„Uškrť Prcka!“ zavelel Hroznýš Královský.
Hroznýši sebou trhli. To nečekali. Poustevník se vrhl po Prckovi, ale ten, byť tentokrát sice byl na zemi, ležel přece jen u stromu. Stihl uhnout a vylézt na kokosovou palmu.
“Uškrť ho na stromě!” křičel vzrušeně Hroznýš Královský.
“Ale já na stromě škrtit neumím,” odpověděl Poustevník.
“Počkáme, až sleze?” melancholicky se zajímal jeden z hroznýšů.
“To se načekáte,” na to Prcek. “Jídla je tu dost.”
Hroznýši se začali Prckovi vysmívat, ale ten se na jejich syčení vůbec neohlížel, přitáhnul si trs banánů z vedlejšího stromu a začal je polykat, přičemž banánové slupky házel hroznýšům na záda, což v nich vyvolávalo nervózní záškuby.
Ten úryvek je z geniální bajky ruského spisovatele Fazila Iskandera “Králíci a hroznýši”. A hodně situací z naší (a možná nejen z naší) politické scény z poslední doby vypadá, jako by snad vypadly právě z této knihy.
Ještě na začátku minulého týdne byly osoby a obsazení ve výše uvedeném skeči jasné.
V roli Hroznýše královského naše Poslanecká sněmovna, do role Poustevníka (jak příznačné jméno) povinného konat, byl obsazen Bohuslav Sobotka a Prckem metajícím po svých oponentech se smíchem slupky od banánů Andrej Babiš.
Ke konci týdne se však obraz zcela proměnil. Poustevník (Bohuslav Sobotka), který měl dle scénáře bezmocně ležet na zemi a hledět do korun stromů za unikajícím Prckem (Andrejem Babišem), místo toho nějak sebral velký kokosák a mrskl jej po prchajícím nepříteli. Prcka trefil přímo do čumáku (mají hadi čumák?), ten se s očima vykulenýma zděšením zatím drží listoví kokosové palmy, která se ale pod ním začala povážlivě houpat, a na všechny strany kňourá, že je to nefér hra, kampaň a komplot. Nečekaje tak přesný zásah a obávaje se dalšího, snaží se schovat v jejím vrcholku, nicméně je známo, že kokosová palma mnoho úkrytu neposkytne.
Jako vedlejší, ale velmi cenný efekt úderu kokosem se Poustevníkovi podařilo bacit starého opičáka, houpajícího se na větvi vedlejšího stromu a cedícího směrem k Poustevníkovi a celému shromáždění hroznýšů nenávistné uštěpačné poznámky. Zasažen přesnou ranou udělal v letu ze stromu několik kotrmelců a dopadl těžce na zadek. Teď si drbe naražený bok a se zlobným prskáním se pomalu belhavým krokem poroučí ze scény, přičemž hrozí Poustevníkovi holí. Za ním si to metelí mladý, starci zcela oddaný opičák z nejbližší přízně a nepřetržitě hází po přihlížejících hroznýších malé tvrdé bobky, přidávaje tak smutné scéně na celkové ubohosti. V příštím obraze již nejspíš ani jednoho z této komické dvojice nepotkáme.
A jak to bude dál s Prckem? A podaří se Poustevníkovi znovu sjednotit hroznýše?
Je možné, že se Prcek Andrej přece jen ve vrcholku kokosové palmy udrží a vesele bude dál metat dolů po hroznýších kdovíco. Ale je taky dost dobře možné, že kokosů začne lítat víc a nejen od Poustevníka, že vrcholek kokosové palmy ten nápor neustojí a skrývající se had poletí po hlavě dolů.
Z toho je jasné, že jak to nakonec dopadne už nezáleží jen na Poustevníkovi.
A já budu dál s napětím sledovat další vývoj a učit se od opravdových mistrů politiky – králíků a hroznýšů.
