Kanónenfutr, z německého slova Kanonenfutter – potrava pro děla, je pojem vojenského slangu pro vojáky, určené pro bojové úkoly, jež z velkou pravděpodobností povedou k jejich smrti.
Přinášíme překlad textu publicisty Andreje Kolesnikova, který vyšel 19. 3. 2019 na serveru newtimes. Pro bližší kontext doporučujeme komentář Alexandra Mitrofanova „Scénáře Putinova tranzitu moci a trend militarizace„.
Andrej Kolesnikov: Potrava pro zbraně od Patruševa. Voličský plankton od Vasiljevové
Rusko, jak je známo z nápisů na vagonech moskevského metra, je země “mířící do budoucnosti.” Podle novinek z minulého týdne je budoucnost spatřována odpovědnými osobami současného politického režimu přibližně takto: nejprve jsou děti nahnány do různých typů vojenské vlastenecké výchovy, poté, co se z nich stanou vojensky a vlastenecky naladěné osoby ve věku vhodném pro odvod do armády, se projevují jako způsobilé hlasovat pro všechno, co spadne z vrchu. Masová příprava potravy pro zbraně, která se nepatrným mávnutím ruky mění na voličský plankton. A zdá se, že je to jediný srozumitelný plán rozvoje Ruska známý k dnešnímu dni.
Matka a dítě
Vrchnost se strachuje o svou budoucnost, tak se začala blíže zajímat o mateřství a dětství. Generálové, kteří vozí po celé zemi ve zvláštním konvoji vozidla používaná sebevražednými atentátníky a další příklady vojenské techniky, zkonfiskované bůh ví kým v Sýrii, shromažďují velké posluchačstvo z řad dětí a matkám radí rodit více zdravých ratolestí. Armáda na ně čeká, potravy pro zbraně je velký nedostatek – vždyť se chystáme bojovat. A vrchní velitel zařídí po jaderném útoku ráj s nebeskými pannami. Takže slibují, že smrt i život budou co nejšťastnější.
Zmocněnkyně pro práva dítěte, paní Kuzněcovová, se stará o to samé – krajským dětským ombudsmanům nakázali hledat budoucí rekruty v dětských domovech. Děti šťastně zachráněné před osvojením potenciálními americkými rodiči díky “zákonu Dimy Jakovleva” (zákon zakazující adopci ruských sirotků americkými občany – pozn. překl.), dojdou štěstí nejdříve v “Junarmii” a potom, najednou, v opravdových ozbrojených silách. Kde budou pochodovat do koupelny v šiku a s písní na rtech, a stejně tak i do volebních místností. Pokud urbanizovaní moderní rodiče ukryjí svá rozmazlená dítka před vojenskou službou, pak děti z dětských domovů nebude mít kdo ochránit. Je jim určená přímá cesta do těch míst, které jako cíl vlasteneckého elánu nahradí Sýrii v Rusku mířícím do budoucna.
Nedávná schůzka vedení výboru pro obranu Rady federace, bývalého vrchního velitele ruských VKS (vzdušně-kosmických sil – pozn. překl.) Viktora Bondareva s hlavou Ministerstva školství Olgou Vasiljevovou nebyla o nic méně produktivní. Jednalo se o znovuzavedení hodin vojenské přípravy do škol. Pravoslaví ve školách je jim málo: tohle pravoslaví, jak nás učí otec Čaplin (Vsevolod Anatoljevič Čaplin je ruský pravoslavný duchovní a ideolog konzervativního směru křesťanství – pozn. překl.), musí existovat prostřednictvím pěstí, tj. ozbrojeno automatem Kalašnikova.
“Proč ve škole zrušili vojenskou výchovu?” rozčiloval se senátor. “Chápete, že pacifista nikdy nebude bránit vlast, verši nebo štětcem ji nikdy nikdo neubránil a ani neubrání. Tím spíše v našich podmínkách, když se kolem dějí takové věci.”
Předpokládejme tedy, že ještě v sovětské armádě bránili vlast štětečkem s velkou radostí, a to ani nemluvíme o lopatě a umění kopat příkopy. Hlavní otázka spočívá v jiné věci – a před kým bránit? Světová jaderná hrozba zatím pochází převážně od našich hranic. Na útok na nás nikdo ani nepomyslí. Tato psychologická situace se dá popsat řádky Pasternaka “S kým proběhly jeho války? Se sebou samým, se sebou samým”, a ještě lépe písní Borise Grebenščikova z roku 1987 “Vlak v ohni”. Tam je vše řečeno prorocky o dnešních generálech a ombudsmanech: “Podle nových informací rozvědky jsme bojovali sami se sebou.”
Když Putin mluvil o “prolomení” do budoucnosti, podle všeho měl na mysli takový blaho přinášející obraz (jiné informace nejsou). Ti, kteří nebudou sloužit v armádě, se podle Hermana Grefa (ruský politik a podnikatel – pozn. překl.) stanou technokraty – když jedni plní role dřevěných vojáků z “Urfina Džuse”(dílo Alexandra Volkova – pozn. překl.), druzí začnou pracovat jako roboti.
POJEDEME NA TÁBOR!
Ale nejlepší hlášku ze všech pronesl šéf Rady bezpečnosti a otec ministra zemědělství Nikolaj Patrušev. Oznámil, že “na Ministerstvu vnitra Ruska byla aktivována činnost pracovní skupiny pro tvorbu doplňujících opatření pro varování, zastavení a odhalení zločinů, svázaných s manipulací přiznání mladistvých skrze sociální sítě.” A v rámci této práce bude policie v roce 2019 napravovat v táborech vojensko-vlasteneckého směru mladistvé se sklony k páchání přestupků.
Co jsou ty tábory zač? Nápravné pracovní tábory všichni znají. Léčebně-pracovní tábory také, i když ty byly zrušeny v odvážných devadesátkách. A právní status táborů vojensko-vlasteneckých rozhodně není znám. Stejně jako právní status “těch, kteří mají sklony k páchání přestupků” (objektivní obvinění ze zločinu myšlenkou se u nás ještě neuplatňuje, i když všechny předpoklady tu už jsou). A právní mechanismus nápravy v podobném druhu divného zařízení je také nejasný.
Trend je srozumitelný: část dětského obyvatelstva, nejlépe všechny děti putinovského Ruska, by se měla nacházet v novém GULAGu – vojensko-vlasteneckých táborech. Někdo prostřednictvím “Junarmie”, někdo prostřednictvím systému Patruševa. Tam z nich udělají opravdové vojáky a promění je ve věrně oddané voliče. Učitel vojenské výchovy a učitel pravopisu dokončí formování harmonicky rozvitého vojáka a voliče z řad dětí, které se nedostaly do vojensky-vlasteneckého “archipelagu good luck”.
Když Putin mluvil o “prolomení” do budoucnosti, podle všeho měl na mysli takový blaho přinášející obraz (jiné informace nejsou). Ti, kteří nebudou sloužit v armádě, se podle Hermana Grefa stanou technokraty – když jedni plní role dřevěných vojáků z “Urfina Džuse”, druzí začnou pracovat jako roboti.
Antiutopie. Rusko. 21. století.Všechno, jako u Grebenščikova: “Lidé, střílející do našich otců, si připravují plány na naše děti.”
Zdroj: newtimes.ru 19. 3. 2019
