Přinášíme překlad rozhovoru s politologem Valerijem Solovejem. Rozhovor týkající se snahy státní moci omezit svobodu ruského internetu v průběhu příštích několika let byl zveřejněn koncem v září na serveru mbk.ru. Od října je server mbk.ru státními úřady blokován.
Je to pokus zastavit historii. Politolog Valerij Solovej o perspektivě vypnutí internetu v Rusku v roce 2019
V nedávném interview pro server MBK uvedl politolog Valerij Solovej, že podle jeho informací plánuje vláda na konci roku 2019 odpojit ruský internet od světa. Ve světový den internetu jsme se rozhodli požádat tohoto odborníka o rozhovor na toto téma.
Povězte nám, prosím, o možnosti odpojení internetu v Rusku, na kterou jste upozornil.
Nebudu mluvit o technických aspektech této situace, to není moje téma. Mě zajímá principiální úhel pohledu – internet jako politický instrument a vztah k němu, diktovaný politikou. O tom chci mluvit.
Myšlenky tohoto typu se objevily nejpozději v roce 2012 v souvislosti s protesty v Rusku, “lotosovou revolucí” v Egyptě a událostmi v Tunisu. Ve všech těchto občanských nepokojích hrály velkou roli sociální sítě. A tak bylo rozhodnuto, že je třeba najít způsob, jak je ovládat. Zpočátku byla snaha ovlivnit jejich obsah – infiltrovat do nich vlivové agenty, vytvořit trolí farmy a podobně. Jenže, jak je vidět, tyto scénáře nezafungovaly v plné míře. Můžete se sice pokusit ovlivnit agendu, ale nemůžete ji zničit. Vznikne silná, alternativní, opoziční kontra-agenda. A tak začali přemýšlet o technologických metodách regulace. Obecně jde o dvě metody: odříznutí komunikačních kanálů ruského internetu od západu a v kritické situaci úplné vypnutí internetu.
Pokusíme se ty způsoby oddělit. V prvním případě bude síť, zapojení počítačů, zachována?
Ano, každou variantu podrobně vysvětlím.
V první variantě jde o odpojení RuNetu od globálního internetu. Ideou je vytvoření firewallu podobnému čínskému, který filtruje datové proudy přicházející zvenčí do Číny, a zároveň existuje interní filtrování, silná vnitřní cenzura.. Navíc není vyloučeno, že v určité situaci by bylo možné úplně izolovat celý RuNet.
Druhou variantou je prostě internet vypnout. K tomu není třeba žádných extra schopností. Čas od času to v Rusku na některých územích zkoušejí. Například poslední případ – před několika dny vypnuli internet v Ingušsku v hlavním městě Magas a ve městě Nazran v souvislosti s protesty, a v celé republice pak byly zaznamenány problémy s internetem. Navíc, cvičení, která simulují vypnutí RuNetu, se konala naposled v roce 2015. Mluvil jsem s lidmi, kteří s tím měli něco společného. Ti mi řekli, že lze vypnout 99 % (dokonce více) všech komunikačních kanálů mezi RuNetem a vnějším internetem, globálním webem, ale i kdyby zůstalo jen jedno procento, pořád je to dost na to, aby se celý RuNet v průběhu několika hodin naplnil nežádoucím obsahem. Samozřejmě jim nejde o pornografii, ale o informace, které považují za potenciálně nebezpečné. Takže bylo rozhodnuto vypracovat technické řešení v tomto duchu – do roku 2020-21 zajistit možnost 100 % vypnutí internetu. Což znamená, že do roku 2021 by mělo být na tuto variantu vše připraveno.
Vedlejší variantou je zakázat některé sociální sítě. V našem případě jde o Twitter a Facebook, protože se z hlediska politického vlivu jeví jako nejvíce nebezpečné. Roskomnadzor již pro to připravuje půdu, včetně příslušné legislativy.
Nevyžádá si úplné či částečné odpojení internetu nové protesty? Jaké jsou zkušenosti z jiných zemí, třeba z Egyptu?
V Egyptě byl internet odpojen po dobu pěti dnů, důsledky byly následující: prudce se zvýšila pouliční mobilizace. Nikoliv však proto, že by lidé protestovali proti jeho odpojení, do ulic vyšli jednoduše proto, že chtěli vědět, co se děje. Národně-kulturní rys Egypta, charakteristický pro arabskou civilizaci, je existence mnoha kaváren, které slouží jako komunikační platformy. Zde se lidé shromažďují a získávají informace. Nedostupnost sociálních sítí tedy nebyla tak kritická, nicméně stejně zvýšila mobilizaci. Kromě toho, jak ukazuje řada nedávných studií, sociální sítě hrají z hlediska vládnoucích elit velmi důležitou a užitečnou roli. Protože odstraňují stres. Když můžete napsat všechno, co si myslíte o Putinovi, o “zatracených estébácích”, o gubernátorovi na sociálních sítích, vypustíte páru. Je to úleva.
Z tohoto úhlu pohledu je blokování sociálních sítí, speciálně těch nejpopulárnějších, kontraproduktivní. Ale my už víme, že v kritických situacích se státní moc chová nelogicky. Nebude se řídit strategickými kalkulacemi či znalostmi z oblasti sociální psychologie. Zapracují jednoduché instinkty. Když se nám zdá, že sociální sítě nepracují pro nás, vypneme je a v případě potřeby zablokujeme internet a omezíme mobilní komunikaci a hotovo.
Kdy se to může stát? Mluvil jste o tom, že po technické stránce bude vše vyřešené v roce 2021, ale vypnout by jej šlo už v roce 2019.
Všimněte si prosím, že kdykoliv o tom hovořím, snažím se být přesný. Takže říkám, že se “pokusí jej vypnout”. Neříkám, že se to podaří. A teď k načasování – jakákoliv předpověď je jen vyjádření pravděpodobnosti. Ano, existuje předpoklad, že technické připravenosti k odpojení RuNetu od globální sítě bude dosaženo do roku 2021. Mé zdroje říkají, že se možná přistoupí k nějakým krokům dříve, už v závěru roku 2019. To bude dáno potenciální dynamikou protestních nálad. Sociální a politická rizika totiž po oznámení důchodové reformy významně vzrostla, takže lze očekávat nárůst sociálně-politického napětí.
Nakolik se tato očekávání naplní, to nevím. Ale připadají mi věrohodná. Od mých zdrojů jsem už dříve slyšel prognózy, které se ukázaly jako pravdivé. Například v září 2011 mi tyto zdroje uvedly, že očekávají vážné politické problémy. Nemýlily se. Vycházely právě z posuzování nálad ve společnosti a jejich možného vývoje.
Co ale budou dělat všechny organizace, které jsou zapojeny do budování “digitální ekonomiky”, když jim vypnou internet? Například takové ministerstvo pro digitální rozvoj, komunikaci a sdělovací prostředky?
V okamžiku, kdy se rozhodování ujmou bezpečnostní složky – a v situacích, kdy se očekává nárůst ohrožení národní bezpečnosti, se práva na rozhodování přenesou právě na ně – jim to bude absolutně jedno. Řeknou: “Je to nutné”. Mluvili o tom, že by v zásadě mohli zablokovat Telegram (komunikační síť, pozn.), ale to by museli zablokovat půlku RuNetu, což zatím nechtěli. Proč taky? Situace ještě nenazrála. Ale pokud se rozhodnou, že nastal ten pravý den “D”, bez lítosti vypnou všechno.
Mimochodem, když jste zmínil tu kauzu s Telegramem. Co myslíte, o co šlo?
Tento případ mi připadá typický. Je učiněn pokus zablokovat messengerovou službu a přitom se zjistí, že technické možnosti pro takový zásah jsou nedostatečné, zatímco možnosti, jak blokování obcházet, jsou dostatečné. Zájem o Telegram roste, protože to z pohledu běžných lidí, dokonce i těch, které politika nezajímá a nemají žádná tajemství, znamená, že pokud se tato služba nelíbí státní moci, je nejspíš spolehlivá na přísun informací. A počet uživatelů roste. Pokusy o blokování navíc nemají vliv na tržní hodnotu společnosti Pavla Durova a nezpůsobují mu žádné zvláštní problémy, zato mu dělají obrovskou reklamu. A vyvolávají nespokojenost se státní mocí.
Oprávněnou nespokojenost. Kdosi v Evropě jednou řekl, že státní moc může samozřejmě dělat cokoliv, ale neměla by lézt svým občanům do pošty a do postele. Lidé považují sociální sítě za svůj soukromý prostor a jsou extrémně citliví na útoky na ně.
V čem je ještě případ s Telegramem typický – vzpomeňte si na pokus o uspořádání jakéhosi druhu protestu s papírovými vlaštovkami (narážka na logo Telegramu – pozn. překl.). Státní moc by to mělo donutit k zamyšlení, jestli stojí zato podnikat riskantní kroky plné obrovských nákladů. Protože z jejího pohledu není nic strašnějšího než, že se pokusí něco udělat a ono se to nepodaří. Pak se stane předmětem posměchu. A v případu Telegram jsme právě viděli oba tyto efekty.
Proto si myslím, že se pokusí nějak omezit internet, jen pokud se situace stane napjatou a budou hrozit masové protesty. S největší pravděpodobností, o tom jsem přesvědčen, to ale nebude fungovat. Protože technické prostředky pro obcházení bloků a další alternativy se prostě vyvíjejí rychleji než schopnost dostat je pod kontrolu. Potom nezbyde nic jiného, než zcela vypnout internet v celé zemi. Pak lidé, dokonce i ti, kteří nemají zájem o politiky (což je drtivá většina obyvatel, včetně mladých lidí), nevyhnutelně vyrazí do ulic. Dokonce ani ne kvůli protestu. Prostě je začne zajímat, co se děje. Někteří zažijí něco jako abstinenční příznaky, protože sociální sítě a internet jsou návykové. Tohle vše naznačuje, že by šlo o velice riskantní krok. Ale mám pocit, že za určitých podmínek bude přesto přijat.
Znamená to tedy, že “strana blokování” a “strana rozvoje digitální ekonomiky” existují a pracují paralelně?
Ano. A není se čemu divit. Existuje instituce, zodpovědná za ekonomiku, jde o malou skupinu ve vládě, “pozůstatky” systémového liberalismu. A pak je zde druhá skupina, která zodpovídá za národní bezpečnost. V dané situaci má navrch jedna nebo druhá skupina. A protože převládá přesvědčení, že se Rusko nachází ve stavu ekonomické války a politické konfrontace se Západem, vítězí logika obléhané pevnosti. A můžete si vytvářet projekty, jaké chcete, třeba “digitální ekonomiku”, cokoliv, ovšem v okamžiku, kdy zazní fráze “zájmy národní bezpečnosti”, přichází nepřítel, tudíž se projekty odkládají.
Ti lidé u moci, kteří jsou schopni nejlépe odhadnout budoucnost, cyničtí, ale s velmi střízlivým odhadem dynamiky vývoje, očekávají, že všechno další dění bude nadále určovat právě logika obléhané pevnosti. Zároveň ale tito lidé vědí, že země má jen velmi málo zdrojů. Není to Sovětský svaz. Podle jejich slov je země v téhle situaci: pokud nebudeme dělat hlouposti, prostředky nám vydrží ještě pět-šest let. Jenže hlouposti se budou dělat neustále a jejich objem se ještě zvýší. S největší pravděpodobností bude ten termín mnohem kratší.
Znovu se vrátím k historii kolem Telegramu – kde je podle mého mínění jasně vidět kolize logiky. Rozhodnutí o blokování Telegramu učinily bezpečnostní složky. Myslím, že částečně i proto, aby si ověřily vlastní technické schopnosti. Odborníci uvedli, že jsou připraveni. Ti, kteří rozhodovali, byli přesvědčeni o tom, že technicky to možné je. Tak udeřili. Velmi rychle se ukázalo, že očekávání ohledně technických schopností byla přehnaná. Všichni ti, kteří jsou nějak spojeni s ekonomickou klakou, nereagovali hned, toho si všimněte . Několik dní čekali, a když viděli, že se nic neděje, teprve pak se ozvali. Samozřejmě apelovali na předsedu vlády a ten byl nucen obrátit se na prezidenta. Uplynulo ještě dalších několik dní, kdy se situace nijak neřešila. Mohly by bezpečnostní složky dál pokračovat v konání? Mohly. Mohly by, jak samy říkají, shodit půlku RuNetu. V takové situaci by nejspíše dosáhly svého. Ale jak dlouho by vše zůstalo ochromeno? Navíc, přece není deklarován válečný stav. Telegram je sice nepříjemný cíl, ale není zas tak důležitý. Proto se rozhodly pro tuto chvíli se stáhnout. A pokud vím, taky se rozhodly na příště se mnohem lépe připravit.
Co myslíte, může fungovat izolovaná síť uvnitř země?
Myslím, že je to prakticky nemožné, ale touhle otázkou se nikdo nezabývá. Bylo učiněno zadání. Ti, kteří ho dostali, zasalutovali a řekli, že je třeba udělat to a to, a že na to bude potřeba tolik a tolik peněz. A co se bude dít dál – jestli počítáte s tím, že je pro Rusko charakteristické zabývat se dlouhodobým strategickým plánování s posouzením následků konání, jste na velkém omylu. Nejvtipnější věc na tom celém je, že si nikdo nemyslí, že se to někdy zrealizuje. To znamená, že oni dostanou úkol a provádějí jej, přičemž ale vychází z toho, že ve skutečnosti se nikdo nebude pokoušet jej realizovat.
Ale jestli tomu nikdo nevěří, proč tedy vynakládat peníze a energii na přípravu?
Proč utrácet peníze je pochopitelné. Tak tyto organizace obvykle ospravedlňují svou existenci. Musíte neustále mluvit o ohrožení bezpečnosti státu, to znamená, že je musíte neustále odhalovat. A zadruhé, je třeba proti nim neustále bojovat. Je to produkce v zájmu produkce. Řekněme, že na zasedání rady FSB zazní, že se nás Západ snaží ovlivňovat a posílá k nám špiony, přitom se ale u nás snížil počet jejich odhalení – a pak v průběhu nejbližších pár měsíců s překvapením zjistíte, že je zatýkáno více “špionů” nebo lidí podezřelých ze špionáže. To je sovětský systém v jeho grotesktní podobě. V polovině osmdesátých let v SSSR bylo to, co jsem viděl na vlastní oči, v porovnání se současnou vládou vrchol racionality.
Představme si, že jsme v roce 2020. Politické napětí vzrůstá. Co myslíte, co bude dělat státní moc, aby “ochránila naši národní svébytnost v boji proti vměšování Západu” kromě vypnutí internetu?
To mi přijde jako jasná věc. Nicméně je obtížné vymyslet ještě očividnější způsob, jak vzdorovat celému globálnímu technologickému a kulturnímu vývoji. Toto je pokus zastavit Dějiny, a to doslova. Myšlenka, která ve mě svým velkolepým idiotismem vzbuzuje až obdiv. Prostě to uděláme takhle – jen tak si zastavíme chod dějin v jedné zemi navzdory celému ostatnímu světu.
Zdroj: kopie původního textu z mbk.ru byla 1. 10. 2018 uložena na zen.yandex.ru
