálních a historických tradic. Všichni však sdíleli víru v zastupitelskou demokracii, náboženskou toleranci, západní společenství a integraci.
Naproti tomu strany, které patří k Populistické Internacionále, a média, která ji podporují, nejsou Burkeovská. Nechtějí ani zachovat ani ochránit to, co již existuje. Naopak, chtějí se radikální cestou, násilně, zbavit současných institucí a přivést zpět věci, které existovaly – nebo o nichž si myslí, že existovaly – v minulosti.
Jejich řeč má v různých zemích různou formu, ale jejich revoluční projekty často zahrnují vyhoštění imigrantů, nebo alespoň návrat k “bílé” (nebo k “celoholandské”, “celoněmecké”) společnosti; vzkříšení protekcionismu, odnětí ženských práv nebo práv menšin; konec mezinárodních institucí a spolupráce ve všech směrech.
Obhajují násilí: v roce 2014, Trump řekl, že “musíte se vzbouřit, abychom se mohli vrátit zpět k tomu, jak to kdysi bývalo, do dob, kdy byla Amerika velká.”
Občas tvrdí, že jsou křesťané, ale zrovna tak často jsou nihilisté a cynici. Jejich ideologie, někdy formalizovaná, někdy ne, se staví proti homosexualitě, rasové integraci, náboženské toleranci i lidským právům.
Pro Populistickou Internacionálu jsou tyto cíle důležitější než prosperita, důležitější než ekonomický růst, důležitější než demokracie sama. Stejně jako politické strany, které kdysi tvořily Kominternu, touží i Populistická internacionála zničit stávající instituce – od nezávislých soudů a sdělovacích prostředků po mezinárodní aliance a smlouvy – a ovládnout je.
Tento týden britský deník Daily Mail – noviny, které propagují ideje Populistické internacionály, v podstatě označil tři soudce nejvyššího soudu za “nepřátele lidu”, protože rozhodli, že britský odchod z Evropské unie by měl být schválen britským parlamentem.
Trump je pouze jedním z mnoha politiků – například v Polsku je to Jaroslaw Kaczynski, v Maďarsku Viktor Orban – kdo zahájil útoky na principy jejich vlastní ústavnosti.
Stejně jako jejich předchůdci z Kominterny i strany Populistické internacionály dobře rozumí tomu, že se mnohem více dosáhne vzájemnou podporou.
Německé křesťanské demokraty by ani ve snu nenapadlo, aby vyjadřovali podporu britským konzervativcům. A britští konzervativci, i přesto že mají hodně společného, nikdy nezasahují ve prospěch amerických republikánů. Naproti tomu Nigel Farage, lídr Strany nezávislosti Spojeného království, otevřeně poporuje Trumpa, dokonce se po jedné z odvysílaných debat s Hillary Clintonovou objevil v zákulisí / mezi „spin-doktory”, aby podpořil republikánského kandidáta .
Geert Wilders, nizozemský xenofobní politik, se zas ukázal na Republikánském národním shromáždění, kde místo, aby jen přihlížel, jak by se na holandského křesťanského demokrata slušelo, otevřeně agitoval ve prospěch Trumpa.
Všechny populistické strany a noviny používají narativy pocházející z ruského zpravodajského serveru Sputnik, který slouží jako nekonečný zdroj konspiračních teorií i vyloženě vylhaných zpráv.
Ruský prezident tento týden opakoval falešnou zprávu o imigrantovi v Rakousku, který byl osvobozen v případu znásilnění dítěte – původně zprávu přinesla ruská státní televize (Pervyj kanal – pozn.) – , načež prošla napříč Evropou včetně (opět) Daily Mail.
Vše nasvědčuje tomu, že změny jsou stále rychlejší. Když Trump prohraje, příběh nekončí: jeho kampaň bude bezpochyby dál metastázovat v televizním vysílání a zpravodajských sítích, a bude se dál šířit.
Ale jeho prohra povzbudí protilátky – občanské strany, založené na idejích spíše než na charismatu, nezávislé novináře, demokratické posuny – které se začaly objevovat.
A když Trump zvítězí? Populistická internacionála posílí, nejen v USA, ale po celém světě. Trump bude jejím vůdcem, jeho dcera Ivanka bude jeho dědičkou, liberální demokracie a Západ, jak jej známe, mohou skončit.
Přemýšlejte o tom předtím, než půjdete volit.
Anne Applebaumová
zdroj: The Washington Post 5. 11. 2016
