Přinášíme překlad textu, který vyšel v únoru 2016 na serveru mediazona.
Fingované vraždy
Minulý týden (únor 2016, pozn.) zveřejnila tulská média informaci o zmizení majitele obchodního řetězce “Spar-Centrální region” Antona Belobragina. Jeho vůz – podle některých zdrojů proděravěný projektily – byl nalezen v příkopu u vesnice Kosaja gora. Příští den bylo zahájeno vyšetřování únosu podnikatele a v pátek vyšlo najevo, že údajný trestný čin byl policií narafičen. Díky předstírané operaci se orgánům činným v trestním řízení podařilo dopadnout skutečné podezřelé z přípravy vraždy podnikatele Belobragina. Připomeňme si další případy, kdy inscenace trestného činu, včetně falešné krve, zachránila životy potenciálních obětí najatých vrahů.
V dubnu 2015 zmizel po městské akci Z starosta Joškar-Oly Pavel Plotnikov . Zmizení starosty ohlásila na policii jeho žena. Do hledání starosty se dle informací Ministerstva vnitra zapojil praktický celý policejní sbor Joškar-Oly. Na všechny útvary policie v kraji byl rozeslán oběžník s popisem pohřešovaného, na pátrání po něm se podílely všechny posádky hlídkové i inspekční služby, dopravní policie i soukromé bezpečnostní agentury.
Během následujících dvou dnů však vyšlo najevo, že starosta se nikam neztratil a jeho “zmizení” bylo zinscenováno samotnou policií. Dle Ministerstva vnitra Marijské republiky “příslušníci federální služeb provedli opatření k zabránění plánované vraždy starosty a jeho rodiny.”
“Aby se zabránilo úniku informací, nebyla média tiskovým oddělením starosty nijak informována,” doplnily později úřady. Starosta poděkoval orgánům činným v trestním řízení. O devět měsíců později však jeho kariéra skončila. Kvůli zapojení do korupčního případu byl Plotnikov zatčen.
V médiích také silně zarezonovala zpráva šéfa rostovské policie o vraždě místního podnikatele Armaise Džomardjana, která se pak ukázala jako falešná. Později Ministerstvo vnitra informovalo o tom, že v létě roku 2013 obdržely orgány zprávu, že dva rostovští obyvatelé připravují na podnikatele útok. Operativci v utajení předstírali roli nájemných vrahů, a inkasovali od “zákazníků” 200 000 rublů jako zálohu, a pak připravili “důkazy” dokonaného masakru: vnitřek vozu zamýšlené oběti polili krví, kterou získali v masokombinátu, napodobili stopy táhnutí těla k rybníku a kolem místa údajného činu rozsypali nábojnice. Tiskové oddělení Ministerstva vnitra pak vydalo zprávu o tom, že patrně došlo k vraždě podnikatele, a ta se pak šířila místními i celostátními médii. Objednatelům vraždy stačilo vidět zprávy, důkaz v podobě mrtvého těla oběti ani nepožadovali. Byli chyceni při činu (předávání doplatku za údajně dokonanou vraždu) a zatčeni. Při domovní prohlídce byla zajištěna pistole Makarov s ostrou municí, granát RGD-5 a falešný služební průkazi na jméno příslušníka Vyšetřovacího výboru Ruské federace. O rok později se podnikatel Džormardjan stal znovu obětí pokusu o vraždu, tentokrát tomu policie nedokázala zabránit. Podnikatel utrpěl nejméně deset střelných zranění, nicméně přežil.
Smrti rukou vraha se v roce 2009 podařilo uniknout také rektorce peterburské Státní polární akademie Kermeni Basangovové. 21. dubna, v předvečer velikonočních svátků, oznámila televize, že v bezprostřední blízkosti budovy akademie byla zabita vedoucí tohoto školního zařízení – útočník jí zasadil několik bodných ran nožem (pro větší věrohodnost měla Basangovová na krku připevněný váček s červenou barvou), v důsledku čehož napadená žena (ukázalo se, že také těhotná) později zemřela v nemocnici. Hned druhý den byli pro podezření z organizování vraždy na objednávku zatčeni první prorektor akademie Vladimir Lukin, vedoucí inženýrsko-dopravního oddělení akademie Vladimir Lark a jeho syn Michael. Vyšetřování ukázalo, že motivem činu byly mocenský boj ve vzdělávací instituci. “Kristus vstal z mrtvých a já také,” komentovala incident později šéfka akademie. Ve funkci rektorky zůstala Basangovová ještě pět let, poté byla propuštěna. Semdesátiletý bývalý prorektor Lukin byl dva a půl roku po inscenovaném pokusu o vraždu soudem osvobozen.
Před téměř šestnácti lety zinscenovala moskevská policie smrt významné figury místní galerky z Krasnojarsku Vilora Struganova, známějšího pod přezdívkou Paša-Cvetomuzika. Novináři zachytili na kameru, jak byla z vchodu domu na Kutuzovské třídě vynesena dvě těla. Jedno z nich patřilo, dle ujištění policie, údajně zabitému Struganovi. Podle vyšetřovatelů si vraždu objednal podnikatel Anatolij Bykov, se kterým Struganov od poloviny 90. let v Krasnojarsku pracoval. V roce 2002 byl Bykov shledán vinným z přípravy nájemné vraždy, ale nakonec byl odsouzen jen k podmíněnému trestu. Paša-Cvetomuzika dostal o dva roky později trest devět let vězení za terorismus a pokus o vraždu. Později mu byl trest na žádost prokuratury Nejvyšším soudem prodloužen na deset let.
V roce 2010 si ze žárlivosti na svou bývalou manželku obyvatel Kazaně objednal vraždu jejího nového manžela. Pachatalé trestného činu předložili svému zákazníkovi fotoreportáž, podle které byl muž unesen a zabit. Muž pak na ně přepsal své auto a věnoval jim dvě láhve koňaku. Podle sdělení policejních orgánů byl do předstírané vraždy zapojen profesionální herec – muž měl na těle velmi věrohodně nakreslenou stopu střelné rány a poté ho v pozici oběti vyfotografovali v jámě vykopané v lese. Organizátor vraždy byl zadržen a poté zatčen.
K čtyřem rokům vězení nepodmíněně byla v roce 2012 odsouzena obyvatelka Galiča z Kostromské oblasti. Poté, co zjistila, že její muž odjel na dovolenou se svou milenkou, najala zabijáky, aby objednanou vraždu maskovali jako nehodu, až se muž bude vracet domů z dovolené. Když viděla fotky údajně zemřelého manžela, vyplatila najatým vrahům peníze, 55 tisíc rublů, poté byla zatčena policií.
V roce 2011 Ministerstvo vnitra připustilo, že rostoucí počet nájemních vražd, v nichž jako zákazník a oběť figurují příbuzní, vyvolává mezi orgány činnými v trestním řízení obavy.
Muž odsouzený za vraždu vlastní matky, 27 letý Dmitrij Jevtodij, chtěl v dědictví získat dva byty v Peterburgu, a tak si přímo v trestné kolonii objednal vraždu své sestry, jejího muže a jejich dvouletého dítěte. Jevtodij se domluvil se spoluvězněm, kterému právě končil výkon trestu, a slíbil mu 25 000 dolarů za vraždu příbuzných. Policisté, kteří se o chystaném zločinu dozvěděli, simulovali jeho provedení – ve vysílání programu “Tísňové volání” hlásili, že nákladní automobil bez čísel narazil do rodinného vozu a zmizel neznámým směrem. Řidič a ostatní cestující údajně zemřeli na místě. Jak později objasnil velitel operace – policisté se obrátili s žádostí o pomoc na televizi. Příběh byl zkonstruován z archivních videokazet, nacházejících se v redakci “Pátého kanálu.”
Žena z Jakutska doufala, že po vraždě svého nevlastního otce bude moc prodat jeho byt a zaplatit dluhy z půjčky. Nájemný vrah jí za 40 tisíc rublů slíbil, že jejího otčíma zabije. Policisté zorganizovali inscenovanou vraždu, při které byl důchodce tajně odveden z domu. V roce 2013 byla jeho nevlastní dcera odsouzena k pěti letům vězení.
Touha po penězích přivedla 56 letého muže v obci Varvarovka v Amurské oblasti k tomu, aby se obrátil na nájemného vraha, který byl ve skutečnosti policista, s žádostí o vraždu své ženy a nevlastního dítěte. Předčinem měl vrah donutit ženu a jejího syna, aby přepsali své tři nemovitosti na objednatele vraždy. Za provedenou práci slíbil Amurčan nájemnému vrahovi 20 tisíc rublů a dalších 500 tisíc rublů poté, co prodá jeden z bytů. Když byl objednatel vraždy zatčen, žena se s ním rozvedla a sám byl odsouzen k pěti letům v trestní kolonii se zvýšenou ostrahou.
Půl roku žena ze Zimy v irkutském regionu hledala nájemného vraha, který by zabil jejího manžela, až se o tom dozvěděla policie. Policisté položili muže na sníh a polili ho červenou barvou. Když si zákaznice prohlédla fotografii “těla” pořízenou na mobilu, vyplatila údajnému vrahovi slíbenou sumu pět tisíc rublů.
Zdroj: zona.media 15. 2. 2016
