Přinášíme závěry ruského statistického úřadu, které zveřejnil server Rossijskaja gazeta na začátku května.
Rosstat: Bohatí nechudnou, chudí si nepolepšili.
V Rusku se znovu zvětšila propast mezi bohatými a chudými, zvýšily se náklady na základní zajištění výživy a klesla porodnost. Takové údaje za první čtvrtletí tohoto roku zveřejnil Rostat. Na důvody těchto změn “vitálních funkcí” země, se Rossijskaja Gazeta zeptala expertů.
Rozvrstvení důchodů
V první polovině roku 2016 byla poprvé od začátku recese zaznamenána stratifikace v příjmech obyvatelstva. Do té doby se rozdíly v příjmech několik let postupně snižovaly. Během prvních tří měsíců roku 2017 však Giniho koeficient, který v zemích celého světa měří velikost sociální nerovnosti, začal opět růst a dosáhl na hodnoty 0,396 (přičemž, čím více se koeficient blíží nule, tím rovnoměrněji jsou důchody rozvrstveny mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva). Podle údajů Rosstatu vykázal Giniho koeficient za první čtvrtletí roku 2016 hodnotu 0,395. (Pozn. redakce: pro srovnání – Giniho koeficient pro ČR v roce 2017 činil 0,25 a naše země patří mezi pět nejlépe umístěných zemí)
Podíl příjmů 20 procent nejbohatších obyvatel Ruské federace vzrostl v prvním čtvrtletí na 45,7 %. O rok dříve to bylo 45,6 %. Což znamená, že bohatí občané oproti minulému roku mírně, ale přece, zbohatli.
Zato obyvatelé ze skupiny těch nejskrovnějších příjmů se mají stále stejně. Podíl příjmů 20 % nejchudších obyvatel Ruské federace představoval pouze 25,7 % z celkového množství peněžních příjmů.
Odborníci se ovšem domnívají, že malá dynamika změn oproti minulému roku by neměla být nesprávně interpretována. “Sociální propast se nadále prohlubuje, ale na začátku roku byl tento negativní trend částečně kompenzován jednorázovými výplatami penzí,” říká Konstantin Ordov, profesor katedry finančního managementu Plechanovovy ruské ekonomické univerzity. “V zásadě platí, že s výjimkou ledna reálné příjmy obyvatelstva v roce 2017 dál klesají,” doplnil Ordov.
Ekonomické potíže země se ve struktuře příjmů občanů projevují stále. Podíl mezd, které jsou pro mnoho lidí jediným zdrojem obživy, stále klesá. Podle údajů Rosstatu se tento podíl v prvních třech měsících roku snížil na 63,3 % oproti 64,5 % za stejné období minulého roku.
Zároveň se ovšem zvyšuje podíl sociálních dávek. Ten se za první čtvrtletí roku 2017 zvýšil na 21,2 % celkových příjmů obyvatelstva oproti 19,3 %, vykázaným za stejné období minulého roku. Tento růst sice pomáhá stabilizaci existenční situace jejich příjemců, ale o růstu finančního blahobytu se pochopitelně u této skupiny obyvatel nedá vůbec mluvit.
Podíl příjmů 20 procent nejbohatších Rusů se zvýšil. Obyvatelé země s nejnižšími příjmy jsou ve stejné situaci jako v předchozím období.
Bohatí občané, kteří nejsou tak závislí na výplatách a své finanční prostředky vynakládají i na jiné statky než jídlo, jsou schopni udržet si finanční stabilitu. Mají příjmy z úroků z vkladů v bankách, z investic do akcií a dluhopisů, z investic do nemovitostí. “To znamená, že probíhá přerozdělování celkových příjmů obyvatelstva ve prospěch lidí s úsporami, kteří aktivně spravují své finance a mají investiční strategii. Bohužel se jedná o celosvětový trend, neboť ti nejchudší jsou zbaveni možnosti diverzifikovat své zdroje příjmů,” řekl Konstantin Ordov.
Máma nestačí
Podle údajů Rosstatu, klesla v Rusku za první dva měsíce roku 2017 porodnost o téměř 10 %. Počet narozených dětí činil 263 tis., počet zemřelých za stejné období činil 326 tis. To znamená pokles populace, bez započtení vlivu migrace, o 63 tis. lidí.
Pokles porodnosti byl zaznamenán v roce 2016, v současnosti tento trend pokračuje. Příčinou této situace je podle odborníků tzv. “demografická prohlubeň”. „Do reprodukčního věku vstupuje generace narozená v 90. letech a tato generace není početná,” doplňuje Ala Tyndiková, vedoucí pracovnice laboratoře pro demografický výzkum, migraci a trh práce Institutu sociálních analýz a prognóz Ruské prezidentské akademie národního hospodářství a veřejné správy. “V 90. letech u nás panovala obtížná sociálně-ekonomická situace a lidé nijak nespěchali se zakládáním rodin, nebo se omezili pouze na jedno dítě. Výsledkem toho je pokles porodnosti, kterého jsme svědky dnes.”
Změna tohoto trendu se v nejbližších letech očekávat nedá. “Obnova udržitelného růstu porodnosti by mohla nastat nejdříve za pět let,” doplnila Tyndiková.
Zajímavý je také trend stále starších prvorodiček. Jestliže ještě před deseti lety bylo matkám prvorodičkám 20 let, dnes se za normální považuje první porod v 25,6 letech. “Západní země touto cestou již prošly. Ovšem v Rusku, domnívám se, se tento trend bude ještě po určitou dobu vyvíjet a zřetelněji se bude projevovat ve velkých městech.“
Náklady na základní zajištění výživy vzrostly
Na začátku roku v Rusku vzrostly, byť mírně, náklady na základní spotřebu potravin. V březnu se tyto náklady v celostátním měřítku zvýšily o 0,7 % a dosáhly hodnoty téměř 3772 rublů (cca 1047 Kč). Celkově za první čtvrtletí roku 2017 tyto náklady vzrostly o 2,2 %
Potravinový koš je součástí celkového spotřebního koše, který se používá k výpočtu životního minima a vyhodnocování inflačních trendů. Zahrnuje vše, co jedinec potřebuje pro zajištění zdravé výživy: od pečiva a mléka po maso, ryby a zeleninu.
____
pozn. redakce: Obecně se v případě hodnocení distribuce příjmů mezi různé skupiny obyvatelstva (tj. k hodnocení „rozevřených nůžek“ mezi sociálními vrstvami) používá porovnání 10 % nejbohatších vůči 10 % nejchudších. Rostat z nějakého důvodu skupiny nejbohatších a nejchudších zvýšil na 20 %. Hodnocení, z jakého důvodu tak státní statistický úřad tento parametr porovnání změnil, necháme na čtenáři.
Zdroj: rg.ru 4. 5. 2017
