V Permu byl vynesen, v regionální praxi poprvé, rozsudek za trestný čin rehabilitace nacismu: místní obyvatel Vladimir Luzgin byl odsouzen k peněžitému trestu 200 tisíc rublů za repost článku “15 faktů o banderovcích, aneb O čem vědomě Kreml mlčí” v síti “VKontakte”. Soud dospěl k názoru, že článek obsahuje úmyslné lži o společném napadení Polska Sovětským svazem a Německem 1. září 1939 a o rozpoutání 2. světové války těmito státy. Tato tvrzení, jak rozhodl soud, protiřečí faktům uvedeným v rozsudku Norimberského tribunálu.
Permský krajský soud poprvé v regionální praxi vynesl rozsudek za trestný čin rehabilitace nacismu (par. 1, kap. 354.1 TK RF). Obyvatel Permu Vladimir Luzgin byl uznán vinným za veřejné popírání faktů stanovených rozsudkem Mezinárodního vojenského tribunálu pro potrestání hlavních válečných zločinců ze zemí evropské části Osy a v šíření vědomě lživých tvrzení o činnosti SSSR v letech 2. světové války. Podstatu trestného činu vyšetřovatelé spatřili v repostu článku “15 faktů o banderovcích, aneb O čem Kreml mlčí”. Vladimír Luzgin článek umístil na své osobní stránce sítě “VKontakte” 24. prosince 2014. Od té doby si jej stihlo prohlédnout 20(!) lidí. Podle vyšetřovatelů i soudu materiál obsahuje”vědomě lživá tvrzení o činnosti Sovětského svazu”, konkrétně větu, že ”komunisté a Německo společně napadli Polsko a začali tak 2. světovou válku, t.j. komunisti a nacismus jasně spolupracovali”. Tato tvrzení protiřečí faktům stanoveným Norimberským tribunálem.
Vladimir Luzgin nejprve svou vinu přiznal, ale pak svůj postoj změnil. Nepopíral, že článek nasdílel na své stránce v sociální síti, ale poukázal na to, že text rozsudku Mezinárodního tribunálu v Norimberku nezná a že v materiálu zmiňované komunisty ze Sovětského svazu neztotožnil. Jak z textu rozsudku vyplývá, obviněnému kladli otázky z dějin 2. světové války, konkrétně jejího začátku. V odpovědi obviněný vysvětlil, že se ve škole při hodinách dějepisu dozvěděl, že 1. září 1939 fašistické Německo napadlo Polsko a do východní části Polska vstoupily sovětská vojska.
Jako svědek obžaloby vypovídal děkan historické fakulty Permské státní humanitně – pedagogické univerzity Alexandr Vertinskij. Ten uvedl, že materiál obsahuje vědomě lživé údaje o činnosti SSSR během 2. světové války a obsahuje “výroky neodpovídající postoji uznanému na mezinárodní úrovni”. V rámci vyšetřování byl vyslechnut i otec Vladimira Luzgina, který mezi jiné uvedl, že jeho syn kritizoval politiku Ruska vůči Ukrajině.
Obhajoba Vladimira Luzgina předložila zprávu experta, v níž se uvádí, že Luzgin neměl v úmyslu šířit “lživé informace o SSSR”, vzhledem k tomu, že článek nepojednával o SSSR, ale o činnosti Stepana Bandery a komunistů. Obhajoba také podtrhla, že obviněný rozsudek z Norimberku nečetl. Nicméně soud dospěl k závěru, že úroveň znalostí Vladimira Luzgina z historie měla stačit pro rozpoznání lživých informací obsažených v článku: o tom podle názoru soudu svědčí nejenom jeho výpověď k událostem na počátku 2. světové války, ale i školní vysvědčení, kde byly jeho znalosti z dějepisu hodnoceny “dobře”. V rozsudku se také uvádí závěr komplexní psychologicko-lingvistické expertízy, že cílovou skupinou čtenářů článku jsou “osoby s negativním vztahem k oficiální moci, zastánci nacionalistických myšlenek”, a autoři “realizují cíl přesvědčit je” o spolupráci SSSR s fašistickým Německem. Soud uvedl, že Vladimir Luzgin si uvědomoval možnost nebezpečných následků na světonázor značného okruhu osob, včetně nezletilých, a formování jejich “pevného přesvědčení o negativní činnosti SSSR” za 2. světové války. Nakonec byl Vladimír Luzgin odsouzen k pokutě ve výši 200 tisíc rublů.
“Samozřejmě, v učebnicích dějepisu se mluvilo a mluví o Norimberském tribunálu – otázka je, jak podrobně. Zmiňuje se v nich, že válku rozpoutalo fašistické Německo. Ale z druhé strany, dnes nikdo nezpochybňuje existenci paktu Molotov-Ribbentrop a tajného protokolu z něj,” poznamenává docent Permské státní univerzity Konstantin Sulimov. “Teď zřejmě bude nutné být opatrnější ve vyjadřování svého postoje: není jasné, kde šlápneš na minu.”
Zdroj: Kommersant.ru
Maxim Strugov, Perm
