Seděl jsem a na vzdálenost stovek kilometrů sledoval umírající lidi, plápolající ohně, slyšel dunivé zvuky výbuchů, viděl obyčejné lidi, jak bojují za svobodu. To všechno uprostřed hlavního města demokratické země.
Probíhalo hlasování o vyslovení důvěry naší vlády. Pozdní večer. Tehdejší nastupující ministr zahraničí Lubomír Zaorálek přišel za námi novináři do tiskového centra Sněmovny. Natočil jsem notebook – nevěřícně koukal na záběry z Kyjeva. Nechápal, co se na Majdanu děje.
Pak si sedl do křesla opodál a začal dlouze telefonovat. Tu noc na 19. února 2014 zemřelo 25 lidí – na obou stranách. Více zde.
Začalo tím období, během kterého bývalý ukrajinský prezident uprchl do Ruska. Více zde.
Během kterého Rusko provedlo okupaci území cizího státu – tedy anexe Krymu. Více zde.
Proběhly dodávky ruské vojenské techniky bojovníkům na východě Ukrajiny. Více zde.
A z ruského území dopraveným systémem BUK bylo sestřeleno dopravní civilní letadlo. Více zde.
Během války zemřelo už více než 10,225 lidí. Více zde.
Rozběhla se nelítostná informační válka, jejíž následky pociťuje jedna země po druhé.
Ale válku nejvíc pociťují lidé přímo na východě Ukrajiny, kterým už je ale vlastně jedno, jaká strana střílí. Byli jsme tam: více zde.
A teď hádejte, kolik českých stran má ve svém volebním programu detailně rozpracovaný postup směrem k této zemi. Kolik stran chce pokračovat v sankcích. Kolik stran chce provést nějaké kroky, které by měly snížit počty Ruskem akreditovaných “diplomatických” pracovníků, jejichž počet je u nás rekordní.
V AMO se na tyhle všechny otázky ptali. Závěr je…smutný.
A k vidění tady (soubor PDF).